Pilsko

Pilsko - (polsky: Pilsko) – po Babí hoře (Babiej hore) druhá nejvyšší hora Oravských beskyd (v Polsku Beskidu Źywieckego). Název zahrnuje celý masiv hory, ležící na slovensko-polské hranici, jakož i jeho nejvyšší vrchol (1556,9 m n.m.) - ten se nachází asi 400 metrů od této hranice ve slovenském vnitrozemí. Sama státní hranice stoupá až na podvrcholový spočinek do výšky 1542 m (tady nejvyšší bod na polském území – nese název - Góra Pięciu Kopców). V hlavním hřebeni, kterým zde prochází i hlavní Evropské rozvodí, je na západě sousedním vrcholem Trup (Munczolik 1356 m). Na severovýchodě hřeben klesá do hlubokého sedla Hliny (Przelecz Glinne – 809 m). Za tímto sedlem je nejbližším vrcholem Študent (Student - 935 m). K jihu vybíhá z vrcholu asi 1,5 km dlouhá rozsocha vrcholící plochým vedlejším vrcholem Mechy (1479 m). Významnější rozsocha vybíhá i k severu, ze spočinku Kopiec, do Polska. Později se stáčí k severozápadu a nejbližším vedlejším vrcholem je vněm Buczynka (1205,4 m).

Masiv je budován magurskými pískovci (flyšem). Vrchol velice oblý, tvoří jej rozsáhlá, téměř zarovnaná náhorní planina. Úbočí porůstají v nižších polohách smíšené lesy. Ve vyšších polohách smrkové lesy. A v nejvyšších partiích kosodřevina. Toto klečové pásmo je v Beskydech vyvinuto jen zde a na Babiej hore. Vrcholová planina je tak porostlá rozsáhlými porosty kleče. V prolukách jsou travní porosty, nebo suťová pole. Nejvyšší partie (smrkový prales a kečové pásmo) jsou proto chráněny rezervacemi. Na slovenské straně je to (od roku 1967) - Národná prírodná rezervácia Pilsko (809 ha). Na polské straně (od roku 1971) - Rezerwat przyrody Pilsko (15,4 ha) Fauna a flóra Pilska je podrobněji popsána v článcích o těchto rezervacích.

Na nejvyšším vrcholu je kříž, postavený obyvateli oravské obce Mútne. I pod vrcholem, na polských severních úbočích, je kříž. Ten zde stojí na paměť jedné z prvních obětí II. svět. války –polského vojáka Basika, který zde padl 1. září 1939. Na polské straně stojí ve výšce 1270 m n.m. turistická chata - Schronisko PTTK na Hali Miziowej. Zde je i největší křižovatka tur. tras v masivu.Na svazích klesajících k vesnici Korbielów je několik lyžařských vleků. Několik jich vede i k hraničnímu hřebeni, do výšky 1455 m. Z Korbielowa - Kamiennej na Halę Szczawiny jezdí sedačková lanovka. Toto jedno z nejvýznamnějších polských lyžařských center zde bylo vybudováno na přelomu 80. a 90. let minulého století. V té době zde bylo vymýceno 10,5 ha lesa a 0,25 ha kleče. Proti, zde tak masivní devastaci přírody proto v 90. letech protestovaly ekologické organizace z Polska, Slovenska i Česka. Ty založily i spolek na ochranu Pilska. Výsledkem bylo, že Nejvyšší správní soud nařídil rozebrání nelegálních vleků a provedení odborné studie pro omezení provozu vleků v závislosti na výšce sněhové pokrývky. Dále zde byl vydán zákaz jízdy na lyžích v klečových porostech a na území přísné rezervace - na slovenské straně hranice.

Existuje několik teorií vzniku názvu hory. Jedna tvrdí že název pochází od podvrcholové polany – Hali Pielsko (uváděná v polských dokumentech z 18. Století). Další od místa získávání (pilovanie) dřeva. A podle lidové tradice od slov „opijem sa“ – z dob, kdy si na vrcholu dávali schůzky oravští zbojníci.

Pilsko je díky své výškové dominanci v okolní krajině velmi oblíbeným cílem turistů z obou stra hranice. Vrchol hory poskytuje vynikající kruhový výhled na Babiu horu, Tatry, Chočské vrchy, Malú Fatru a především Polsko (Źiweckú kotlinu, Beskid Maly a Ślaski). Z idealních podmínek jsou vidět i Jeseníky v České republice ( virtuální kruhový pohled viz: http://www.panoramy.wyprawy.org/pilsko.php)

Vrcholovou oblast Pilska charakterizují rozsáhlé pláně s řídkými zakrslými stromy a porosty kosodřeviny, které pokrývají plochu několika kilometrů čtverečních. Za nepříznivých povětrnostních podmínek je tady hodně ztížená orientace a v tomto labyrintu klečových porostu lze snadno zaboudit, zvláště pak za mlhy a v zimě!!! Ne náhodou má proto Pilsko na svém kontě i několik obětí, kdy lidé podcenili nebezpečí hor.

K rozcestí "Góra Pięciu Kopców" (na Slovensku - "Pilsko štát. hranica") lze vystoupit (vrchol leží 10 minut odtud na zelené trase směrem do Oravského Veselého):

• Po modré hřebenovétrase z Múťanského sedla, přes Tri Kopce, Pálenicu a Trup (asi 3:10 hod)
• Po modré výstupovétrase ze sedla Hliny (2:30 hod)
• Po zelenévýstupové trase od konce vesnice Oravské Veselé, přes rozcestí Skalisko a vrchol hory (2:25 hod)
• Po modré trase od Vyšného Mlýna z konce oravské vesnice Sihelné k rozcestí Skalisko a dále po výše popsané zelené (2:25 hod)
• Po žluté výstupové trase od Schroniska PTTK na Hali Miziowej kolem kříže obětem války(0:40 hod)
• Po černé výstupové trase od Schroniska PTTK na Hali Miziowej (0:30 hod)