Neuberk
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Místní část
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 17 B2
hrad Rácov (1380)
zámek (1/2 18. stol.)
První zmínka o objektu 1730
Lokalita se zámkem se nachází na jihozápadním okraje města Mladé Boleslavi v místní části Neuberk a přístup k zámku je nejsnadnější po silnici. Zámek nechal vystavět ve zmíněném roce Ignác z Neuburku, který vlastnil blízké Čejetice. Dnes je objekt účelově využíván a tak jako památka na doby zašlé slávy nám zde zůstal jen zbytek zámeckého parku. Zajímavostí je, že zde po jistou dobu pobýval i Josef Dobrovský.
Fotogalerie
Čejetičky jsou jihozápadním předměstím středočeského města Mladá Boleslav, ve kterém žije něco přes tisíc obyvatel. V I. polovině 18. století (1730-1738) zde byl Janem Ignácem Gemrichem, pražským měšťanem a soudcem Vrchního zemského soudu, vystavěn barokní zámek. Ten byl proslulý zejména svou knihovnou, kterou navštěvovali například i Josef Dobrovský nebo Václav Matěj Kramerius. Část knih byla později Neuberky věnována nově založenému Národnímu muzeu. V poslední čtvrtině 18. století a ve století následujícím byl zámek – zásluhou rodu Neuberků (což byla ovšem jen rodina pana Gemricha, mezitím povýšeného do stavu modrokrevného – považován za centrum vlasteneckého života (vždyť již v revolučním roce 1848 byl rytíř Neuberk členem Národního výboru a na Slovanském sjezdu; spolu s Palackým, vyjednával s knížetem Windischgrätzem o zastavení palby na Prahu). Tuto skutečnost zde připomíná od roku 2006 pamětní deska. Období 20. století znamená pro zámek tragedii; v období II. světové války je obsazen německou armádou, po válce velitelstvím Rudé armády, a poté komunisty zestátněn.
Při výstavbě zámku byla jako stavební materiál údajně použita zřícenina hradu Rácov, nacházející se Na Skále vedle zámku. Součástí zámeckého areálu jsou také hospodářské budovy, studna a - naproti zámku stojící - podstatně lépe zachované budovy bývalého panského pivovaru a historického mlýna se zajímavou exteriérovou sochařskou výzdobou. V zámku jsou dnes byty, soukromé prostory i městský majetek. Z původního cenného anglického parku se dochovalo jen bezvýznamné torzo.
V obytné části, údajně ve dvou místnostech, zústala částečně dochována fresková výzdoba s mytologickými motivy od slavného barokního malíře Václava Vavřince Rainera. Zámek je dvoukřídlou patrovou budovou s mansardovou střechou, postavenou na půdorysu písmene „ L“. Nad průjezdem východního průčelí zůstal zachován alianční znak Jana Ignáce Gemricha z Neuberka.
Již zmíněný konec zámku ve 20. století předznamenává smrt posledního mužského člena čejetické větve Maxmiliána v roce 1921. Po II. světové válce je zámek najednou považován za německý a jeho inventář je většinově rozkraden. Mnoho knih bylo považovano za německé a následně bylo spáleno. Vandalismem byly postiženy i další neuberské objekty a sama baronka Alžběta Adéla, jejíž otec byl Čech a matka Angličanka, byla považovaná za Němku, která pak řadu let musela pracovat v Praze jako uklízečka na veřejných WC. Až po okupaci v srpnu roku 1968 emigrovala do Rakouska, kde v roce 1981 zemřela.
Zámek – respektive jeho exteriér - byl později částečně opraven, ale jeho současný stav opět připomíná spíše poválečný stav nebo havárii.
I z fotografií je dobře viditelné, že zámecký areál je v podstatně horším stavu než protější budovy pivovaru a mlýna.