Loading...
Až donedávna jsem považoval za nejhezčí uherskohradišťskou komunikaci ulici Hradební, Havlíčkovu a Františkánskou, ale poté, co jsem si prošel městskou část Mařatice a „objevil“ zde ulici Vinohradskou, změnil můj flexibilní mozek názor.
A dobře udělal, neboť něco takového se ve vzdálenosti pouhých deseti minut chůze od historického jádra města jinde hned tak nevidí!
Rozlehlá obec Mařatice rozložená na svazích Rochuse se stala místní částí Uherského Hradiště roku 1950 a díky novému sídlišti nahoře na kopci vzrostl počet obyvatel na sedm tisíc.
Vlastní Mařatice dnes mají běžnou zástavbu složenou z rodinných domů, ale přímo pod Rochusem se do kopce táhne 1.5 km dlouhá Vinohradská ulice, lemovaná starobylými vinařskými staveními a malovanými sklípky, což mne rázem vneslo do atmosféry mnohem jižněji položených vinařských dědin. Pravda – vedle nich se tu vypínají i vily a novodobější zástavba, které ale ráz tohoto uherskohradišťského „uličního skvostu“ nijak neruší a původní příznivý dojem z její malebnosti zůstává v paměti zachován.
Vinná réva se tady začala pěstovat již ve 12.století (cisterciáčtí mniši z Velehradu) a od 16.století vlastnili vinice pod Rochusem měšťané z Hradiště. Začali si tu budovat i sklepy, které tedy nebyly malé ani náhodou (vždyť byly 6 m široké a dlouhé až 30 metrů!) a nad nimi si vystavěli letní obydlí. Někdejší sklepy s nadzemními částmi začaly být na přelomu devatenáctého a dvacátého století přestavovány a dnes mají charakter majestátních honosných vil. Ulice byla vydlážděna roku 1930 a po zavedení popisných čísel tu začali žít první stálí obyvatelé. Velmi brzy ji začali „okukovat“ výtvarníci, spisovatelé a jiní umělci, který věhlas Vinohradské šířili dál.
Milovníci vína zde mohou při každoročních Slováckých slavnostech vína na začátku září navštívit osm sklepů a dokonce i ten na začátku ulice z roku 1739, který patří k největším atraktivitám. Barokní objekt je národní kulturní památkou a nachází se v něm vinárna U Lisu. Nejstarší vinný sklep je umístěn výš v ulici v samostatně stojícím stavení č.p.381. Poznávacím znamením je oválný reliéf vinařů nesoucích hrozno, umístěný v patře mezi okny.
On je vlastně každý dům a sklep ve Vinohradské ulici něčím jiným odlišný, a proto zajímavý… ale zbytečné se o nich podrobněji rozpisovat – chce to sem prostě přijet a všechnu tu krásu vidět na vlastní oči!
(Závěrem snad jen to, že se zde nachází také výklenková kaple, několik kamenných křížů a restaurace U Dvořáků... a něco málo o malebnosti Vinohradské ulice snad napoví obrázky v mé Fotogalerii.)