Šternberk - kostel Nejsvětější Trojice
Téměř čtrnáctitisícové město Šternberk na Olomoucku, písemně poprvé zmiňované roku 1296, nabízí svým návštěvníkům několik desítek kulturních památek. Jednou z těch nejstarších a nejméně známých je raně gotický špitální kostelík Nejsvětější Trojice. O něm se totiž poprvé dočtete již v listině olomouckého biskupa Jana ze Středy, pocházející z února roku 1376. Tento filiální kostelík sice není na první pohled příliš zajímavou stavbou (zejména po odstranění části narušených omítek), ale přes svůj klasicistní zevnějšek je výrazně starší, než okolní stavby a jeho historie spadá téměř až k samotným počátkům města. To získává středověkou městskou podobu právě až těsně před rokem 1376; za vlády Alberta ze Šternberka. Přesné datum vzniku tohoto kostela sice známo není, ale s určitostí víme, že původně byl zasvěcen Očišťování Panny Marie.
Kostelík i špitál byly pravděpodobně silně poškozeny husity a později opakovaně přecházely z majetku katolíků do rukou evangelíků a zpět, po roce 1580 je na téměř 50 let získali luteráni. A od roku 1590 se areál dostal pod správu šternberské vrchnosti, což muselo být pro mnohé příjemnou změnou, protože – jak se píše v dobovém tisku – „chudině v tom špitáli pán ze zámku povinen jest ztravu i pivo dávati“. Prostě být sockou se občas vyplatilo v každé době. Možná i proto se kostel se špitálem v období okolo roku 1677 vrací pod zdejší klášter a slouží jako odkladiště nakažených morem. V roce 1805 zde byl rakouský polní lazaret a v roce 1831 opět morový špitál. V roce 1907 věnoval kníže Jan z Lichtenštejna špitál městu, to jej nechá v následujícím roce strhnout a vybuduje zde park, který u kostela najdeme i v současnosti.
Samotný kostel je tvořen obdélnou lodí a pravoúhlým presbytářem, ke kterému přiléhá ze severní strany sakristie i vstupní předsíň. Stavba svou podobou připomíná vesnické kostelíky, zdivo je z hrubého lomového kamene a původní slohové detaily (klenba, portály aj.) chybí. A protože v této části města doposud neproběhl žádný archeologický průzkum, je nejstarší historie tohoto kostela většinou jen hypotézou. Mnoho dokladů se ovšem nedochovalo ani o stavebním vývoji v období od 15. až 18. století. V tomto období vznikly například tři opěrné pilíře na nárožích západního průčelí a valená klenba se třemi obkročnými výsečemi nad presbytářem. V interiéru kostela nejdeme kruchtu s varhany, renesanční valenou klenbu nad presbytářem, klasicistní placku nad sakristií i trámový - zespodu zaomítaný – strop nad lodí. Pozdně gotický nebo renesanční původ má iluzivní kvádrování na triumfálním oblouku. V roce 1830 je přistavěna nová sakristie, zvětšila se okna a byl vybudován nový krov se sanktusníkem. Severní vchodová předsíň pochází ze II. poloviny 19. století.
O tomto kostelíku můžeme s klidným svědomím říci, že jeho hlavní předností je fakt, že se jedná – s největší pravděpodobností – o druhou nejstarší dochovanou stavební památkou ve Šternberku, a to hned po zdejším hradu. Šternberský kostel Nejsvětější Trojice se nachází na křižovatce ulic Olomoucká a Svatoplukova, jižně od centra města. Jeho interiér bývá přístupný pouze během bohoslužeb, které se zde konají pravidelně v neděli od 7:30 hod., v pondělí od 18:30, ve středu od 18:00 a poslední pátek v měsíci od 15:00 hod., a při zvláštních příležitostech (Dny památek).
Dodatek z roku 2022: Do interiéru kostela jsem poprvé nahlédl až v závěru března roku 2022 a v rozporu s předchozími řádky to bylo ve čtvrtek. Díky tomu jsem zjistil, že ani tato památka se neobejde bez kopie skulptury zdejší nejslavnější rodačky - tedy krásné Šternberské Madony.