Porto – mariánská kaple Krejčíků (Capela dos Alfaiates, Capela de Nossa Senhora de Agosto)

Tato kaple patří sice k méně známým, ale určitě o to zajímavějším, památkám druhého největšího portugalského města. Upoutá již její název, ale také skutečnost, že patří mezi – zde nepříliš obvyklé - stavby renesanční. Od roku 1927 se jedná o národní kulturní památku a na tomto zařazení nic nezměnila ani skutečnost, že v tomto případě před sebou v žádném případě nemáme stavbu stylově čistou. Do severoportugalské renesance zde totiž zasahuje nejen končící pozdní gotika, ale poznamenaly ji rovněž prvky nastupujícího manýrismu vlámského typu. A hned na úvod bychom si ještě měli prozradit, že tato kaple byla postavena nedaleko portské katedrály v letech 1554 až 1565, aby se po téměř čtyřech stoletích – tedy roku 1953 - přestěhovala na své současné místo, i to, že nese jméno donátorského krejčovského cechu i Nanebevzetí Panny Marie.

Bratrstvo krejčíků vždy ctilo své patrony a ochránce, kterými byli zejména Dobrý člověk, tedy Homobonus, a Panna Marie Nanebevzatá. Tomu také odpovídal první cechovní obraz, který byl na počátku 16. století uctíván v prvním patře jednoho domu, nacházejícího se v blízkosti portské katedrály. V roce 1554 pak byly zahájeny práce na výstavbě nové kaple naproti jejímu hlavnímu průčelí. O jedenáct let později zednický mistr Manuel Luís, který byl také autorem návrhu její podoby, kapli dokončil. Poté se v historii této stavby hodně dlouho nic zaznamenáníhodného nestalo …

Až v roce 1853 byla kaple zrekonstruována a roku 1927 se stala portugalskou národní památkou. No a za dalších osm let se začalo otevřeně mluvit o její nucené demolici, vyvolané plánovaným otevřením prostory zvané Terreiro da Sé. K tomuto „zločinu“ však nakonec naštěstí nedošlo a celá kaple byla v průběhu roku 1953 rozebrána a znovu postavena na svém současném místě mezi ulicemi Rua do Sol a Rua de São Luís. Vzápětí také byly malířem Abelem de Moura obnoveny obrazy v interiéru kaple. Jedná se např. o Zvěstování Panně Marii, Uctívání králů, Navštívení sv. Alžběty, Narození Ježíška nebo Útěk do Egypta a za jejich původního autora bývá nejčastěji označován Francisco Correia.

Do kaple architekta Manuela Luíse se vstupuje portálem, který lemují dva korintské sloupy. Nad portálem můžeme vidět „vlámský“ výklenek se zobrazením Nanebevzetí Panny Marie a nad ním velké okno, které osvětluje interiér kaple. V něm se v lodi střídá pozdně gotické žebrování s manýristickými ornamentálními motivy, nad kněžištěm pak najdeme klenbu valenou. Manýristický oltářní obraz je rozdělen do osmi panelů, zobrazujících scény ze života Panny Marie. Ikonograficky přitom vychází z požadavků Tridentského koncilu, který zakázal používání apokryfních zdrojů ve výzdobě kostelů. Za hlavního autora jednotlivých obrazů bývá nejčastěji uváděn Francisco Correia, jako doba jejich vzniku pak období mezi lety 1590 a 1600. Centrální obraz Panny Marie Nanebevzaté přejímá ve své podobě severoevropské vlivy. Napravo od hlavního oltáře najdeme dřevěný obraz Dobrého člověka, patrona krejčích, který pochází ze 17. století.

Kaple, jejíž adresa je udávána nejčastěji jako křížení ulic Augusto Rosa, do Sol a S. Luís, bývá volně přístupná každý den, a to pouze v odpoledních hodinách.