PP Lom Rasová
Turistické cíle • Přírodní památka
Možná je to mezi širší veřejností zatím jen málo rozšířeným „tajemstvím“, ale i v oblasti Bílých Karpat se nachází několik opuštěných a zajímavých lomů, jejichž dna jsou místy vyplněna hladinami jezírek. K nejznámějším lokalitám patří dobře dostupný lom Rasová, v němž se těžil pískovec, a který leží v Lopenické vrchovině (podcelku Bílých Karpat) na hřebeni s hlavní silnicí z Uherského Brodu do Starého Hrozenkova a dále do Trenčína.
Od zastávky busu „Komňa, Nový dvůr“, motorestu raSOVA s rozlehlým parkovištěm se k němu dostaneme po červené tur.začce, vedoucí směrem na východ bohužel po samém okraji velmi frekventované komunikace s často projíždějícimi kamiony.
Kromě nepříjemného hluku ze silnice se ale není čeho bát: značení prochází po pěšině mezi okrajem příkopu a cestou a půlka vzdálenosti k lomu je lemována svodidly. Po ujítí 300 m od motorestu značka odbočí vpravo do lesa a po 50 metrech nás přivede na okraj amfiteátru bývalého lomu. Pěšina pokračuje těsně po břehu zčásti zarostlého jezírka s průzračně čistou vodou (s tůněmi hlubokými až čtyři metry) a brzy nás přivede na suché dno lomu, z něhož do všech světových stran směřují vyšlapané pěšiny a chodníčky. Tak trochu to tu připomíná mělkou kalderu nějaké sopky, kteroužto domněnku rázem vetují asi pět metrů vysoké pískovcové lavice, viděné nad protějším břehem jezírka. Terén amfiteátru je zahloubený o 8 až 15 metrů pod jeho hranu (nachází se v nadmořské výšce 540 – 555 m) a kromě vodní hladiny využívané ke koupání je pokryt stepí, vlhkomilným porostem a náletovými dřevinami.
S těžbou se tu začalo na konci 18.století a ukončena byla až roku 1970. Zdejší pískovce mají modrošedé a hnědošedé zbarvení a přináleží do svodnického souvrství vlárské bělokarpatské jednotky. Kvůli výskytu cenné flóry i fauny byl lom chráněným přírodním výtvorem vyhlášen už roku 1982. PP (přírodní památkou) o rozloze 4.43 ha pak roku 1991 a od té doby jsou tu pravidelně likvidovány náletové dřeviny.
Žije zde 31 druhů vodních brouků, 37 druhů brouků střevlíkovitých a takový vodomil černý zde žije nejvýše ze všech lokalit u nás. Vyskytuje se tu 19 druhů vážek a ze vzácných motýlů amfiteátrem poletuje např.modrásek bahenní a krkavec toten. Z dalších kriticky ohrožených „poletuch“ tady byl spatřen netopýr černý.
Z obojživelníků zde žije čolek obecný a horský, ropucha obecná, kuňka žlutobřichá a skokan štíhlý. Z plazů užovka obojková i hladká, slepýš křehký a ještěrka obecná.
V minulosti byly do jezírka bohužel nelegálně vysazeny dravé druhy ryb (okoun, štika a jiné), které zlikvidovaly řady čolka obecného, rosničky zelené a ropuchy zelené.
Obzvlášť bohatě jsou v lomu zastupeny cenné druhy flóry. Jejími zástupci jsou kruštík bahenní anebo ohrožená pětiprstka hustokvětá. Dále zde roste vstavač bledý a vojenský, prstnatec májový, okrotice bílá, dřín jarní, pětiprstka žežulník a lilie zlatohlávek.
Většina těchto rostlin sice kvete začátkem června, ale kvůli letošnímu uspíšenému vegetačnímu období byla už bohužel odkvetlá a já si tak portrét žádného cenného druhu otisknutého do paměti mého fotoaparátu odtud neodnesl...