Olomouc – secesní vila Ludmily Hofmannové - Staré
Tato krásná pozdně secesní olomoucká vila byla postavena v letech 1911 až 1912 a je známá také jako vila Antonína a Ludmily Hofmannových, kteří byli jejími stavebníky. Najdeme ji v olomoucké části Nová Ulice a autorem její podoby je olomoucký architekt – a žák věhlasného Jana Kotěry - Karel Starý ml. Ten byl bratrem Ludmily a synem olomouckého architekta a stavitele Karla Starého.
Třípodlažní vila s půdním polopatrem stojí v zahradě a má obdélný půdorys s užší stranou orientovanou do ulice, střechu nepravidelného tvaru a puristickou přístavbu z roku 1929 ve směru do zahrady. Přízemní fasáda je provedena v šedé strukturované omítce, podlaží mají hladké omítky bílé barvy s okrovými plastickými prvky (průběžné nebo spojené podokenní a nadokenní římsy, štukový dekor stylizovaných akantových zavilin v oválných kartuších). Okna ve třetím podlaží doplňují obdélné a obloučkové záklenky v suprafenestře.
Uliční průčelí je asymetrické; po pravé straně totiž vystupuje oblý arkýř přes dvě podlaží, pod ním v úrovni suterénu je nika s fontánkou. Asymetrický štít s velkým ateliérovým oknem zakončuje půlkruhová stříška a vlevo stupňovitá atika. Z jižní fasády vystupuje ve druhém patře další - tentokrát vlnovkovitý - arkýř. Štuková výzdoba kombinuje rostlinný a geometrický dekor.
Dispozičně je vila – označovaná občas za činžovní dům - v přední části dvojtraktem, zatímco v zadní části trojtraktem. V přízemí vily se původně nacházel dvoupokojový domovnický byt. K dvojramennému schodišti do pater vedl vestibul. V patrech byly stejné čtyřpokojové byty. Z bytu Ludmily vedlo schodiště do jejího podkrovního ateliéru.
Vila Hoffmannových v Resslově ulici (č.p. 277/20) je považována za významnou ukázku secesní architektury v Olomouci, která svou podobou rozvíjí pozdní secesi pražské provenience. Navíc je i součástí hodnotné zástavby tzv. Úřední čtvrti. Proto je docela překvapivé, že mezi naše chráněné kulturní památky byla zapsána teprve v květnu roku 1991.
Na závěr ještě pár slov o stavebnících a staviteli této vily. Ludmila Stará byla malířka, která vystudovala olomoucký Ústav pro vzdělávání dívek hraběte Pottinga, Uměleckou průmyslovku v Praze (byla žákyní Jakuba Schikanedera) i Akademii výtvarných umění v Mnichově. Nejraději malovala krajiny, zátiší, portréty a motivy ze staré Olomouce. V roce 1911 se provdala za Antonína Hoffmana, který byl císařským radou a ředitelem Občanské záložny v Olomouci. Karel Starý ml. také vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu a jako architekt proslul zejména až lyrizujícím pojetím se šperkařsky cítěným detailem. V době, kdy navrhl vilu své sestry, mu bylo 27 let.