Praha (Vinohrady) – Husův sbor

Turistické cíle • Kostel

Vinohradský Husův sbor • Fotografie (10) • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (10 fotografií)

celkový pohled na západní část

pohled od severozápadu

Vstoupit do fotogalerie (10 fotografií)

Nepřehlédnutelný konstruktivistický komplex vinohradského Husova sboru, který je považován za klenot modernistické sakrální architektury, vznikl v letech 1930 až 1935, kdy byl postaven podle návrhu architekta Pavla Janáka. Jedná se o třídílnou stavbu tvořenou modlitebnou, věží a obytným domem. Součástí komplexu je rovněž kolumbárium, které vzniklo v roce 1938 přestavbou suterénního divadelního sálu podle návrhu arch. Jiřího Jakuba. V roce 1947 k němu bylo ještě přistavěno další patro, jehož střecha tvoří terasu. Na ní se nachází vchod do předsíně modlitebny.

Nejnápadnější částí této stavby je její skeletová železobetonová věž (zvonice) bez obvodového pláště, kterou prochází středové točité schodiště z litiny a vrcholové žebříky. Zvonice je čtyřboká, její přízemí je zděné, zatímco šest pater pak tvoří pouze nárožní pilíře, Vrchol věže je ozdoben téměř 2,5 m vysokým husitským kalichem. Obytnou část pak tvoří „krystalicky čistý“ pětiposchoďový dům s plochou střechou a prosklenými schodišti. Jedná se v podstatě o funkcionalistický dvojdům s kancelářemi farního úřadu a nájemními byty.

V modlitebně (kostele), která se nachází na adrese Dykova 51 (a v křižovatce ulic Dykova a U vodárny), se v současné době kromě bohoslužeb konají také koncerty, výstavy nebo přednášky. Rekonstrukční práce zde proběhly v letech 1999 až 2006.

Husův sbor se nachází mezi okrajem vilové zástavby a parkem Bezručovy sady. Udává se, že jeho promyšlená kompozice je postavená na geometrické estetice továrních staveb a že vyniká čistými liniemi i působivou hrou světel a stínů. Stačí se podívat na zcela hladké fasády objektu, které prolamuje pouze vysoký prosklený pás a vstupní dveře.

O tom, že se jedná o památku cennou a významnou, svědčí nejlépe jména umělců, kteří se podíleli na výzdobě interiéru. Stačí jmenovat alespoň ty zásadní, tedy sochaře Jaroslava Horejce (Poslední soud na schodišti kolumbária), malíře Františka Jakuba (freska Cesta ke světlu v kolumbáriu) a zejména sochaře Jana Znoje (umělecká výzdoba modlitebny spočívající v 2,6 m vysoké plastice Ježíše Krista umístěné v čele kněžiště a postranních reliéfech zobrazujících čtveřici starozákonních proroků, Cyrila s Metodějem, Jana Husa, J.A. Komenského a Karla Farského, prvního patriarchy Církve československé husitské. Naturalistické reliéfy s citáty jsou vyrobeny z kolorované pálené hlíny. Za zmínku také rozhodně stojí starobylé varhany slavné krnovské firmy Rieger.

Na závěr ještě pár zajímavostí a doplňujících informací:

Původní návrhy stavby od architektů Hanuše Hladíka a Tomáše Šaška nebyly schváleny, stejně jako první Janákův návrh z roku 1929, který ještě nepočítal s obytným traktem a zvonice měla kruhový půdorys. Základní kámen sice byl položen 26. října 1930, ale stavební práce započaly až o 14 měsíců později. Slavnostní vysvěcení a první bohoslužba zde pak proběhly 1. října 1933.

Příčnou dispozici modlitebny Janák „okoukal“ od slavných architektů Otto Wagnera a Josipa Plečnika. Modlitebna připomíná svým „hledištěm“ antický amfiteátr. Využití střešních světlíků k osvětlení se do té doby používalo hlavně v industriální architektuře.

Pětipatrový obytný dvojdům s kancelářemi farního úřadu má ve stylu funkcionalismu hladká průčelí, vodorovně koncipovaná okna, prosklené plochy schodišť a rovnou střechu. Neobvyklá je severo - jižní orientace kostela.

Šestipatrová věž sice byla původně projektována jako zvonice, ve které měl být v každém z posledních tří pater zavěšen jeden zvon, ale z důvodu nedostatku finančních prostředků se zvonicí nestala. Stejně jako v jejím přízemí nevznikl památník padlým v I. světové války. Zvony sem byly nakonec instalovány teprve v roce 2011.

V průběhu Pražského povstání v květnu roku 1945 fungovalo v objektu Husova sboru náhradní rozhlasové studio. Tuto událost připomíná památník a pamětní deska na severní stěně stavby. Proti nim je umístěn kámen z hradu Krakovec, kde prodléval a kázal Mistr Jan Hus před svým odchodem do Kostnice. Kámen je asi 70 cm vysoký hranol se zkosenými hranami, umístěný na piedestalu s informačním nápisem.

Díky tomu, že se jedná o unikátní sakrální stavbu ve stylu konstruktivismu a dílo předního meziválečného architekta Pavla Janáka, byl vinohradský Husův sbor zařazen mezi naše chráněné památky hned v květnu roku 1958. Od listopadu roku 1993 je navíc součástí památkové zóny Vinohrady, Žižkov, Vršovice.

Poslední aktualizace: 1.5.2024

Praha (Vinohrady) – Husův sbor na mapě