Olomouc-Neředín-drobné památky

Neředín, něm.Neretein, obec s 9747(2005) obyvateli, od r.1919 městská část Olomouce se nachází na východním svahu Tabulového vrchu, 2 km západně od centra města. Obec má rozmanitou tvář od vesnických zákoutí po městská paneláková sídliště, olomoucké letiště, ústřední hřbitov a vojenskou pevnůstku.

Ves Neředín, dříve také Neřetín,byla již ve 13. stol. majetkem olomoucké kapituly. V r. 1234 markrabí Přemysl potvrdil olomoucké kapitule vsi získané děkanem Valtrem a proboštem Štěpánem, mezi jinými také Něředín. Panský hospodářský dvůr byl využíván jako prebenda některého z dómských vikářů a po r. 1486 byl i pronajímán. V r. 1786 byl neředínský statek zrušen a pozemky rozparcelovány a zrušeny roboty. Některé objekty hospodářského dvora si upravili drobní hospodáři na svá obydlí. Obec vykonávala pro olomouckou kapitulu jen některou práci. Úplnou nezávislost na církevní vrchnosti získala obec až v r. 1850, po vzniku samostatné politické a katastrální obce Něředín se 40 domy a 297 obyvateli.

Dnes bývalý dvůr připomíná jen název ulice „U Dvora". Farní úřad byl u P. Marie v Olomouci, později u kostela v Nové Ulici a od r.1932 u kostela v Hejčíně. Budování olomoucké tereziánské pevnosti v pol. 18.stol. se Neředína přímo netýkalo, jen na jihozápadně od obce byla postavena v r.1781 prachárna č.1 pro mírové uskladnění střelného prachu a severozápadně od Neředína byla na katastrálním území Řepčína postavena prachárna č.4-Neředín, která měla sloužit pro skupinu fortů u Křelova. Po zrušení pevnosti sloužila jako vojenský sklad. V pol. 19.stol. při budování nových předsunutých pevnostních prvků, byla prachárna č. 1 přestavěna v r. 1850 na fort č. XIV, přestavba však nebyla dokončena a v letech 1850-1854 byl na katastru obce vybudován fort č.XV „Vinohrádky", který byl jeden z mála fortů, který vedl v r.1866 palbu proti pruským vojskům. Později byl využíván pro výcvik dělostřelecké olomoucké posádky. Po zrušení olomouckého hřbitova v r.1898 na Nové Ulici, koupilo město na neředínském území pozemky a zřídilo na nich v r.1901 nový ústřední hřbitov. V r. 1900 měl Neředín 58 domů s 412 obyvateli.

V místě nynějšího letiště, na náhorní plošině Tabulového vrchu bylo v r.1905 vybudováno velké vojenské cvičiště. Byla zde i dostihová dráha u které 21.8. 1910 odstartoval před 40 000 diváky svůj první let český aviatik Jan Kašpar. Tato část cvičiště byla v r. 1920 upravena na vojenské letiště a v letech 1937-1950 sloužilo i civilní vnitrostátní letecké Dopravě. Vlivem politických událostí po r. 1918 se v lednu 1919 Něředín stal městskou částí Olomouce. Došlo ke značnému nárůstu počtu obyvatel, takže v r. 1930 měl Neředín již 112 domů a 1 321 obyvatel.

Většina drobných památek se nachází na návsi na Neředínské ulici a kolem ní. Uprostřed návsi je kaplička Panny Marie Loretánské z r.1771 se zvonicí. Ve stěně kapličky je pamětní deska obětem II. světové války. Nedaleko kapličky je obklopen železným plotem, kamenný Památník obětem I. světové války. Na východním okraji návsi před restaurací U Rytíře je kříž z r. 1774 s reliéfem Panny Marie Bolestné na podstavci a nad ním lebka se zkříženými hnáty. Na západním okraji návsi, po pravé straně úvozu za restaurací U Rybníčku, je kříž z pol. 19.stol.

Polní cestou úvozem se dostanete k nejvyššímu bodu Tabulového vrchu, odkud je neobvyklý pohled na Olomouc a panoramatickou hradbu Jeseníků se Svatým kopečkem pod Jedovou a na druhou stranu Na Velký Kosíř a Drahanskou vrchovinu. Možná budete mít i štěstí být u startu některého z letadel na vedlejším letišti. Sochu pilota najdete na třídě Míru u restaurace AVION.

U konečné zastávky tramvaje, najdete na Ústředním olomouckém hřbitově vybudovaném v r. 1901 několik plastik, náhrobků, mimo jiné ve tvaru božích muk a kapliček, dvě kaple-katolickou a židovskou a další budovy zabezpečující chod místa posledního odpočinku. Najdete zde hroby význačných politických, kulturních, sportovních osobností i osobností, které se zasloužili o hospodářský rozvoj Olomouce a širokého okolí, například bankéřské rodiny Primavesi, majitelé obchodních domů ASO a mecenáši sportu a umění rodina Androva, rodina Machánkova, obchodníků, průmyslníků a také generálního ředitele akciové společnosti „Moravskoslezská ústřední dráha" stavitele železnice z Olomouce, hrobku-kulturní památku Jana Rudolfa Demela, vědce v oblasti zemědělství, hrobky bývalých starostů města Olomouce a řada dalších význačných osobností. Našlo zde i poslední útočiště několika tisíc obětí obou světových válek různých národností i vyznání.Na společném hrobě zakladatelů Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci se nachází smírčí kříž, přemístěný zde od Štarnova u Šternberka. Jsou zde pochováni profesor Jan Havelka(1839-1886), MUDr. Jindřich Wankel(1821-1897) a kněz Ignát Wurm(1825-1911). U parkoviště před hřbitovem byl vybudován Římský památník jako připomínka na římský vojenský tábor, který si zde pravděpodobně vybudovali ve 2. století našeho letopočtku, jak dokazuje řada zdejších vykopávek.