Nejen vodácký bufet v Háji

Ve dne cyklisti, večer vodáci. Asi tak by se dala charakterizovat návštěvnost sezónního bufetu u vily Háj nedaleko Třeštiny. Nicméně charakteristika je to jen kusá, ve skutečnosti se obě skupiny prolínají, ačkoliv přes noc tu je asi víc vodáků.

Vše o čem je řeč vlastně patří do relativně rozlehlého areálu osady Háj, kterou najdeme mezi Bohuslavicemi a Třeštinou na Mohelnicku (tedy v jižní části okresu Šumperk, nebo šířeji v Olomouckém kraji). Ti vodáci splouvají největší místní řeku Moravu a cyklisti (ne nutně) se tu pohybují po jedné větvi dálkové Moravské stezky, která tu má označení č. 4.

Největší součástí areálu osady Háj ale není místo pro vodáky a cyklisty ale por koně. Zdejší statek je jezdeckým centrem založeným pod blízkým JZD Dubicko, dnes fungujícím pod hlavičkou oddílu Horses Háj.

Statek byl původně panským dvorem někde ze 14. století. Pro nás je relativně důležité, že v 70. letech 19. století se tu usídlila rodina Plhákova. Kromě statku provozovali na řece mlýn a pilu. Protože rodina byla podnikavá a moderně smýšlející, ve 20. letech 20. století nechala mlýn přestavět na vodní elektrárnu a k tomu si nechali rovnou vystavět i novou pěknou vilu. Elektrárna tu sice byla už v roce 1901, ale ta novější je dnes obdivuhodnou technickou ale hlavně architektonickou památkou. Na podobě elektrárny se podíleli architekti Bohuslav Fuchs a Josef Štěpánek. Architekt Fuchs navrhl rovněž i rodinou vilu.

Po peripetiích dalších let dnes elektrárna stále dodává proud, ovšem vila neslouží jako rodinné sídlo, ale jako penzion. Ve vile bývala i restaurace, ta ale vzhledem k sezónnosti provozu příliš nevydělávala.

Aby však návštěvníci a poutníci nebyli o občerstveni ošizeni, je zhruba od května do září k dispozici venkovní bufet. Kdysi poměrně skromnou stavbu nahradil rozlehlejší objekt s dřevěným přístřeškem – dá se říci vcelku rozlehlou krytým posezením.

Má to svůj důvod, v posledních letech se i na Moravě celkem obstojně rozjíždí vodácký byznys. Morava sice není Vltava, ale úsek Postřelmov–Olomouc je vcelku dobře splavitelný po většinu sezóny. Celé se to dá absolvovat za nějaké 3 dny, takže Háj se nabízí jako ideální zastávka nebo místo k přespání. Tomu je dnes uzpůsobena i bývalá zahrada kolem vily, kde se dají postavit i stany. K hygieně poslouží i sociální zařízení v suterénu vily, po 20. hodině jednodušší koupena na zahradě.

Tábořiště i bufet má pod svou patronací firma In-life, která zabezpečuje i půjčení lodí, raftů, vest, pádel – tedy kompletní vodácký servis. Dnes už ani nemusíte mít vlastní loď, stačí se dostavit na místo vyplutí, převzít vybavení, v dohodnutém cíli vše odevzdat (a zaplatit).

Ve všední dny bývá bufet otevřen v odpoledních hodinách, o víkendech od rána, zavírací doba je odvislá od nočního klidu a počtu opilců.

Bufet nabízí běžné občerstvení, poměrně dostatek nápojů, k jídlu většinou nějaké uzeniny, párky v rohlíku apod. Vegetarián tady asi moc neuspěje.