Olomouc – Pěvci Slezských písní (Petru Bezručovi)

V různých publikacích a na mapách.cz je sice uvedeno, že jde o pomník Petra Bezruče. Pokud si ale přečteme nápis na čelní straně podstavce, zjistíme, že pomník je věnován nějakému „Pěvci Slezských písní“.

Je-li za tímto věnování skutečně skryt Vladimír Vašek (1867–1958), ze můžeme spíše domnívat, ale nejspíš je to pravda, protože po okolním stromy posázeném pozemku je pojmenován celý park. Jak známo, autor používající pseudonym je defakto autorem jediné básnické sbírky (ona se časem rozšiřovala). Básník se nakonec proslavil tak, že po něm pojmenovávali nejen parky, ulice ale i černouhelné doly (kdo by si dnes vzpomenul na René Ptáčka, uhlobarona).

Al trošku vážněji. Vlastně to tak zcela nesedí, jak to, že zrovna hanácká metropole upomíná na barda Slezska. Vladimír Vašek se skutečně narodil ve Slezsku, tedy Opavě. Nicméně životní pouť ho zavedla do různých končin. Přes Místek (ještě ne Frýdek) mj. do Brna, Ivančic, Kostelce na Hané a poslední léta života i Olomouc, kde skonal.

Pomník poblíž pomyslného středu parku (nedaleko je vchod do botanické zahrady) je tvořen čtyřhranným kamenným podstavcem, na zadní straně najdeme věnování, že pomník v roce 1947 „ Zbudoval pracující lid Olomoucka“.

Za pracující lid si můžeme dosadit čtveřici sochařů: Rudolf Doležal, Vojtěch Hořínek, Karel Lenhart a Josef Stárek. Vznik pomníku se datuje rokem 1947.

Na mírně se zužujícím podstavci je umístěna trojice postav s nahrubo otesanými zadními partiemi, zřejmě jako symbolika těžce zkoušeného lidu slezských uhelných pánví.

Jde o dvojici ženských, spíše dívčích postav a jednoho muže. Podle nářadí horníka. Střední dívka je poněkud vyvýšená, snad je to Maryčka Magdonova než skočila do propasti.

Pomník nějakou dobu poněkud zarůstal rhododendron, takže nebylo zcela patrné, co že se v křoví nalézá. Nějaký bezdomovec tu i měl skryté posezení. Nedávno ale došlo k prořezání okolního porostu, takže si opět můžeme prohlédnout celé dílo.