O zřícenině hradu Drahotuš

Turistické cíle • Hrad

Fotografie (23) • Foto: Franta

Vstoupit do fotogalerie (23 fotografií)

vstup do hradního jádra

prostory paláce

Vstoupit do fotogalerie (23 fotografií)

Zřícenina tohoto hradu se nenachází poblíž stejnojmenného bývalého městečka (dnes součást Hranic), ale na okraji Oderských vrchů nedaleko obce Podhoří, z níž je přístupný po modré turistické trase. Cesta sice není delší jak pár stovek metrů, zato prudce stoupá až ke starobylému kamennému mostku, od nějž je zřícenina dostupna po lesní komunikaci vedoucí už po vrstevnici. Hrad sám zaujímal z taktického hlediska velmi nezvyklou podobu, neboť nebyl zbudován na vrcholu samostatného kopce, ale na strmém hřebeni nad okrajem údolí Pekla. Přitom byl od severu až po mnohem mírnější svah temena kopce chráněn soustavou propojených fortifikačních opevnění, takže délka hradu dosahovala od severu na jih několik set metrů!

Sám jsem celý areál důkladně prolezl a v šíleně strmém terénu s přídavnými hradními opevněními se zamyslel nad tím, s jakou chutí asi nahoru stráže do služby chodili a jakým utrpením pro jejich kolena bylo už jen přijít shora do hradní kuchyně na oběd a poté se vrátit nazpět k vechtrování.

Do hradního jádra přitom vedla stezka od rokle z mostkem nejprve na samý jih ostrožny k věžové bráně a dál do něj vstupovala po schodech anebo po rampě. Jádro je učebnicovou bergfritovou hradní dispozicí, kde se na severu nad nejméně dvouprostorovým palácem k nebi tyčila válcová věž, která měla průměr 9 metrů. Z paláce zůstalo dodnes zachováno nevysoké přízemí, které bylo odkryto při nelegálních amatérských vykopávkách v dvacátých letech 20.století.

Z mohutné věže pak bohužel zůstaly jen velké kusy zdiva připomínající kusy skal, které byly výbuchem střelného prachu rozmetány po okolí. Destrukci přitom neprovedly nepřátelské síly, ale bylo tak učiněno na příkaz posledního majitele hradu. (K tomu se ale dostaneme později...)

Hrad byl chráněn od západu i východu šíjovým příkopem hlubokým 11 m, skalnatý příkop oddělující zbytky zdiva věže od hřebene nad hradem dosahoval hloubky dokonce 15 metrů.

Směrem k severu je hřeben přetnut ještě několika dalšími příkopy a vyvýšenými pahorky, na nichž stávaly věžovité strážní objekty zbudované ze dřeva a hlíny.

(Celým areálem dnes prochází dobře vyšlapaný, leč strmý chodník a kromě pohledu na fortifikační zbytky nabízí i několik nádherných vyhlídek do hlubin údolí Pekla a na okolí Moravské brány.)

Hrad Drahotuš nechal zbudovat roku 1278 Bohuš z Třeblovic. Tento pán s erbem dvou beraních rohů sloužil za krále Přemysla Otakara II. jako kastelán v Olomouci. Později obdržel titul maršálka a tučnou výsluhu, jež mu umožnila vystavět si vlastní opevněné sídlo. Roku 1371 jej získal moravský markrabě Jindřich, později náležel Cimburkům. Při konci husitských válek se hradu násilně zmocnil husita a zemský škůdce Boček Puklice z Pozovic, který se stal realizátorem nového opevnění se samostatnými pevnůstkami, chránícími hradního jádro od severu.

O něco později se hrad Drahotuš vrátil do rukou rodu Cimburků (Janu Tovačovskému) a ten jej spolu s panstvím roku 1476 prodal Vilémovi z Pernštejna. Vilém posléze vybudoval v kraji okolo Bečvy rozsáhlé panství, jehož centrem se stal hrad Helfštejn.

Drahotuš se tak rázem stal hradem bezvýznamným a zbytečným... a aby se jej nezmocnili nepřátelé, nechal jej mocný Pernštejn raději rozbořit.

„Hradem pustým“ je označován od roku 1543...

Poslední aktualizace: 30.5.2020

O zřícenině hradu Drahotuš na mapě