Olomouc – Rozdělovací třída (Rychlé šípy: Záhada hlavolamu)
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Ulice
Knihy Jaroslava Foglara četl svého času snad úplně každý a příhody pěti Rychlých šípů patřily vždy k těm nejoblíbenějším. Legendární příběhy o tajemných Stínadlech a Tleskačovu ježkovi v kleci zaujaly opakovaně i filmaře. Poprvé to byl černobílý seriál Záhada hlavolamu s hvězdným obsazením z roku 1969 (mj. Roman Skamene, Ivan Vyskočil, Jan Tříska, Jaroslav Moučka, Petr Štěpánek, Jaroslav Satoranský, Oldřich Vlach, režie Hynek Bočan), podruhé méně vydařený celovečerní stejnojmenný film Petra Kotka z roku 1993. V tomto filmu se pohybují převážně neherci, ale podílel se na něm také např. démonický Petr Čepek, ti mladší možná ocení účast Matěje Hádka a Martina Písaříka.
Obě filmová zpracování toho moc nespojuje; jednou z těch mála věcí je město Olomouc coby filmová kulisa. Konkrétně tzv. Rozdělovací třída, oddělující Stínadla od Druhé strany, byla v obou verzích olomoucká. V seriálu se zde převážně bojovalo, ve filmu se tudy vnikalo do temných stínadelských uliček. Je sice pravdou, že od doby natáčení filmu (letos 20. Výročí dokončení filmu) toto místo ztratilo hodně ze svého genia loci - zřejmě i díky kompletní rekonstrukci tramvajové trati a komunikace v Denisově ulici – ale přesto pořád stojí za návštěvu. A je jistou kuriozitou, že nikdo z mých olomouckých známých a přátel toto místo ve filmové podobě neznal. Možná stárnou, protože olomoucká Stínadla se prý i nadále bouří a v ulicích města pobíhají postavičky se žlutými špendlíky i ty z Druhé strany. Jenom dospělí už to nevidí …
Nejznámější místo Foglarovy filmové Rozdělovací třídy najdete na polovině cesty mezi dvěma významnými olomouckými kostely, Panny Marie Sněžné a sv. Mořice. Mezi náměstím Republiky s muzejními budovami na straně jedné a chrámy konzumu kolem bývalého obchodního domu Prior na té opačné. Tedy v místě, kde se Denisova ulice rozděluje (!) a mění v ulice Pekařskou a Ostružnickou. A právě tady můžete – stejně jako někdejší filmoví hrdinové – vystoupit z podloubí, přeběhnout tramvajové koleje a tiše vstoupit do temné úzké uličky mezi domy tajemných Stínadel. (realisté však možná pouze projdou Vodární ulici, spojující „hlavní“ olomouckou třídu s ulicí Sokolskou).
Teď se musím na okamžik posunout o pár desítek metrů a krátkou myšlenku dále. Na stejné ulici se totiž nachází uzounká ulička mezi domy, které spojují prampouchy. A tam se už – alespoň podle mě - skutečně nacházíte mezi Vonty ve Stínadlech a budete si muset znovu položit onu – pro další život rozhodující – otázku: „Losnu nebo Mažňáka ?“