Obřany - Přírodní rezervace

Turistické cíle • Výletní místa a parky • Rezervace

Přírodní rezervace Obřany (23,9397 ha) se nachází v nadmořské výšce 510 až 704 m, asi 3,5 km jihovýchodně od obce Chvalčov. Zaujímá vrcholové partie izolovaného vrcholu Obřany (704 m n. m), jeho přilehlé svahy a po rozšíření i severovýchodní až severozápadní svahy a vrchol Jeleníku, který odděluje od Obřan bezejmenný levostranný přítok Bystřičky. Vlastní vrchol Obřan je tvořen skalnatým hřebenem východo-západní orientace, který ze severu a severozápadu spadá vpříkré suťové svahy se sklonem až 60° v horních partiích a kolem 30° ve spodní části území.

Chraní přirozený ekosystém věkově i prostorově diferencovaného přirozeného suťového lesa s neporušenými autoregulačními schopnostmi, skalnaté svahy se suťovým porostem, se vzácnějšími druhy bezobratlých a charakteristickou květenou, lokalita krtičníku Jarního.

Povrch tvoří prudké svahy, jež vlivem mrazového zvětrávání a klimatických výkyvů vedly v horních částech svahu ke vzniku skalnatých plošin. Les tvoří dominantně javor klen a nepůvodní smrk ztepilý, vtroušeně se vyskytuje lípa srdčitá, jilm drsný, jasan ztepilý, bříza bělokorá a jeřáb ptačí.V hřebenových částech rezervace a na strmých svazích se nacházejí společenstva suťových lesů svysokou pokryvností bylinného patra, které je tvořeno téměř souvislými porosty měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva) s vtroušenými kapradinami, kapradí samcem (Dryopteris filix-mas), papradkou samičí (Athyrium filix-femina) a kapradí rozloženou (Dryopteris dilatata), dále se zde vyskytuje starček Fuchsův (Senecio fuchsii), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), svízel vonný (Galium odoratum) a další, převážně suťové druhy. Vrozvolněných porostech kapradin je zde výrazněji zastoupena i kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), netýkavka nedůtklivá (Impatiens nolitangere), Bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris) a šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), vnižším bylinném patře je dominantní šťavel kyselý (Oxalis acetosella), méně zastoupené jsou svízel vonný (Galium odoratum), pitulník horský (Galeobdolon montanum) aj. Z nápadnějších druhů se vyskytuje samorostlík klasnatý (Actaea spicata), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). V Jarním aspektu se uplatňují kyčelnice cibulkonosá (Dentaria bulbifera) a devítilistá (D. enneaphyllos),na vyčnívajících kamenech, padlých kmenech stromů a místy i na obnažené půdě je vyvinuto mechové patro. Na skalnatém hřebenu roste krtičník jarní (Scrophularia vernalis), který patří mezi kriticky ohrožené druhy květeny ČR. Z dalších druhů zde hojně roste osladič obecný (Polypodium vulgare) a řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa).

Mezi nejvzácnější živočišné druhy patří endemická vřetenatka Ranojevičova moravská (Vestia ranojevici moravica), dále modranka karpatská (Bielzia coerulans) a závornatka malá (Clausilia parvula). Obojživelníci jsou zastoupeni mlokem skvrnitým (Salamandra salamandra) a skokanem hnědým (Rana temporaria), který se rozmnožuje v lesní tůňce pod vrcholem Obřan. Ptačí složka fauny je tvořena běžnými lesními druhy.

Okrajovými částmi rezervace prochází červeně značená tur. trasa ke zřícenině hradu Obřany.