Zvonička v Srchu
Některé prameny nesprávně soudí, že podle stáří zdejšího zvonu zde musela stávat zvonička již v 18. století, ale jde o tradovaný omyl, protože sám zvon nepochází přímo z obce, nýbrž až z Osic. To, že se v Srchu tehdy ani později žádná zvonička nenacházela, můžeme zjistit jak nahlédnutím do I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c129), tak do indikační skici stabilního katastru z roku 1839 od adjunkta 2. třídy Roberta Tiefa a geometra 2. třídy Wilhelma von Hillmayera, v níž není žádný takový objekt nikde po Srchu zakreslen, natož přímo na současném místě (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR437018390).
Když se podíváme po širém okolí, tak byly zvoničky většinou zřizovány současně s různými kříži, z čehož nám vyplývá, že sršská zvonička musela vzniknout až kolem roku 1890, kdy byl vybudován zdejší kamenný kříž. Je však záhadou, proč sršská zvonička nevznikla dříve, když již v roce 1751 byl vydán císařovnou Marií Terezií tzv. ohňový patent, v němž se nařizovala výstavba takovýchto objektů. Na tento patent později navázal ještě císař Josef II., a to svým "řádem k hašení ohně" z roku 1787.
Zvonička však nesloužila jen k ohlašování případných ohňů nebo jiných katastrof. Jejím dalším účelem byly náboženské věci, když se jí zvonilo ráno, v poledne a večer k modlitbám; zvonek z ní sloužil rovněž jako umíráček a podle starých letopisů se jeho zvoněním měla dokonce rozhánět bouřková mračna, jež měla být nebezpečná pro život obce. Ve válečných letech pak měl oznamovat i to, že se ke vsi blíží cizí i domácí vojsko, aby se místní mohli připravit na případné rekvizice a jiná nebezpečí z této situace vyplývající. Prostě zvonička byla v místech, kde nebyl vybudován kostel či kaple, velmi potřebným i využívaným objektem současně.
Protože však sršská zvonička vznikla až koncem 19. století, tak mnoho výše zmíněných úkolů ji vzhledem k moderní době minulo. Jejím předchůdcem byl totiž zvon "Ave Maria" z Osic, který byl zavěšen ve věžičce staré školy z roku 1804 (viz https://obecsrch.cz/wp-content/uploads/2017/03/Zpravodaj-zari-2012.pdf). Právě v pamětní knize této školy se rovněž dozvíme to, že zvonička vznikla ještě před vybudováním kamenného kříže, protože když došlo v roce 1873 ke zbourání staré školy a zrušení toho, že místní učitel měl též na starosti být obecním zvoníkem, tak byl zvon přenesen do dřevěné rozsochy, která byla vztyčena v téměř současném položení.
K první její obnově došlo již krátce po jejím vybudování, protože v pořádku nepřečkala velkou větrnou bouři 1. března 1878. Stejně tak se mělo stát 10. července 1880. Zda byla poškozena nebo zničena během velkého požáru 21. srpna 1881, tak to se mi z žádného pramene zjistit nepodařilo. V té době však byla zvonička brána již jako velmi významný obecní bod, jenž se stal kolikrát centrem různých světských i náboženských událostí (v Františkem K. Rosůlkem redigovaném díle "Pardubicko, Holicko, Přeloučsko. Díl III. Místopis" se píše: "Na návsi jsou muka boží, postavená roku 1890 a vysvěcená téhož roku a socha sv. Václava, kde pod lipami u zvoničky s kuželovitou stříškou Srchovští na lávkách zpívají v neděli odpoledne zbožné písně."), což bylo podtrženo také tím, že toto místo bylo několikrát upraveno a osázeno keři a stromovím. Vyvrcholením tohoto usílí se však stalo to, že 30. září 1890 byl v sousedství zvoničky postaven obecním nákladem výše jmenovaný kamenný kříž, k jehož slavnostnímu posvěcení kunětickohorským farářem P. Antonínem Pitterem došlo 6. října téhož roku. 31. března 1892 byly v sousedství obou objektů vysázeny některé stromky ze školní zahrádky a obec se vždy o tuto lokalitu velmi starala, aby byla stále její ozdobou a připomínkou toho, že nezapomíná na odkaz svých předků.
Velké nebezpečí pro zdejší zvoničku, resp. její zvon, přinesla až 1. světová válka, a to v podobě jeho rekvizice, k níž mělo dojít ráno 29. září 1917. Aby se zvonek náhodou neztratil, tak spolu s nařízením byli do obce posláni vojáci, kteří měli do úředního sejmutí zvonku vždy po dvojici zvoničku strážit. Během půlnoční výměny stráže se však povedlo Josefu Salavcovi a jeho synovci Josefu Malému zvonek sundat a zakopat u Malého stodoly. Druhého dne nastalo boží pozdvižení, protože zvoník přišel zrána zvonit klekání, nejspíše poslední to v historii zvonku, ale když zatáhl za provaz, tak se nic neozvalo a sám provaz na něj spadl. Zkoprnělý zvoník okamžitě běžel ke starostovi a vzbudil rovněž vojáky, kteří dali zprávu do Pardubic svému veliteli, jenž měl dozírat na ranní rekvizici zvonku. Ten se vůbec neozval, natož aby se do Srchu vydal. Místo něj sem přišli četníci, aby vyšetřili okolnosti zmizení zvonku a co nejrychleji ho nalezli. Byla pročesána všechna stavení, studny a dokonce přeházeny některé kupky hnoje, ale nikde nebylo po zvonku stopy. Dokonce byla prohledána postel nemocného otce obecního starosty Zemana, protože kdosi po obci rozšířil klepy o tom, že by na zvonku mohl ležet. Zatímco všichni měli hlavu kolem onoho vyšetřování, tak si nikdo nevšiml, že výše zmíněná dvojice vynesla zvonek v košíku na Malého pole, jež se nacházelo západně od Srchu a zde ho pod desátým stromkem v aleji u cesty zakopala. Aby nebylo nic poznat, tak celé pole bylo druhého dne ráno uvláčeno branami.
V tomto stavu zůstal zvonek až do konce války. Již večer 28. října 1918, když se dotčení dozvěděli o vzniku nového státu, tak vyrazili na pole, aby zvonek vykopali. Ten však nemohli nalézt, takže by se v nich krve nedořezal. Ale pak si uvědomili, že se přepočítali a místo desátého vykopali jedenáctý stromek. A pod desátým stromkem opravdu zvonek byl! Očistili ho tedy a nepozorovaně donesli do Srchu, aby ho položili na cihlový podstavec. Druhý den byla celá obec na nohou, neboť nevěřila svým očím, že se jen tak náhodou zvonek objevil zpět, aniž by kdo o jeho osudu věděl něco určitého a nikdo ani nevěřil, že by se s ním mohli místní ještě někdy setkat. Důkazem budiž slova v pamětní knize místní školy: "V obci naší se však obecní zvonek na jeden den před tím ztratil a nikdo neví, kam se poděl. Něco podobného stalo se i v jiných obcích." Kovář Nešetřil ho okamžitě zavěsil zpět do zvoničky a již v poledne se jím opět zvonilo (viz https://obecsrch.cz/wp-content/uploads/2017/03/Zpravodaj_prosinec_2011.pdf).
Díky okolnostem přežil zvonek také rekviziční období 2. světové války. Velká oprava zvoničky proběhla až v roce 1984, a to jak nosného sloupu, tak samé stříšky. Vedle toho byl vyčištěn a vyspraven původní zvonek z roku 1771, který byl opětovně uveden do provozu 13. října téhož roku. V roce 2016 došlo k opravě místní komunikace, následně došlo i k parkové úpravě okolí zvoničky a kříže a rovněž k opravě obou objektů. Toto zákoutí tak náleží stále mezi ty nejhezčí v obci.
Když se podíváme po širém okolí, tak byly zvoničky většinou zřizovány současně s různými kříži, z čehož nám vyplývá, že sršská zvonička musela vzniknout až kolem roku 1890, kdy byl vybudován zdejší kamenný kříž. Je však záhadou, proč sršská zvonička nevznikla dříve, když již v roce 1751 byl vydán císařovnou Marií Terezií tzv. ohňový patent, v němž se nařizovala výstavba takovýchto objektů. Na tento patent později navázal ještě císař Josef II., a to svým "řádem k hašení ohně" z roku 1787.
Zvonička však nesloužila jen k ohlašování případných ohňů nebo jiných katastrof. Jejím dalším účelem byly náboženské věci, když se jí zvonilo ráno, v poledne a večer k modlitbám; zvonek z ní sloužil rovněž jako umíráček a podle starých letopisů se jeho zvoněním měla dokonce rozhánět bouřková mračna, jež měla být nebezpečná pro život obce. Ve válečných letech pak měl oznamovat i to, že se ke vsi blíží cizí i domácí vojsko, aby se místní mohli připravit na případné rekvizice a jiná nebezpečí z této situace vyplývající. Prostě zvonička byla v místech, kde nebyl vybudován kostel či kaple, velmi potřebným i využívaným objektem současně.
Protože však sršská zvonička vznikla až koncem 19. století, tak mnoho výše zmíněných úkolů ji vzhledem k moderní době minulo. Jejím předchůdcem byl totiž zvon "Ave Maria" z Osic, který byl zavěšen ve věžičce staré školy z roku 1804 (viz https://obecsrch.cz/wp-content/uploads/2017/03/Zpravodaj-zari-2012.pdf). Právě v pamětní knize této školy se rovněž dozvíme to, že zvonička vznikla ještě před vybudováním kamenného kříže, protože když došlo v roce 1873 ke zbourání staré školy a zrušení toho, že místní učitel měl též na starosti být obecním zvoníkem, tak byl zvon přenesen do dřevěné rozsochy, která byla vztyčena v téměř současném položení.
K první její obnově došlo již krátce po jejím vybudování, protože v pořádku nepřečkala velkou větrnou bouři 1. března 1878. Stejně tak se mělo stát 10. července 1880. Zda byla poškozena nebo zničena během velkého požáru 21. srpna 1881, tak to se mi z žádného pramene zjistit nepodařilo. V té době však byla zvonička brána již jako velmi významný obecní bod, jenž se stal kolikrát centrem různých světských i náboženských událostí (v Františkem K. Rosůlkem redigovaném díle "Pardubicko, Holicko, Přeloučsko. Díl III. Místopis" se píše: "Na návsi jsou muka boží, postavená roku 1890 a vysvěcená téhož roku a socha sv. Václava, kde pod lipami u zvoničky s kuželovitou stříškou Srchovští na lávkách zpívají v neděli odpoledne zbožné písně."), což bylo podtrženo také tím, že toto místo bylo několikrát upraveno a osázeno keři a stromovím. Vyvrcholením tohoto usílí se však stalo to, že 30. září 1890 byl v sousedství zvoničky postaven obecním nákladem výše jmenovaný kamenný kříž, k jehož slavnostnímu posvěcení kunětickohorským farářem P. Antonínem Pitterem došlo 6. října téhož roku. 31. března 1892 byly v sousedství obou objektů vysázeny některé stromky ze školní zahrádky a obec se vždy o tuto lokalitu velmi starala, aby byla stále její ozdobou a připomínkou toho, že nezapomíná na odkaz svých předků.
Velké nebezpečí pro zdejší zvoničku, resp. její zvon, přinesla až 1. světová válka, a to v podobě jeho rekvizice, k níž mělo dojít ráno 29. září 1917. Aby se zvonek náhodou neztratil, tak spolu s nařízením byli do obce posláni vojáci, kteří měli do úředního sejmutí zvonku vždy po dvojici zvoničku strážit. Během půlnoční výměny stráže se však povedlo Josefu Salavcovi a jeho synovci Josefu Malému zvonek sundat a zakopat u Malého stodoly. Druhého dne nastalo boží pozdvižení, protože zvoník přišel zrána zvonit klekání, nejspíše poslední to v historii zvonku, ale když zatáhl za provaz, tak se nic neozvalo a sám provaz na něj spadl. Zkoprnělý zvoník okamžitě běžel ke starostovi a vzbudil rovněž vojáky, kteří dali zprávu do Pardubic svému veliteli, jenž měl dozírat na ranní rekvizici zvonku. Ten se vůbec neozval, natož aby se do Srchu vydal. Místo něj sem přišli četníci, aby vyšetřili okolnosti zmizení zvonku a co nejrychleji ho nalezli. Byla pročesána všechna stavení, studny a dokonce přeházeny některé kupky hnoje, ale nikde nebylo po zvonku stopy. Dokonce byla prohledána postel nemocného otce obecního starosty Zemana, protože kdosi po obci rozšířil klepy o tom, že by na zvonku mohl ležet. Zatímco všichni měli hlavu kolem onoho vyšetřování, tak si nikdo nevšiml, že výše zmíněná dvojice vynesla zvonek v košíku na Malého pole, jež se nacházelo západně od Srchu a zde ho pod desátým stromkem v aleji u cesty zakopala. Aby nebylo nic poznat, tak celé pole bylo druhého dne ráno uvláčeno branami.
V tomto stavu zůstal zvonek až do konce války. Již večer 28. října 1918, když se dotčení dozvěděli o vzniku nového státu, tak vyrazili na pole, aby zvonek vykopali. Ten však nemohli nalézt, takže by se v nich krve nedořezal. Ale pak si uvědomili, že se přepočítali a místo desátého vykopali jedenáctý stromek. A pod desátým stromkem opravdu zvonek byl! Očistili ho tedy a nepozorovaně donesli do Srchu, aby ho položili na cihlový podstavec. Druhý den byla celá obec na nohou, neboť nevěřila svým očím, že se jen tak náhodou zvonek objevil zpět, aniž by kdo o jeho osudu věděl něco určitého a nikdo ani nevěřil, že by se s ním mohli místní ještě někdy setkat. Důkazem budiž slova v pamětní knize místní školy: "V obci naší se však obecní zvonek na jeden den před tím ztratil a nikdo neví, kam se poděl. Něco podobného stalo se i v jiných obcích." Kovář Nešetřil ho okamžitě zavěsil zpět do zvoničky a již v poledne se jím opět zvonilo (viz https://obecsrch.cz/wp-content/uploads/2017/03/Zpravodaj_prosinec_2011.pdf).
Díky okolnostem přežil zvonek také rekviziční období 2. světové války. Velká oprava zvoničky proběhla až v roce 1984, a to jak nosného sloupu, tak samé stříšky. Vedle toho byl vyčištěn a vyspraven původní zvonek z roku 1771, který byl opětovně uveden do provozu 13. října téhož roku. V roce 2016 došlo k opravě místní komunikace, následně došlo i k parkové úpravě okolí zvoničky a kříže a rovněž k opravě obou objektů. Toto zákoutí tak náleží stále mezi ty nejhezčí v obci.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.082, 15.763)
Poslední aktualizace: 15.2.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Příspěvky z okolí Zvonička v Srchu
Pomník obětem první světové války v Srchu
Pomník
Pomník se nachází na Pohránovské ulici v centru obce, před školou. Na pomníku je reliéf T.G.Masaryka.
Pod ním je text:
Osvobozené vlasti padlým bratrům a dobyvatelům samostatnosti naši.
Následuje seznam padlých:
Rudolf Jirásko, Bedřich Kalhous, František Kmoníček, Rudolf Kučera, František Malý, František Novotný, Václav Pithart, Rudolf Suchánek, Adolf Štok, František Vančura, Josef Zárybnický, Josef Zeman včetně dat narození a smrti.
0.4km
více »
Škola v Srchu
Dům, budova
Podle tradice měl na konci 18. století vyučovat ve vsi jakýsi švec. Školní budova byla postavena až v roce 1804 společným nákladem vrchnosti a okolních přiškolených obcí (Starého a Nového Hradiště, Hrádku, Hradišt…
0.4km
více »
Srch – stará vodárna
Technická památka
V obci Srch na Pardubicku u domu č. p. 11 se nachází podzemní vodárna z roku 1515, postavená za Viléma II. z Pernštejna. Z technické památky je viditelné pouze cihlové průčelí s novodobými kovanými dvířky a pískov…
0.5km
více »
Srch – Panchártkova stará hrušeň
Památný strom
Památných stromů na svých toulkách potkáváte jistě dost. Možná i hrušní, které se oproti ostatním ovocným stromům dožívají vyššího věku, a to až 150, někdy i 200 let. Starší hrušně jsou již výjimkou, ty nepotkáte na každém rohu.
V Srchu u Pardubic v zahradě domu č. 19 v Pohránovské ulici jednu takovou hrušeň stařenku najdete. Příští rok jí bude 330 let. Na svůj věk vypadá vcelk…
0.5km
více »
Rybník Olšina (Vraťák)
Rybník
Na tomto místě Srchu se původně nacházely jen lesy a po jejich vymýcení na přelomu 18. a 19. století pastviny a pole. Téměř všechny tyto pozemky náležely obci, což můžeme vidět v indikační skice stabilního katastr…
1.1km
více »
Pohránov (Srch)
Místní část
Podle lidových vyprávění získala tato ves své pojmenování od toho, že si zdejší lidé rádi hráli nebo byli velkými hráči, což nevylučuje ani prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř": "Pohránov, ves 5 1/2 km sz. od Pardubic: 1436 ciesař Sigm. zastavuje hrad Kunětickú horu .. Hrádek, Poyhranow, Černá, AČ. 4/17…
1.5km
více »
Hradiště na Písku
Vesnice
Hradiště na Písku - obec založená na pozemcích zrušeného hradišťského dvora ve druhé polovině 18. století. Dříve byla obec pro svou polohu na písčitých půdách zvána pouze Písek. V dávných dobách měla být vobci tzv. „Červená studánka", která zásobovala vodou vojsko, červená se ji mělo říkat proto, že byla svědkem krveprolití za francouzských válek. Dnes v obci při hlavní…
1.5km
více »
Jak vyrobit vyjímatelnou postel do dodávky
Rady a tipy
Minulý rok na podzim jsem si začal pohrávat s myšlenkou změny mé dodávky na obytnou, případně pořízení nové dodávky a její předělání. Nakonec jsem si řekl, že půjdu zpočátku cestou nejmenšího odporu a ne…
1.6km
více »
Stéblová
Vesnice
Ohledně původu názvu této vsi, která byla podle nálezů kamenných industrií a žárových hrobů osídlena již v neolitu, bude nejlépe otevřít dílo prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž", v němž nalezneme následující:"Stéblová (ve Stéblové, do Stéblové, Stéblovák), ves 6 1/2 km ssz. od Pardubic: 1385 (translatio census pro…
1.6km
více »
Pomník padlým v 1. světové válce v Pohránově
Pomník
1. světovou válku nemusím nikterak představovat, natož škody a neštěstí, které přinesla nejen naší zemi a obyvatelstvu, a to bez rozdílu národnosti, víry nebo společenského postavení, protože kulky a granáty si nikdy nevybíraly. Své si užil za tohoto obřího konfliktu rovněž Pohránov, z něhož bylo odvedeno na 35 místních mužů, z nichž 8 se domů již nikdy nevrátilo. Jednalo se o …
1.7km
více »
Obecní rybník ve Stéblové
Rybník
Zatímco již od 16. století byla část stéblovského katastru zaplavována rybníky Velkou Čeperkou a Oplatilem (na první pohled viditelné z výměry vodních ploch na katastru obce, neboť v roce 1845 jich bylo 374 ha, 26…
1.7km
více »
Doubravice (Pardubice)
Městská část
Když uvidíme v okolí této pardubické městské části zbytky zdejších dubin, tak nemusíme dlouho bádat, proč obdržela toto pojmenování. V díle prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní vý…
1.8km
více »
Turistický rozcestník Baroch, západ
Rozcestí
Rozcestník (foto 1) leží na západním okraji přírodní rezervace Baroch. Je součástí žlutě značené trasy https://www.turistika.cz/trasy/kuneticka-hora-ze-steblove-nove-znaceni ze Stéblové přes Hrobice, kolem přírodní rezervace Baroch (foto 2) a Kunětickým lesem pod Kunětickou horu (foto 3). U rozcestníku je informační tabule o rezervaci.
2km
více »
Kunětická hora ze Stéblové - nové značení
Trasa
Trasa ze Stéblové na Kunětickou horu je mezi hradeckými a pardubickými obyvateli notoricky známá a oblíbená. V roce 2010 však došlo ke změně jejího vedení a tím i k jejímu prodloužení o cca 3 km. Především j…
2.7km
více »
Perníková chaloupka, aneb jak to vlastně bylo...
Tipy na výlet
Příběh, který provází snad všechny generace. Neexistuje nikdo, kdo by neznal ztraceného Jeníčka, Mařenku a zlou ježibabu v pohádce O Perníkové chaloupce.
Pohádka vypráví příběh o otci, který zavedl na příkaz zlé …
3.2km
více »
Perníková chaloupka
Tipy na výlet
cílem Vašeho výletu může být úžasné místo zvané Perníková chaloupka, doporučuji vlastní dopravní prostředek. Perníkovou chalouku naleznete v Rábech u Pardubic, jedná se o bývalý lovecký zámeček, který si nechal po…
3.3km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Perníková chaloupka - Muzeum perníku a pohádek
Muzeum
Perníkovou chaloupku - Muzeum perníku a pohádek najdeme v bývalém loveckém zámečku z roku 1882 mezi obcí Ráby a Kunětickou horou. Dětičky zde naleznou expozici skřítků, strašidel, pohádkové peklo, Ježíškovo nebe a…
3.3km
více »
Perníkové hejtmanství u Kunětické hory
Muzeum
Poté, co jsme si zajímavý hrad na Kunětické hoře prohlédli a do širokého okolí se rozhlédli, jsme chtěli odjet z parkoviště autem. Na poslední chvíli jsme však uviděli jednu informační ceduli, která upozorňovala…
3.4km
více »
Kunětická hora
Kopec
Je výraznou dominantou Pardubicka. Nachází se 1,5 km severozápadně od Kunětic a 5,5 km severovýchodně od středu Pardubic. Nejvyšší bod má nadmořskou výšku 307 m a vystupuje 85 m nad ok…
3.7km
více »
Kunětická hora
Tipy na výlet
Naše cesta směřuje k dominantě východního Polabí, ke Kunětické hoře, která se nachází cca 7 km od centra Pardubic a cca 15 km od centra Hradce Králové. Historie hradu, který založil vůdce Orebitů Diviš Bořek z Miletínka na osamělé znělcové kupě, sahá do doby husitské, do let 1421-23. Za doby Pernštejnů byl hrad v období od konce 15. století až do poloviny 16. století významně…
3.8km
více »
Z Pardubic na Kunětickou horu
Tipy na výlet
Konečně jsme se dočkali sobotního - a kupodivu slunného - rána ! Po dlouhé době vyjíždíme na "větší" výlet a tentokráte to bude hrad Kunětická hora a město Pardubice a jeho zámek. Ještě brzy za ranního kuropění…
3.8km
více »
Kunětická hora - dominantní kopeček „Kuňka“ a zajímavý pozdně gotický hrad
Hrad
Před několika desítkami milionů let (ve třetihorách) se na území dnešního Pardubicka ze země vyloupl zaoblený kopeček. Široko daleko kolem něj se rozkládala pouze samá rovina. Kdyby Kunětická hora neležela v rov…
3.8km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Kunětická hora - hradní studna
Hrad
Hradní studnu najdeme v zatáčce při výstupu k hradu. Nachází se v prostoru tzv. dolní Ohrady, kde dříve byla umístěna další hospodářská stavení. Dle archivních pramenů byla původní hloubka studny více než 70 metrů…
3.9km
více »
Pardubice - zámek
Zámek
Pardubický zámek je nepřehlédnutelnou dominantou centra krajského města Pardubic ve východních Čechách. Zámek je ojedinělou architektonickou památkou ve středních Evropě. V zámeckých interiérech se zachovalo renesanční vybavení sálů, několik místností je vyzdobeno malbami a kazetovými stropy. Na zámku je umístěna Východočeská galerie a Východočeské muzeum, které návštěvníkům…
4.5km
více »
Procházka Pardubicemi
Tipy na výlet
Po prohlídce hradu Kunětické hory odjíždíme busem z vesnice Ráby do Pardubic. Cestou přes několik menších obcí - všechny jsou tak jako krajské město roztroušeny v úrodné "lautr rovině" Polabí. Pak už projíždíme…
4.7km
více »
Pardubice - morový sloup
Socha
Nachází se uprostřed Pernštýnského náměstí. Nechal jej postavit roku 1695 pardubický děkan Valentin Kelčák jako poděkování za záchranu města před morem. Vrchol sloupu zdobí pozlacená socha Panny Marie. Kolem něho …
4.8km
více »
Pardubice - Pernštýnské náměstí
Náměstí
Měšťanské domy na malebném náměstí a v přilehlých uličkách nesou stopy honosné pozdně gotické výstavby z počátku 16. století v podobě Kamenných ostění a portálů a zvláště zbytků malovaných nik v atikových štítech …
4.8km
více »
Pardubice - město
Město
Pardubice leží ve Východních Čechách, jižním směrem od Hradce Králové. Pardubice jsou městem perníku, koňských dostihů Velká Pardubická a plochodrážních závodů Zlatá přilba. Město se rozkládá na soutoku Labe a C…
5km
více »
Lázně Bohdaneč
Město
Lázně Bohdaneč leží ve Východních Čechách, severozápadně od města Pardubice. Město se rozkládá v Pardubické kotlině a je obklopeno soustavou rybníků. Bohdaněčský rybník severním směrem od města patří k nejstarším …
5.8km
více »