Podhoří - kostel sv. Havla

Kostel sv. Havla v obci Podhoří stojí pod hradem Drahotuš, z něhož zbylo jen pár zdí. Není ovšem jisté, zda vznik kostela souvisí se založením hradu. Chrám mohl vzniknout na přelomu 13. a 14. století, nejpozději ve 2. polovině 14. století. První písemná zmínka o kostele v podhoří pochází z roku 1446. Domněnku, že je kostel ještě starší, umocňuje jeho zasvěcení sv. Havlu. Do správního okruhu kostela v Podhoří patřily Středolesí, Uhřínov a patrně některé zaniklé osady v blízkém okolí.

Ve druhé polovině 15. století ztratilo katolictví v regionu dominantní pozici. Fary na venkově bývaly neobsazeny, nebo se jednalo o faráře utrakvistické, později luterské.

Na konci 16. století spravoval kostel v podhoří kněz z Drahotuš, na počátku 17. století krátký čas dokonce hranický farář. Roku 1617 se přifařené obce k Podhoří osamostatnily. V letech 1589–1591 a 1602 zde působil samostatný sbor Jednoty bratrské s vlastním správcem. Později ale bratři odcházeli do města Hranice.

Od roku 1622 byla na území celého panství prováděna rekatolizace nařízená olomouckým biskupem, kardinálem Františkem z Ditrichštejna. V roce 1623 byl na faru do Drahotuš dosazen katolický farář a Podhoří zůstalo spolu s Jezernicí filiálním kostelem.

V říjnu roku 1626 vpadlo do Hranic dánské vojsko, k nimž se připojili poddaní z okolních vsí s nadějí na zvrat náboženské situace. Po skončení třicetileté války pokračovala rekatolizace. Ve filiálním kostele nebyly povoleny kromě křtů ani svatby a pohřby, jen hřbitovy směly být používány. Poplatky za tyto úkony náležely drahotušskému faráři.

Záznamy z roku 1662 dokazují, že se v Podhoří konala mše jednou za čtyři týdny, minimálně 12× ročně. V roce 1672 se zde mše slavily jednou za tři týdny, v roce 1782 bylo v Podhoří odslouženo 20 mší ročně.

V únoru 1787 byla v podhoří zřízena nová lokálie, ke které patrně patřil Uhřínov. V dubnu 1787 potvrdil drahotušský farář novému duchovnímu správci v Podhoří, že 817 zl. 7 kr. z kostelní pokladny farního kostela je hotovost kasy podřízené lokálie.

V roce 1826 se Podhoří spolu s Uhřínovem opět pokusili o připojení k Jezernické lokálii. Podle tehdejšího drahotušského faráře trvala cesta do Podhoří tři čtvrtě hodiny a za špatného počasí se muselo oklikou po císařské silnici přes Jezernici a farář se do obce dostal až za dvě hodiny. Po dobu existence lokálie v Jezernici navštěvovali podhorští často tamní bohoslužby a žádali zdejšího kaplana o výpomoc ve službě nemocným, zejména v době napoleonských válek.

V Podhoří se bohoslužby konaly v roce 1826 každou třetí neděli a této výsady se obyvatelé vsi nechtěli vzdát. V roce 1827 se rozhodli nadále zůstat u mateřského farního kostela. V roce 1846 a 1847 požádaly obě obce společně o samostatnou duchovní správu. Zavázali se vystavět lokálnímu kaplanovi obytnou budovu a udržovat ji. Žádost o vlastní lokální kuracii sice byla zamítnuta, ale v roce 1849 bylo rozhodnuto o zřízení expozitury drahotušské fary v Podhoří, k níž měla patřit také vesnice Uhřínov. V obou vesnicích žilo v té době 560 duší v 76 domech. Zdejší kostel zůstal filiálním a obyvatelé nadále příslušeli k drahotušské far­nosti. V roce 1850 byl do Podhoří dosazen první expozita František Lerch, kterému obyvatelé vystavěli obydlí na úpatí kopce. Podhoří také svému duchovnímu správci vymezilo polnosti k užívání z obecního majetku.

V polovině 19. století byla opět stálá duchovní správa u všech tří kostelů na drahotušsku. Ve Středolesí vzniklo dokonce nové beneficium. Tento stav zůstal nezměněn až do poloviny 20. století. Expozitura drahotušské fary v Podhoří byla zrušena v roce 1946 a kostel byl spravován z Jezernice. V současné době obstarává duchovní správu v Podhoří farář z Drahotuš.

Původní podobu kostela v Podhoří není známa, bylo dosud zjištěno pouze ostění dveří u vchodu do lodi kostela. Lomený oblouk dveřního otvoru by mohl potvrzovat existenci gotické jednolodní stavby s obdélným kněžištěm. Přízemí předsunuté věže kostela je zaklenuto jedním polem Křížové klenby s hřebínky, což by mohlo poukazovat na pozdější vznik věže. Roku 1662 byla u kostela vystavěna dřevěná zvonice. Věž byla přistavěna před rokem 1717. Hudební kůr nesený dvěma mohutnými pilíři byl zděný a již ve druhé polovině 18. století nesl varhaní pozitiv. Vcházelo se na něj po několika schodech z vnější strany severní zdi věže. Loď kostela měla plochý rákosový strop. Vzhled kostela se v průběhu staletí značně proměnil, ale nedochovaly se písemné záznamy o zásadní přestavbě.

Na počátku 19. století prováděny jen běžné opravy. V roce 1807 získala střecha kostela novou krytinu a jen za šindele bylo z kostelních peněz vynaloženo 205 zl. 42 kr. Roku 1805 byl dokonce kostelní mobiliář z farního kostela v Drahotuších hromadně odvezen do Slezska a roku 1807 museli farníci vyplácet stříbrné předměty.

V roce 1871 bylo při generální vizitaci nařízeno vystavět novou sakristii. Roku 1876 byla v kostele položena nová dlažba místo staré cihelné. Ve druhé polovině 19. století nechal místní expozita provést více nutných oprav. Přesto byl kostel v tak špatném stavu, že se v září roku 1900 zřítila část stropu a poškodila mobiliář kostela, zejména varhany.

Současná podoba kostela je výsledkem několika etap přístaveb.

O původním vybavení kostela nejsou žádné zprávy. V roce 1662 byla na jediném oltáři podhorského kostela instalována modrá deska s vyobrazením kalicha a citátem z epištoly sv. pavla o kalichu, patrně ještě pozůstatek luterství. Po roce 1662 byl pořízen nový oltářní obraz. Oltář mohl být obnovován v poslední čtvrtině 18.století, jak lze soudit podle plastik světců dodnes umístěných po stranách oltáře. Plastiky ale mohly být do podhoří přemístěny druhotně, ze zrušeného oltáře jiného kostela. V sedmdesátých letech 19. století byl oltář zchátralý, proto byl roku 1876 pořízen nový pozlacený oltář s výzdobou od Ferdinanda Pěčka z Místku, který byl pořízen z darů obyvatel obcí Podhoří a Uhřínov. Drobná bronzová plastika Krista ze starého svatostánku byla připevněna na křížek bočního oltáře.

Na přelomu 19. a 20. století byl na hlavním oltáři umístěn obraz sv. Havla a v nástavci obraz korunování Panny Marie. Velký obraz nesli dva andělé a po stranách oltářního nástavce se nacházely dvě plastiky světců. Na oltář­ním retabulu se nacházel Beránek boží. Současný oltář kostela je s největší pravděpodobností sestaven z několika částí s různou dobou vzniku.

Původní kamenná křtitelnice v kostele byla ještě ve druhé polovině 17. století, kdy již ve filiálním kostele nebylo povoleno křtít. V roce 1950 byla na farním dvoře kamenná křtitelnice, snad renesanční z druhé poloviny 16. století, která mohla být identická s kamennou nádobou uváděnou v popisu kostela z roku 1662. V roce 1882 zhotovil Ferdinand Pěčka novou křtitelnici u zdi, nad níž byl umístěn reliéf Kristova křtu. Křtitelnice je v kostele dodnes.

Původní Kazatelna byla dřevěná, v roce 1748 byla opravena na náklady kostela. Vcházelo se na ni dveřmi, nikoliv po schůdkách, jako je tomu dnes. V roce 1880 byla objednána nová, dřevěná Kazatelna.

První varhany byly pořízeny v roce 1883 u firmy bratří Riegrů v Krnově. V roce 1900 byly poškozeny zřícením stropu kostela do té míry, že bylo nutné koupit nové. Kolaudaci varhan provedl dómský kapelník josef Nešvara 10. června 1901.

Na věži kostela sv. Havla v Podhoří byly roku 1662 zavěšeny tři zvony. V roce 1717 byl zhotoven nový zvon, patrně jako náhrada za ztracený, nebo puklý zvon. V roce 1925 byl pořízen nový zvon Panna Marie za puklý zvon sv. Vavřince. Po obou světových válkách zůstal v Podhoří pouze jeden zvon ulitý v roce 1717. V osmdesátých letech 20. století byl na kostelní věž slavnostně zavěšen nový zvon z dílny L. Dytrychové z Brodku u Přerova.

http://www.historie.hranet.cz/nedavno/kn03/21.pdf