Obecní rybník ve Stéblové

Zatímco již od 16. století byla část stéblovského katastru zaplavována rybníky Velkou Čeperkou a Oplatilem (na první pohled viditelné z výměry vodních ploch na katastru obce, neboť v roce 1845 jich bylo 374 ha, 26 arů a 51 m2, z čehož 62 arů a 84 m2 tvořily jezera bez rákosu, tak roku 1948 jich byly pouhé 3 ha, 71 arů a 45 m2), tak uprostřed vsi se žádná vodní plocha nenacházela, čehož důkazem může být I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c129) a tento stav se nezměnil ani počátkem následujícího století, což prokazuje jak II. vojenské mapování z let 1836-1852 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_8_VIII), tak indikační skica stabilního katastru z roku 1839 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR442018390), z níž je vidět, že se v těchto místech nacházely obecní pastviny. Tato situace se nezměnila ani ve 2. polovině 19. století, jak nám ukazuje reambulace stabilního katastru z roku 1878 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_7173_5).

Vodní nádrž uprostřed dnešní vsi totiž vznikla až v 1. polovině 20. století z obecního zemníku a písníku, který je zachycen ještě ve vojenské topografické mapě v měřítku 1 : 10 000 z roku 1961 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-68-D-a-3), ale ve vojenské topografické mapě v měřítku 1 : 25 000 z roku 1956 je naopak zakreslen již jako rybník (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_3__M-33-68-C-b). Když se však podíváme do leteckých měřicích snímků z let 1937 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1937.HKRA97.08721&bz=-650086.85,-1054829.31) a 1946 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1946.HKRA96.10905&bz=-648493.05,-1054554.08), tak ho vidíme v jeho dnešní kráse, takže musel vzniknout již dávno předtím, nejspíše na přelomu 20. a 30. let 20. století, což nám musí být jasné i z toho, že na něm cvičil se stříkačkou místní SDH, který vznikl v roce 1913 a 3. června 1934 u něj uspořádal veřejné okrskové cvičení, i když se tehdy vyslovil, že "dojem zásahu střikaček by býval ještě působivější, kdyby bylo v obecním rybníku více vody."

V té době byl brán rybník jako zdroj vody pro hašení požárů, ale zároveň v něm byly chovány ryby, což víme z usnesení obecní rady z 13. listopadu 1941, v němž bylo rozhodnuto o tom, aby byly každé rodině v obci odprodány 2 kg kaprů z výlovu obecního rybníka. V roce 1951 byly přilehlé pozemky u rybníka uvolněny pro výstavbu menší družstevní drůbežárny. Zároveň byly jeho vody využívány v sušších obdobích pro závlahy přilehlých polí JZD a posléze ČSSS. Protože však docházelo k jeho častému vysychání a voda zůstávala pouze v jeho středu, bylo roku 1959 rozhodnuto o jeho vyčištění. U Krajského zemědělského stavebního závodu v Pardubicích byl sjednán pásový buldozer, díky němuž šly práce rychle, ale jen do té doby, kdy se dostal do středu této vodní plochy. Zde bylo dno měkké a hlubší, takže se začal propadat a na jeho vytažení pomocí lana nestačila ani plně naložená Tatra 111, takže musel být povolán těžký autojeřáb. Poté se již nikdo o vyčištění středu rybníka o ploše kolem 12 m2 nepokusil. Přesto byl za dobu své existence poprvé pořádně vyčištěn a na jižní straně dokonce prohlouben až do hloubky více než 3 m. Následujícího roku pak bylo upraveno jeho okolí, aby vzhled obce prokoukl. Nic divného, protože na úpravu břehů rybníka bylo MNV uvolněno 10 000 Kčs a další 2 000 Kčs na rekonstrukci jeho oplocení. Jak se rybník změnil, tak to nám přináší vzájemné porovnání leteckých měřicích snímků z let 1959 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1959.HKRA97.06113&bz=-648429.04,-1054605.28) a 1961 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1961.HKRA97.04891&bz=-648429.04,-1054605.28), z nichž je zejména patrné to, že byla jeho západní část zmenšena a na zrušené části vznikla rovněž louka.

Od té doby se pravidelně konaly na rybníku, lidově zvaném jako Stéblovský rybníček, také rybářské závody. Starost o něj a jeho okolí by se dala označit za vzornou, protože v roce 1972 bylo opět naplánováno nové vyčištění a úprava okolí rybníka. Po připojení k Srchu došlo k menšímu útlumu ohledně starosti o stav rybníka, jehož okolí bylo stále udržováno místními občany a spolky, vždy brigádní formou, a to včetně výsadeb dřevin, např. roku 1975 byla u rybníka vysazena trojice smrků. V roce 1988 byla dokončena postupná výstavba dešťové kanalizace, z níž je rybník také dotován vodou, pokud nepočítáme atmosférické srážky a čerpání vody z nedaleké studny. K poslední revitalizaci této vodní plochy došlo v letech 2022-2023 podle projektu Envicons s. r. o. V rámci toho došlo k jejímu odbahnění, stabilizaci břehů, výstavbě nového požeráku, pobytového mola, přístupových schodišť a přístupové rampy. Následně bylo opětovně upraveno jeho okolí. Od té doby má rybník výměru 0,3271 ha (při maximální hladině 0,3378 ha), celkový objem 4 753 m3 (při maximální hladině 5 334 m3) a maximální hloubku 2,05 m. Nadále je tedy ozdobným zákoutím obce, které každému návštěvníkovi mnohé o místních lidech napoví.