V Masarykových sadech v Josefově se nalézá uprostřed vpravo od hlavní cesty dřevěná pyramida pobitá plechem nesená čtyřmi pískovcovými koulemi a zakončená na špici pátou. To vše spočívá na pískovcovém soklu. Podstavec byl opatřen 3 štíty z plechu s nápisem českým („Knížete Karla z Ligny hrdinná cnost, památka udatnosti příštím vojákům k udivení, všem následovníkům k povzbuzení.“), německým a latinským. Průčelí pyramidy bylo opatřeno 30 cm dlouhým a 20 cm širokým medailonem se zasklenou olejovou podobiznou. Dříve stával tento pomník v zahradě ženijního ředitelství, na tzv. ostrově v Langewitzově aleji.
Tento jehlanec ze dřeva nechal zhotovit roku 1796 major podkopnického sboru Jan hrabě z Nobili svému příteli ženijnímu majoru Karlovi z Ligny (Charles Antoine Joseph Emmanuel de Ligne), jenž sloužil v Josefově v letech 1786-1787 jako důstojník ženijního vojska při stavbě pevnosti a padl v roce 1792 ve věku 33 let. K lepšímu popisu tohoto pomníku a okolností jeho vzniku bude nejlépe citovat z „Pamětí c. k. pevnosti a královského svobodného města Josefova, se zřetelem k dějinám vlasti a vojenství“ od Josefa Dušky, jež vyšly roku 1886:
„Po mladém knížeti de Ligne zachovala se v pevnosti naší ne sice skvělá, ale dosti významná památka. Jest to pomník, kterýž dal postaviti přítel jeho, Jan hrabě Nobili, na místě, kde spolu trávili po práci příjemné chvíle pod stínem mladých lip. Vysoký dřevěný ten jehlanec na kamenném podstavci nalézá se v zahradě ve hradbách korunních na levé straně silnice vedoucí k pevnostnímu mlýnu. Pomník umístěn jest na dolením konci blíže pavillonu a má zajímavé nápisy, které podáváme tuto i s českým překladem:
„Ehrfurcht für das Gedächtniss des Helden Fürst Carl von Ligne präge sich Jedem tief in das Herz, der dies liest. Er starb den Heldentod für seinen Kaiser. In Champagnes unglücklichen Gefilden da lag sein Körper, doch sein Geist bewegt alle, die ihn kannten, zur Wehmuth und Thränen.“
(Úcta ku památce hrdiny knížete Karla z Ligne vryj se hluboko do srdce každého kdo to čte. Zemřel smrtí hrdinnou pro svého císaře. V Champagneských nešťastných nivách leželo tělo jeho, avšak duch jeho jímá všechny, kdož ho znali, k žalu a slzám.)
Na této straně nachází se medaillonová podobizna knížete.
Pravé pole pomníku má nápis český a knížecí erb, štít v modrém poli se třemi zlatými pruhy. Nápis zní:
„Knížete Karla z Ligne hrdinská ctnost, památka hodné udatnosti, příštím vojákům k udivení, všem následovníkům k vzbuzení.“
Na levém poli nacházíme nápis francouzský a kříž řádu Marie Terezie. Text nápisu:
„Sabate et Ismael sont témoins de sa gloire. Ses ordres, ses rubans attestent sa valeur. Son nom chéri, gravé au temple de mémoire à jamais le fera vivre dans tous les coeurs. Erigé en 1796.“
Český překlad zní:
„Šabac a Ismael jsou svědky jeho slávy. Jeho řády, jeho stužky (řádové) svědčí o jeho statečnosti. Drahé jméno jeho vryté v chrámě paměti na vždy nechá ho žíti ve všech srdcích. Postaveno r. 1796.“
Na zadní straně pomníku konečně nápis latinský:
„Ingenio Virtutique Caroli Principis de Ligne Praefecti Architecturae Caesareae Militaris in Recreationis Loco Joannes Comes de Nobili Eius Commilito posuit Amico in Memoriam Commilitonum Exemplum Posteritatis Admirationem. Natus in Belgis Bruxelles MDCCLIX Obcubuit prope Boux Champagne Gallorum MDCCLXXXXII. Vixit XXXIII.
(Důmyslu a rekovnosti Karla knížete z Ligue, přednosty císařských vojenských staveb, na místě oddechu postavil Jan hrabě z Nobili, jeho soudruh, příteli na památku, soudruhům na příklad, potomkům na obdiv. Narozen v Belgii, v Bruselu roku 1759., padl blíže Boux v Champagni ve Francii roku 1792. Žil let 33.)“
Jak na původním místě, tak i ve svém současném položení bývalo o pomník vzorně pečováno, což se nezměnilo ani po vzniku ČSR, kdy se vedle města starala o sady i o tento objekt místní odbočka Svazu čs. důstojnictva. Jedna z jeho výrazných obnov proběhla v roce 1927. 6. března 1964 došlo k jeho zápisu do státního seznamu kulturních památek (viz
https://pamatkovykatalog.cz/obelisk-knizete-de-ligne-12295472).
Poslední velká rekonstrukce proběhla roku 1999, kdy ji měl na starosti Josef Šraibr. Tehdy byly ze 2 půlek sestavené betonové koule nahrazeny pískovcovými. Při restaurování byly též nalezeny zbytky tmelu a šedé barvy a uvnitř torzo dřevěné koule, z čehož se dá předpokládat, že původně nebyl obelisk oplechovaný. Na pomníku byl původně kovový rámeček oválného tvaru, ve kterém byl umístěn již zmíněný medailon, jenž se dnes nachází v muzeu. Oboje bylo nahrazeno kopií a z původní čtveřice nápisů zůstal zachován pouze ten český.