Portugalsko - Azulejos

Při putování po Portugalsku si člověk těžko nevšimne zajímavé věci, kterou jsou Azulejos.

Azulejos (azuléžuš) je krásné dekorativní umění, které je možno vidět v menší či větší míře po celém Portugalsku. Na malých i velkých nádražích, uvnitř kostelů či na jejich fasádách, na zdech hotelů, barů i na toaletách. Modrobílé budovy nebo jenom jednotlivé obrázky člověk potkává v Portugalsku skoro na každém kroku. V této zemi na ně nelze nenarazit. Někdy se jedná o veliké skládané obrazy na stropě, stěně nebo podlaze, které znázorňují náboženské nebo mytologické výjevy, či scény z běžného života lidí. Slovo „azulejos“ je odvozeno od arabského názvu „al-zulayj“, což v překladu znamená malá dlaždice nebo lesklý kamínek. Kořeny tohoto umění sahají do dob, kdy Pyrenejský poloostrov ovládali Arabové. Původně šlo většinou o bílé dlaždičky s kobaltově modrou kresbou, nyní je možno vidět kachlíčky všech barev, ale stále převládá modrá, žlutá a hnědá.

Například když návštěvník Porta přijede do města vlakem na nádraží Porto - São Bento, tak má možnost shlédnout nejenom velice zajímavou a krásnou budovu železničního nádraží, ale také jeho úžasný interiér. Bylo vybudováno v roce 1916 a je unikátní technickou a uměleckou památkou města. Nádražní objekt tvoří krásný palác s prostornou vnitřní dvoranou. Budovu zdobí tradiční portugalské azulejos, proslulé malované kachle.

V některých částech Portugalska pestré čtvercové kachlíčky pod názvem azulejos pokrývají zeď každého druhého objektu zvenku i zevnitř. Tento druh umění se však týká i skříní, stolů, nástěnných obrazů, orientačních čísel na domech a spousty různých dalších předmětů. Z čtvercových dlaždiček jsou vyskládány často i komplikované obrazy obrovských rozměrů.

Výrobci Azulejos využívají i v moderních prvky při výzdobě futuristických fasád a interiérů nových budov. Azulejos je prostě fenoménem pro Portugalsko tak typický, že v Lisabonu bylo založeno Museu Nacional do Azulejo.

Při návštěvě Portugalska si nelze azulejos nevšimnout a pro mne osobně jsou součástí celkového dojmu, který si z návštěvy této země odnáším. Ačkoliv normální kuchyňské či koupelnové kachlíčky známe dobře, teprve v Lisabonu si člověk uvědomí, jak ohromné výtvarné možnosti tento prastarý vynález skýtá, a fantazie se rozbíhá naplno.