Chaty a chalupy
Mapa Praha a okolí
Obora Hvězda v Praze
Oboru Hvězda najdeme v Praze 6 – Liboci.
Hvězda nabízí přírodní prostředí. Je takovou oázou zeleně obklopenou rušným okolím. Původně byl na jejím místě les Malejov, který patřil břevnovskému klášteru. Římskoněmecký císař, český a uherský král Ferdinand I. Habsburský zde zřídil Novou oboru. K oboře vedlo od Pražského hradu dubové stromořadí, které těsně minulo Břevnovský klášter. Obora byla v té době ohrazena dřevěným plotem. Roku 1541 se začala stavět kamenná zeď. Obora měla původně jen jednu bránu, a to Libockou, od které vedlo již zmíněné dubové stromořadí na Pražský hrad. Později byla ve zdi proražena Bělohorská brána. Ještě později byly proraženy další brány, Břevnovská a Ruzyňská. Syn Ferdinanda I., Ferdinand II. Tyrolský, zřídil v údolí Litovického potoka rybník a louku, a toto území připojil k oboře. Roku 1555 začal v oboře stavět letohrádek Hvězda, alchymistickou stavbu na půdorysu šesticípé hvězdy.
Od začátku sloužila obora jako královská honitba. Byla využívána i pro diplomatická jednání a probíhaly zde i korunovace a různé oslavy. Období válek bylo pro oboru nepříznivé. V těchto dobách se drancovalo, kácely se stromy. Příkladem může být třeba doba třicetileté války. Koncem 18.století se však v oboře začíná opět hospodařit a jsou vysazovány zejména listnaté stromy. Z té doby by měl pocházet rozdvojený buk lesní – velikán. Pro mě jeden z nejzajímavějších stromů v oboře. Je to státem chráněný památný strom. Jeho kmen byl poškozován vandaly, proto buk dostal dřevěnou ohrádku. Najdeme ho v jihovýchodní části obory, u spojovací pěšiny od Břevnovské brány k Bělohorské bráně.
(rozdvojený památný buk lesní N 50°4.83708′, E 14°20.29288′)
Samotný letohrádek Hvězda stojí na terénním zlomu. Terén pod ním příkře spadá dolů k bezejmennému přítoku Litovického potoka. Dole v tomto údolí najdeme studniční domek Světlička. Kousek od něho je bývalý malý lom a tam je k vidění další zajímavost. Rostl tam strom, dnes je z něho bohužel jenom pahýl. Jeho kořeny však zůstaly, jsou obnažené, rostou do výšky a připomínají chapadla chobotnice. Pod nimi proleze i dospělý člověk. Takové kořeny připomínají tzv. „chůdové“ kořeny, které najdeme nejčastěji v pralesích. Tam se pro vznik těchto kořenů nabízí specifické přírodní podmínky. Stane se to tak, že malý stromek zakoření na ztrouchnivělém dřevě, tj. kmeni, pařezu či vývratu. Pak se ale stromky chtějí uchytit na pevnějším podkladě a tak vyhánějí kořeny kolem ztrouchnivělého kmene. Když tento kmen úplně ztrouchniví a rozpadne se, zůstanou jen chůdové kořeny. Stromy s takovými kořeny rostou třeba v Boubínském pralese na Šumavě. Tam jsou důkazem divokého pralesního porostu. A tady se to mohlo stát tak, že nestabilní pískovcový svah se pod kořeny sesunul. K tomu mu pomohly třeba prudké přívalové deště a i jiné okolnosti.
(bývalý lom s pahýlem s chůdovým kořenem N 50°4.86468′, E 14°19.55655′)
V lomu je možné dozvědět se něco z geologie území. Pískovec je tu přítomen ve třech vrstách, z nichž ta nejspodnější je se silnou příměsí vodnatého oxidu železitého. Nad vrstvou pískovcovou se nachází vrstva opuková. Opuka byla v minulosti těžena u letohrádku pro stavební účely. V této vrstvě byla objeveno plno zkamenělin, které se vyskytovaly v tehdejším moři.
Kousek od tohoto malého lomu najdeme tzv. štolu č.1, jejíž vchod kryje mříž s obrazcem hvězdy. Jedná se o jímací štolu, která vedla do Světličky a odtud se voda dostávala jak do letohrádku Hvězda, tak hradním vodovodem na Pražský hrad. A tam roste strom, který svůj útlý kmen dokázal sehnout až k zemi.
(štola č.1 + ohnutý strom N 50°4.85463′, E 14°19.58152′)
Ten, komu je procházka po oboře málo, upozorním na jednu zajímavost. K oborní zdi na severu přiléhá bývalý libocký hřbitov. Dnes je již zrušený. Náhrobky na něm už nejsou. Pár je jich uloženo v bývalé, ale pěkně opravené márnici. Na hřbitově zbyl jen centrální kříž, který je také pěkně opraven. Ta zajímavost se ukrývá ve skupince stromů a keřů vlevo od centrálního kříže. Starý železný kříž s ukřižovaným Kristem, součást bývalého náhrobku, se tam nejdříve „opřel“ o strom. Strom rostl a mohutněl mu kmen. A po nějaké době kmen kříž téměř pohltil. Na hřbitov ale nejde vstoupit přímo z obory Hvězda, přístup je z rušné Libocké ulice. Vede k němu ulička mezi domy čp. 29 a čp. 27. Pak vstoupíme na klidný bývalý hřbitov, který je takovou oázou klidu oproti rušné Libocké ulici.
(bývalý libocký hřbitov N 50°5.13823′, E 14°19.93378′)
Zdroje : http://www.sestka.cz/2012/3/povidani-o-pamatnych-stromech-prahy-6, http://www.praha-priroda.cz/lesy/obora-hvezda/
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Obora Hvězda v Praze
