Pomník MUDr. Janu Štrosovi v Nechanicích

Pokud přijedeme do Nechanic od Kunčic, tak nalezneme v Novopackého ulici při pravé straně silnice městský park, který zahrnuje bývalý hřbitov a k němu přilehlé obecní pozemky, na nichž roku 1895 vznikly sady, jež mají dnes připomínat památku MUDr. Jana Štrose, výrazné osobnosti nechanického veřejného života, která se zasloužila o rozvoj této obce.

MUDr. Jan František Štros se narodil 2. listopadu 1830 v Kaňku u Kutné Hory a po gymnaziálních studiích absolvoval na pražské univerzitě lékařství. Na doktora byl promován v roce 1857, ale již jako student se účastnil národního a vlasteneckého hnutí, což ovlivnilo jeho celý života běh. Jako lékař začínal v Kutné Hoře, kde se stal zakladatelem TJ Sokol a dále byl v letech 1865-1872 zvolen poslancem českého zemského sněmu. Roku 1867 byl zvolen panským lékařem v Nechanicích, kde založil TJ Sokol (v letech 1867-1869 byl jejím starostou), Jednotu pro okrašlování města a jeho nejbližšího okolí (v letech 1884-1889 působil jako její předseda a následně byl až do své smrti jejím místopředsedou) a Občanskou záložnu. Náležel rovněž mezi první členy výboru místního odboru Ústřední Matice školské, zasedal v přípravném výboru neuskutečněného cukrovaru v Nechanicích (nedošlo k němu, protože zvažovaná železniční trať byla přemístěna z Nechanic k Dobřenicím) a spolu s MUDr. Josefem Esopem z Nového Bydžova a novoměstským rolníkem Josefem Daňkem patřil mezi ideové vůdce a důvěrníky mnoha táborů lidu a v roce 1872 přistoupil k petici za rovná práva českého jazyka na pražské univerzitě. Celkem 13 let působil jako městský zastupitel a 4 roky byl členem městské rady. Díky němu byl založen parčík kolem sochy sv. Anny a park kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie. 24 let zasedal v okresním zastupitelstvu a v letech 1880-1884 působil jako okresní místostarosta, kdy mnohdy zastupoval okresního starostu Jana hraběte Harracha. Právě jeho přičiněním byla v Nechanicích zřízena okresní veřejná nemocnice, kterou posléze jako primář vedl. Zároveň se zasazoval o rozšiřování a vzornou údržbu komunikační sítě a stejně tak tomu bylo s osazováním Nechanicka zelení a péčí o ni. K tomu byl od založení "Časopisu českých lékařů" jeho pilným přispěvatelem a vedle toho sepsal řadu odborných publikací ("Několik vybraných chirurgických případů", 1862; "Tři případy uzavření přirozených otvorů", 1864; "Zkušenosti v praxi lékařské", 1865; "Několik případů z praxe ranhojičské", 1867; "Vybírání zubu z kořene, ztrnutí, smrt", 1869; "Z porodnické praxe lékařské", 1876; "Těžké uškození na těle", 1880; "Samočinné vybavení lůžka vcestného", 1880; "Dislocatio penis", 1883). Zemřel 27. července 1900 v Hořicích, když se vracel ze Sedmihorek do svého domova.

Z výše zmíněného, i když nejde o kompletní přehled jeho zásluh, je jasné, že nebylo v Nechanicích člověka, jenž by tuto osobnost nevelebil, a tak se již krátce po jeho pohřbu 29. července téhož roku objevily nápady ohledně zřízení pomníku. Ty však nabyly obrysů nakonec až mnohem později, pokud nepočítáme přejmenování sadů jeho jménem. Nešlo tak o osobní animozity, jako spíše o potřebné finance, aby se mohlo na pomníku v sochařské a kamenické škole v Hořicích pracovat, neboť přednost dostal 3. července 1904 slavnostně odhalený pomník M. Jana Husa. Stalo se tak nakonec v souvislosti s oslavou 40 let trvání nechanické TJ Sokol, která byla pořádána všemi místními spolky a korporacemi pod záštitou městské rady a okresního výboru.

Slavnost byla zahájena 14. srpna 1907 akademií v divadelní dvoraně městské radnice, jejíž program byl velice obsáhlý. Zahrnoval mj. proslov B. Machkové; jubilejní zprávu o 40leté činnosti TJ Sokol Nechanice od jednatele Josefa Čepka; smíšený sbor "Pod starým praporem" od Bohumila Vendlera a mužský sbor "Probuzení" od Karla Bendla, které byly předneseny zpěváckým spolkem "Hlahol" a pěveckým odborem TJ Sokol pod řízením sbormistra a učitele Jaroslava Fialy; Karlem Kotrčem přednesený Fibichův melodram "Vodník" za klavírního doprovodu učitele Jana Bidla; houslové sólo s doprovodem klavíru "Andante cantabile" od Petra Iljiče Čajkovského týmiž přednesené; tamburašským sokolským odborem přednesené skladby "Hrvatsky kolo" a "Povračanec" a Františkem Koštákem, Karlem Kotrčem, Josefem Čepkem a Bohumilem Vančurou přednesený sólový kvartet "Za praporem sokolským" od Františka Kmocha.

Následujícího dne se v Palackého ulici seřadil slavnostní průvod, v němž byl též Štrosův syn MUDr. Jan Štros z Kroměříže a jeho zeť a učitel Josef Rainiš s manželkou. Tehdejší Husovou ulicí došel do Štrosových sadů, kde zpěvácký spolek "Hlahol" a pěvecký odbor TJ Sokol Nechanice přednesly mužský sbor "Věno" od Bedřicha Smetany. Následovala slavnostní řeč starosty TJ Sokol Nechanice Bohumila Vančury, jenž byl rovněž autorem pamětního spisu k této slavnosti. Po odhalení pomníku požádal městskou radu, aby ho převzala do své správy, což učinil náměstek starosty Antonín Maděra. Po něm ještě krátce promluvili: jednatel sokolské župy hanácké a TJ Sokol Kroměříž Em. Třasoň a MUDr. Jan Štros, který vedle děkovných slov položil k pomníku květiny. Oslava pak byla zakončena mužským sborem "Chorál národa českého" od Karla Bendla. Odpoledne se pak na náměstí uskutečnilo veřejné cvičení sokolských jednot župy orlické a jejich ženských odborů. Následně se před městskou radnicí opětovně utvořil průvod, který zamířil do zahradního hostince "Na Hůrce", kde byl uspořádán koncert nechanické kapely a trubačského sboru TJ Sokol Hradec Králové. Večer se ještě v divadelní dvoraně městské radnice konal věneček. Všichni účastníci byli vyzváni, aby na věnce či květiny určené obnosy byly raději darovány na Ústřední Matici školskou, což učinil např. notář Antonín Sixl (10 K).

Od té doby tu tedy stojí jako němý svědek tento pylon s textem: "19 15./8. 07. PAMÁTCE DRA. STROSA VĚNUJÍ SDRUŽENÉ KORPORACE NECHANICKÉ." Vzhledem k tomu, jak vypadá, tak se jeho údržbě dříve nevěnovala velká pozornost. A ani dnes se ohledně něj mnoho neděje, když je téměř kompletně ukrytý v zeleni. Zasloužil by si osvobodit z ní a přinejmenším ho nechat zrestaurovat a očistit, aby byl opět plnohodnotnou a reprezentativní vzpomínkou na někoho, kdo se tolik zasloužil o město Nechanice.