Pomník Rumburské vzpoury ve městě Rumburk

Turistické cíle • Památky a muzea • Pomník

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (7 fotografií)

Moje generace zná Rumburskou vzpouru už od školních dob a tak mi bylo jasné, že při návštěvě města Rumburk si udělám výlet k místu, které tuto událost připomíná.

Rumburská vzpoura vypukla 21. května 1918 po šesté hodině ranní a jednalo se o protiválečné vystoupení českých vojáků náhradního praporu 7. střeleckého pluku rakousko-uherské armády. Byla to především reakce na špatné a nedostatečné zásobování i nevyplacené žoldy či šikanu německých důstojníků.

Hlavními organizátory bylo 65 mužů v čele s Františkem Nohou, kteří nastoupili oproti rozkazu na ranní nástup s puškami, čímž odepřeli poslušnost svým velitelům. Následně se k nim přidali další vojáci, až se celkový počet vyšplhal k číslu 700. Vůdcové sice obsadili město Rumburk, ale navázat kontakt s dalšími posádkami i obyvatelstvem se jim nepodařilo. Jedině toto by totiž mohlo přenést vzpouru do dalších oblastí a přerůst v celkovou revoluci v českých zemích. Vzbouřenci se vydali na pochod k Novému Boru, kde však byli obklíčeni vojsky rakousko-uherské armády, složené převážně z česky mluvících vojáků královéhradeckého 18. pěšího pluku, a rozprášeni.

Celkem bylo obviněno více jak 580 vzbouřenců. Tři vůdcové povstání František Noha, Stanko Vodička a Vojtěch Kovář byli zajati a 29. května 1918 v časných ranních hodinách zastřeleni. U stanného soudu v Rumburku a Novém Boru byli také odsouzeni Jakub Bernard, Jiří Kovářík, Jakub Nejdl, František Pour, Jan Pelnář, Antonín Šťastný a Jindřich Švehla, kteří byli 29. května večer popraveni zastřelením. Další čtrnáct vzbouřenců původně odsouzených k smrti odešlo od soudu s trestem mnohaletého vězení, 116 vojáků bylo za trest posláno na frontu a zbytek byl uvězněn v pevnosti Terezín.

Pomník Rumburské vzpoury z roku 1951, místo popravy Františka Nohy, Stanka Vodičky a Vojtěcha Kováře, se nachází nad hřbitovem ve městě Ruburk. Na památníku je datum 29. května 1918 a nápis „Za chléb, mír a svobodu“.

Rumburská vzpoura se stala největším protestem na území Českých zemí proti 1. světové válce a současně se jednalo o jednu ze tří největších vzpour v rámci Rakousko-Uherské monarchie (Vzpoura v boce Kotorské v Černé Hoře - 1. února 1918, Vzpoura 71. pluku z Trenčína v srbském Kragujevaci - 2. června 1918).

O vzpouře a jejím potlačení pojednává český film „Hvězda zvaná Pelyněk“, který natočil v roce 1964 režisér Martin Frič.

Při pobytu v Rumburku a okolí jsme navštívili například tato zajímavá místa:

- Loretánská kaple Panny Marie, Kostel sv. Vavřince a komplex kláštera: https://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-vavrince-a-komplex-klastera-s-loretanskou-kapli-panny-marie

- rozhledna Dymník: https://www.turistika.cz/mista/rozhledna-dymnik-u-mesta-rumburk

- kamenná hvězda pod rozhlednou Dymník: https://www.turistika.cz/mista/kamenny-strom-zivota-na-dymniku-u-mesta-rumburk