Negrelliho železniční viadukt, opravovaná stavební památka
Železniční most přes Vltavu spojující Karlín s Holešovicemi se nazývá Negrelliho, někdy také Karlínský viadukt. Umístění a základní rysy navrhl jako součást severní státní dráhy Olomouc – Praha – Drážďany český projektant Jan Perner. Po jeho tragické smrti postavil viadukt Alois Negrelli, který byl významným stavitelem, zejména železničních tratí, projektoval též Suezský průplav. Za zásluhy byl Negrelli povýšen do šlechtického stavu a získal titul rytíř Negrelli z Moldelbe. Až do roku 1910 byl viadukt nejdelší evropský most. Stavba mostu byla zahájena v roce 1846 a zprovozněn byl již v roce 1850. V době výstavby byl viadukt ještě za městskými hradbami. Teprve později se postupně městské hradby bouraly a okolí viaduktu se zastavovalo, až posléze splynulo s Prahou. V souvislosti s regulací Vltavy došlo také k zasypání bočních ramen Vltavy, takže nyní je opticky samotný most přes řeku kratší. Viadukt vede od Masarykova nádraží Karlínem přes vltavský plavební kanál pro vodáky, Ostrov Štvanice a dále přes hlavní koryto Vltavy kolem stanice metra Vltavská k nádraží Praha-Bubny. Po mostě jezdí vlaky z Prahy směrem na Kladno a Děčín. Most měl původně 87 oblouků (8 žulových nad řekou, nad zemí byly pískovcové). Postupně došlo k několika stavebním úpravám. Změnilo se přemostění nad Sokolovskou a Křižíkovou ulicí. Část viaduktu tvoří zeď u autobusového nádraží Florenc. Potom vede trať podél ulice Prvního pluku, kde v jeho obloucích jsou různé sklady, garáže, nebo dílny. Podobné využití prostor pod tratí jsem viděl i v Berlíně pod tratí Sbahn, nebo ve Vídni. Viadukt je v Karlíně dobře vidět z ulice Křižíkovy od Karlínského divadla, od stanice tramvaje Florenc na Sokolovské, nebo z Rohanského nábřeží, kde vede i cyklistická stezka. Samozřejmě je na most pěkný výhled také od Holešovic z Bubenského nábřeží, od tržnice, nebo nábřeží u metra Vltavská.
Negrelliho viadukt je v Praze hned po Karlově mostě nejstarším mostem. Bez problémů odolal i povodni v roce 2002, protože byl stavěn krátce po povodni roku 1845, která byla jen o trochu menší a s podobnou vodou proto stavitelé počítali. I přes dílčí opravy byl již most ve špatném stavu. V současné době probíhá důkladná rekonstrukce mostu, která má stát přes miliardu korun. Již nyní je vidět, že se na mostě intenzívně pracuje. Od roku 1964 je viadukt zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek. Bude zajímavé sledovat, jak tato technická památka po opravě omládne.