Olomouc-Nová Ulice-drobné památky

Městská část Olomouce, Nová Ulice s 19391(2005) obyvateli je v západní a jihozápadní části Olomouce a zasahuje až prostor téměř ve středu Olomouce u Husova sboru, kde bývalo Litovelské předměstí. Dříve samostatné město na předměstí Olomouce bylo založeno při budování olomoucké pevnosti po r.1742. Dříve se v prostoru nynější Nové Ulice nacházelo několik samostatných obcí a osad. Především to byla Střední ulice, Vnější Střední ulice, Dolní brána pozdější Zelená ulice, Gošikl, Vozovka, Litovelské předměstí, Šibeník a Tabulový vrch. Na území budoucí Nové Ulice byly střelnice i popraviště(Šibeník), lomy a cihelny, zahrady, rybníky a jezírka a před budováním sídliště na Nové Ulici i výletní a oddychové místo, kde vyvěral do studánky léčivý minerální tzv. Křížový pramen, ke kterému vedla křížová cesta. Toto olomoucké předměstí má velmi dlouhou tradici v péči o zdraví obyvatel, neboť již v r.1397 zde stál špitál Panny Marie Pomocné, kterému předcházel špitál sv.Ducha, do r.1758 byl v místě nynější Litovelské ulice špitál sv.Jakoba a Lazara, zvláštní dětská nemocnice a v budování špitálů a později nemocnic za hradbami Olomouce se pokračovalo až do dnešních dnů. Při budování pevnosti a hradeb v r.1742 zaniklo osídlení i většina špitálů, hřbitovů a kostelů v těsné blízkosti hradeb a obyvatelé se soustředili většinou kolem Nové (Střední) Ulice. V r.1856 byla s Novou Ulicí spojena Zelená Ulice a obec se dočasně jmenovala Nová a Zelená Ulice, běžně se používal název Nová Ulice.

Stavbou předsunutých pevnůstek v letech 1836-46 na Šibeníku a na Tabulovém vrchu, v letech 1850-1854 nad cihelnou se Nová Ulice dostala do závislosti na režimu vojenské pevnosti a byla až do zrušení pevnosti v r.1886 omezena ve svém rozvoji. Rozvoji Nové Ulice přispělo vybudování dvou železničních stanic na trati do Čelechovic. V prostoru mezi oběma stanicemi po zbourání hradeb, byla založena obytná čtvrť Dolní Nová Ulice, pro kterou se ujal název Úřednická čtvrť. Již od r.1864 zde byla Zwierzinova plynárna, kterou převzalo v r.1896 město. Železnice přispěla rozvoji průmyslu, který byl zastoupen sladovnou, která vyvážela slad po celé Evropě i do Jižní Ameriky, pivovarem, cukrovarem, výrobou syrečků, pražírnou kávy, tkalcovnou lnu a bavlny, která exportovala až do Indie, továrna na výrobu provazů a sítí, elektromotorů, armatur, kočárků, výroba oken a dveří, konzerv, betonu, kosmetických přípravků, sodovek a další. V r.1896 se započalo se stavbou zemské nemocnice. R.1901 byl založen nový hřbitov. V r.1902 byla otevřena nová škola a v r.1903 byla zprovozněna vlastní elektrárna. Průmyslový rozvoj obce způsobil i značný nárůst počtu obyvatel z 1500 v r.1870 na 6500 obyvatel v r.1910.

Na městečko byla Nová Ulice povýšena v r.1893 a v r.1906 se stala samostatným městem i když již v r.1899 byla s Olomoucí spojena dvěma tramvajovými linkami a propojena i uliční zástavbou. V důsledku politických událostí po r.1918 byla Nová Ulice v r.1919 připojena k Olomouci. Památky připomínající dávnou minulost i současnost Nové Ulice najdete po celém velkém katastru obce. Opevnění Olomouce a vojenskou přítomnost připomínají zachovalé forty na Šibeničním vrchu, Tabulovém vrchu a fort č.XIII. V roce 1880 tu byla posádka 1027 vojáků a v r.1900 809 vojáků.

V areálu Fakultní nemocnice je několik památek na budování nemocnice, na bývalé výletní místo(kříž, altánek a kašna) i pamětní desky. Na Nové Ulici je farní kostel Panny Marie Pomocné a Husův sbor i několik křížů, řada cenných barokních soch i moderní plastiky a pamětní desky připomínající významné osobnosti i významné události .