Pomník U Zabitého
Turistické cíle • Památky a muzea • Pomník
N západ od Uherského Hradiště, nedaleko obce Buchlovice a rekreační oblasti Smraďavka (Leopoldov) můžete najít plochý pískovcový kámen o rozměrech 105 × 75 cm, který je nahoře zarovnán do oslího hřbetu a v jeho zarámované čelní ploše je vystouplý reliéf latinského kříže. Zbylou plochu pokrývá německy psaný text v latinské kapitále, jehož český překlad zní: ?Postůj, poutníče, a čti! Tuto skončil běh života Jindřich Prakšický ze Zástřizl, od svého zbrojnoše vlastním kordem úkladně proboden 1582, 25. července. Nyní jdi dále, varuj se hříchu, miluj ctnost a přej mu život věčný.? Kámen připomíná smrt Jindřicha Prakšického ze Zástřizl, který zde byl 25. července 1582 probodnut vlastním kordem. Kord nesoucí hesla majitele: Gloria virtutem sequitur (Sláva vyplývá z ctnosti) a Virtus funeri superstes (Ctnost přežívá smrt) je dnes spolu s Jindřichovým portrétem vystaven na hradě Buchlově. Místo zavraždění (zabití) Jindřicha ze Zástřizl bylo zcela jistě označeno nějakým křížem či kamenem s českým nápisem. Nynější kamenná deska je zdařilou kopií originálu od uherskohradišťského sochaře Jiřího Habarty a byla osazena v září roku 1998. Originál z roku 1782 je umístěn na hradě Buchlově, kam také v souvislostech patří. Teprve až koncem 20. století se podařilo objevit, že vrahem byl nějaký pan Vilím (Václav) Rym (Reym), kterého buchlovský pán údajně dva dny hostil. Poté se pohádali a Rym následně Jindřicha na Smraďavce zabil. Kromě této zprávy již není o vrahovi nikde ani zmínky. Motiv vraždy nebyl dosud objasněn. Spor mezi Zástřizlem a Rymem byl patrně jen záminkou, a tak se historikové neustále přou, kdo stál v pozadí vraždy. Bylo například dostatečně známo, že Jindřichovy vztahy a manželkou Kateřinou Rájeckou z Mírova nepatřily k nejlepším a podezřelou se zdá i skutečnost, že měla údajně poměr s jeho nepřítelem Vilémem Zoubkem ze Zdětína (některé prameny uvádějí, že se za něj provdala, ale to bylo v té době možné pouze se svolením papeže). Podle pověsti je právě Kateřina pravým vrahem buchlovského pána a za trest musí na hradě Buchlově strašit jako Černá paní Buchlovská. Dalšími podezřelými jsou i opat velehradského kláštera Jakub Bílský z Bělé, s kterým Zástřizl vedl neustálé spory o společné hranice, nebo zbojníci, jejichž vůdce Jana Šerého dal buchlovský pán popravit. Podle nejnovější teorie byl strůjcem vraždy Jan Šembera z Boskovic, který předchozího roku zabil v pouličním souboji v Brně Jindřichova bratra Zikmunda. Zikmund jej pravděpodobně slovně napadl, že má nemanželské dítě se zmíněnou Kateřinou Rájeckou z Mírova. V následném krátkém souboji pak byl Šemberou zabit, za což jej později soudně stíhal právě Jindřich Prakšický ze Zástřizl. Zdálo se, že Šembera spor prohraje, ale díky smrti buchlovského pána, na kterou si boskovický šlechtic patrně najal vraha Ryma, z něj nakonec vyšel bez poskvrny. Zajímavá je i skutečnost, že vrah, jehož jméno bylo známo i brněnskému hejtmanovi, nebyl nikdy za tuto vraždu stíhán.