Olomouc – Nebeský globus

V tomto případě je přídomek Nebeský vcelku nutný, roztržitý čtenář by mohl zabloudit do jiného Globusu u výpadovky na Mohelnici.

Poměrně rozporuplnou reakci, zejména při instalaci v roce 2003 vyvolalo jinak pozoruhodné dílo Nebeský globus Alfréda Habermanna. Umělecký artefakt vznikal během sympozia Hefaiston 2002, které pravidelně hostí hrad i podhradí Helfštýna u Lipníku nad Bečvou.

Velkolepá kovářská práce zdobí nádvoří Jezuitského Konviktu v Olomouc. Barokní komplex sloužil po svém založení v 17. století k potřebám výuky na Jezuitské koleji zdejší univerzity. Po zrušení řádu dlouhá léta byly objekty využívány vojsky (rakouskými, československými a českými). Když v 90. letech minulého století přešly budovy pod správu Univerzity Palackého, bylo rozhodnuto, že v bývalém konviktu vzniknou prostory pro potřeby umělecky zaměřených kateder univerzity. Vcelku velkolepá rekonstrukce tak obnovila jednu z nejpozoruhodnějších památek barokní Olomouce.

Při rekonstrukci nádvoří konviktu bylo počítáno s umístěním nějakého moderního díla. Nicméně umístění jinak jistě pozoruhodného díla vyvolalo poměrně bouřlivou (a rozporuplnou) reakci. Faktem je, že emoce nevzbudilo ani tak dílo samotné, ale právě jeho umístění na nádvoří konviktu. Prostě může zavazet. Na nádvoří se totiž počítalo (i počítá) s různými uměleckými aktivitami a při nich může Globus vadit. Při odhalení díla 1.7. 2003 bylo rozhodnuto, že po roční zkušební lhůtě se rozhodne, nakolik dílo překáží v aktivitách na nádvoří. Zdá se, že prozatím ne.

Alfréd (či Fred) Habermann se narodil v r. 1930 v Jihlavě, kovářství se vyučil u svého děda, pracoval jako nástrojař v jihlavských strojírnách. Absolvoval uměleckou školu ve výchdním Berlíně, Benátkách absolvoval Academii Internazionalle Del Ferro Artistico. Postupně působil v Německu i Rakousku, kde zemřel v r. 2008.

Habermann stál u zrodu setkání kovářů Hefaiston a byl nazýván i hrdým titulem „Papež kovářů“.

Samotný artefakt na nádvoří konviktu je přes umísťovací výhrady pozoruhodným dílem. Skládá se z několika kruhů a půlkruhů. Ve sférách vytýčených masivními kruhy najdeme stylizované symboly souhvězdí a masivní leštěný měděný kruh se zodiakálními symboly. Skleněné výseče jsou vyzdobeny obrazy astrologických symbolů, astronomických přístrojů ale i znakem hanácké metropole.

Masivní konstrukce globu si vyžádala i asistenci jiných kovářů, jedním z nich je např. Matouš Hujíček ze Zlína. Kdo si podrobně prohlídne jedno z okruží globu, najde jména dalších zúčastněných. Autorkou skleněných lunet je ing. Hana Žaludová z Budišovic (u Opavy) která se podílela i na návrhu měděných částí díla.