Olomouc – Neředín – Letecké muzeum Olomouc

Různých technických muzeí u nás ve 21. století vyrostlo jako oněch lesních plodů po vydatném zavlažení. Nejinak je tomu také v hanácké metropoli a jejím blízkém okolí. Jedno takové muzeum najdete na okraji města, v části zvané Neředín. Muzeum se nachází na ploše neředínského letiště, konkrétně je umístěno v prostorách dvou hangárů na ploše šesti tisíc metrů čtverečných. Samotné Letecké muzeum Olomouc vzniklo v létě roku 2009 a zásluhu na jeho zrodu mají především pánové Zdeněk Svobodník a Roman Sperl, oba sběratelé letecké techniky. Kolektiv muzea tvoří dále různí nadšenci z řad leteckých mechaniků, bývalých pilotů a konstruktérů i obyčejných amatérských obdivovatelů letadel. Všichni pak tvoří 1. letecký školní pluk. Muzeum je zaměřeno zejména na historii československého letectví, takže se nelze divit, že většina exponátů pochází z domácích luhů a hájů nebo z území našeho někdejšího velkého bratra, kde popozítří vlastně znamenalo už vloni.

Provoz muzea není určitě žádná legrace, protože na vstupních vratech si můžete přečíst, na kolik přijde jen demontáž a převoz jednoho středně velkého letadla z Prahy. A to se některé exponáty stěhují z Německa, Anglie nebo Holandska. Muzeum v Neředíně, před kterým najdeme také malé parkoviště, působí možná lehce nevzhledně a trošku i jako vrakoviště Svazu československo-sovětského přátelství, ale přesto mohu jeho návštěvu jen a jen doporučit. Neuvidíte zde sice kompletně zrekonstruované a lesknoucí se stroje, ale za to je nabídka mnohem pestřejší než byste čekali. Proudové motory, včetně jejich řezu, katapultovací sedačky, americký brzdný padák, různé školící panely nebo ukázky pozemní vojenské techniky si asi nemůžete prohlédnout každý den.

K muzeu se dostanete buď ve směru od olomouckého ústředního hřbitova (sem možno dojet tramvajemi číslo 2 a 7, a poté pokračovat pěšky) nebo ve směru od obce Topolany. Expozice je neustále doplňována o další exponáty a kromě běžného provozu muzea mají občas jeho návštěvníci možnost podívat se do restaurátorské dílny nebo se zúčastnit některé z přednášek či promítání. Možnost nahlédnout do kokpitů některých exponátů nebo vstoupit do interiéru vzácného prototypu letounu L-610 jsou dalším bonusem. Ani vstupné do muzea, do kterého se – v rámci oblíbeného pořadu ČT - zatoulala i kamera naší veřejnoprávní televize, vaši peněženku nijak nezruinuje. Plné vstupné přijde na 50,- Kč, děti, studenti a důchodci zaplatí 25,- Kč a děti do 10 let i ZTP mají vstup zdarma. Otevřeno je v měsících květen, červen, září a říjen - pouze v So a Ne – od 10:00 do 17:00 hod. a v červenci i srpnu ve dnech Út – Ne, rovněž od 10:00 do 17:00 hod. Od 1. listopadu do 30. dubna je muzeum pro veřejnost uzavřeno.

Zcela na závěr alespoň pár slov o nejcennějších exponátech. Začněme proudovým podzvukovým cvičným letounem Aero L-39C Albatros. Výcvikový letoun z Aera Vodochody byl v 70. a 80. letech minulého století využíván všemi armádami Varšavské smlouvy, s výjimkou Polska. Následuje Iljušin IL-14FG, jehož první prototyp vzlétl v roce 1950. Byl vyráběn deset let, licenčně také v NDR a Československu. Tento stroj zde najdete ve speciální čs. modifikaci Av-14FG, určené pro vzdušné snímkování. Již uvedený Let L-610 M X03 měl nahradit Turbolet 470 a byl to největší vyvíjený letoun u nás. Za 10 let však bylo vyrobeno pouze devět jeho prototypů.

Následují nadzvukové stíhačka a vrtulníky. Slavný MIG-21 je používán již od 60. let 20. století a najdete ho zde ve třech typech, a to MIG-21F-13, MIG-21FR a MIG-21MA. Migy doplňuje Suchoj SU-25K, sovětský jednomístný proudový letoun, jehož první prototyp vzlétl v roce 1975 a údajně tehdy předčil i "konkurenční" americký Fairchild A-10A. Suchoj prý mohl létat i na motorovou naftu nebo benzín, a proto se mu říkalo "Prase". To by si ovšem u nás vůči SSSR nikdo nedovolil, takže v naší armádě se vžila přezdívka "Hrábě". Vrtulníky zde najdeme dva. Stroj Mil Mi-4 je v ČR jediný dochovaný vrtulník z první dodávky v roce 1956. Tento vrtulník v Olomouci „působil“ od roku 1964 do srpnové okupace v roce 1968. Jistou dominantou muzea je Mil Mi-24D, velký dvoumotorový bitevní a víceúčelový vrtulník, určený pro přímou podporu pozemních jednotek a ničení tanků i obrněných transportérů. Tento stroj se proslavil zejména ve válce v Afghánistánu.

Pozemní techniku pak zastupuje například letištní osvětlovací komplet nebo 30 mm samohybný protiletadlový dvojkanón Praga PLDvK. 53/59, zvaný „Ještěrka“. Tato československá protiletadlová zbraň byla vyráběna v letech 1970 až 1978 v plzeňské Škodovce (závod Elektrické lokomotivy). Dvojkanón je umístěn na pancéřovaném podvozku legendární Pragy V3S a byl využíván v Československu, Libyi a Jugoslávii.