Porto – katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Sé Catedral)

Jednou z nejvýznamnějších – ne-li tou zcela nejvýznamnější - památek v Portu je zdejší katedrála Sé neboli katedrální kostel Nanebevzetí Panny Marie, tedy Igreja de Nossa Senhora da Assunção. Pro někoho naprosto úžasná stavba  a jedna z nejvýznamnějších a nejstarších památek v Portugalsku, pro jiné ne zcela sourodý slepenec architektonických slohů. V každém případě se zde výrazně setkáme minimálně se stylem románským a gotickým, který doplňuje portugalské baroko. Koneckonců se tady budovalo téměř celých šest století, přičemž samotná katedrála byla postavena ve 12. století, přilehlý klášter v 16. a chrámové kaple dokončili jejich tvůrci v 17. století. Hned na úvod si ještě můžeme prozradit, že definitivní dokončení stavby je datováno rokem 1737, že od roku 1910 se jedná o portugalskou národní kulturní památku a že zatímco do kostela se může vstupovat volně, část klášterní a muzejní je již zpoplatněna.

Stavba katedrály byla zahájena v I. polovině 12. století (často se uvádí dokonce rok 1110) a trvala až do počátku století následujícího. Vznikla tak monumentální sakrální stavba v románském stylu, která ovšem v následujících stoletích prošla mnoha změnami a úpravami. Dodnes ale zůstalo zachováno průčelí se dvěma věžemi a krásnou rozetou. Románské je i trojlodí s valenou klenbou. A zajímavý je také jistě fakt, že katedrála v Portu je údajně jednou z prvních portugalských staveb, kde je tlak klenby „regulován“ opěrnými oblouky. Okolo roku 1333 pak vznikla pohřební gotická kaple João Gordo, kterou nechali zbudovat Maltézští rytíři pro krále Dinise I. Královskou hrobku zdobí jeho ležící postava a reliéfy apoštolů. Z období gotiky pochází také elegantní klášterní ambit, který byl postaven na přelomu 14. a 15. století, tedy za vlády krále Jana I. Ten si zde také roku 1387 vzal za manželku Philippu z Lancasteru.

Baroko zde silně poznamenalo exteriér katedrály, což je celkem překvapivé, protože většinou to „postihuje“ spíše interiérový mobiliář. Zde se uplatnil zejména italský architekt Nicolau Nasoni, který okolo roku 1736 přidal působivou boční lodžiovou terasu. V roce 1772 pak byl postaven nový portál, který nahradí svého románského předchůdce. Barokní je také balustráda a věžní kopule. Na levé straně presbytáře se nachází nádherný stříbrný oltář, pocházející ve II. polovině 17. století. Na jeho podobě se podílelo několik významných portugalských umělců a oltář se podařilo v roce 1809 zachránit před francouzskými vojsky jen díky tomu, že před ním byla narychlo postavena stěna ze sádrokartonu. V této kapli baroko doplňuje velice pozoruhodná a krásná středověká socha Panny Marie Vandomské, která je patronkou tohoto města.

Baroko také v průběhu 17. století nahradilo původní románské apsidové kaple, které byly strženy. Hlavní oltář byl postaven v letech 1727 až 1729 a je považován za jedno z vrcholných děl portugalského baroka, zvaného joanine. Oltářní obraz namaloval Santos Pacheco a jeho podobu vyřezal Miguel Francisco da Silva. Chórové nástěnné malby jsou pak dílem Nasoniho. V jižním transeptu se nachází vstup do placené části s ambity křížové chodby ze 14. století a kaplí San Vicente. Elegantní Nasoniho schodiště z 18. století nás poté zavede nad ambit, kde najdeme panely z dlaždic azulejos, které představují scény ze života Panny Marie a z Ovidiových Proměn. Ty vznikly v letech 1729 až 1731 podle návrhu Valentima de Almeina. Kropenky pocházejí ze 17. století, křtitelnice pak z přelomu 19. a 20. století a její součástí je bronzový reliéf Antonia Teixeira Lopese, znázorňující křest Krista Janem Křtitelem.

Za zmínku stojí také názor některých odborníků, kteří tvrdí, že biskupský chrám zde existoval již někdy na přelomu 5. až 6. století. Současná katedrála se dvěma čtvercovými věžemi má poměrně strohé průčelí, kterému dominuje pouze krásná románská rozeta. I díky tomu působí dojmem opevněného kostela. Centrální románská loď je poměrně hodně úzká a má valenou klenbu. Dvě boční lodě mají klenbu výrazně nižší. Součástí ambitu je také raně románská část s několika sarkofágy. Kazetový strop kapituly byl namalován Pachinim v roce 1737 a zdobí jej alegorie morálky. V katedrále se nachází rovněž troje krásné varhany. Ty nejcennější můžeme vidět na pěveckém kůru a sestavil je slavný varhanář Jann.