Praha (Vinohrady) - Vila Grébovka (Gröbeho vila)

Villa Gröbe, Gröbeho vila, Gröbova vila, Gröbovka, Grébovka nebo Grebovka. To všechno jsou jména zajímavé - téměř zámecké - dvoupatrové budovy umístěné v srdci vinohradských i vinohradních Havlíčkových sadů a na adrese Havlíčkovy sady č. 58. Vila ve stylu italské (neo)renesance byla postavena v letech 1871 až 1874 (na úpravách okolí vily se však pracovalo až do roku 1888) a podobu jí dal malostranský architekt Antonín Viktor Barvitus. Autorem návrhu interiérů byl už ovšem další malostranský architekt Josef Schultz. Samotnou stavbu vedl stavitel František Havel, plastická výzdoba interiérů je dílem vídeňského sochaře Detema.

Grebovka stojí na náhorní rovině nad údolím Botiče a je nejen nápadnou dominantou a krajinogtvorným prvkem, ale také jednou z nejkrásnějších pražských vil vůbec. Její podoba nás jakoby zavádí mezi příměstské vily jižní Itálie a je evidentně ovlivněna palladiánskou architekturou. Vila, které dal jméno její stavebník, bohatý pražský židovský podnikatel Moritz Gröbe (společník firmy Lanna Schebek, která zbohatla na výstavbě zdymadel, železničních tratí a mostů), současně tvoří osu celé zahradní kompozice.

Mezi zajímavosti s vilou spojované patří fakt, že Gröbeho dědicové vilu neužívali, ale pronajímali. V letech 1902 až 1905 zde díky tomu pobývali i Habsburkové, mj. arcivévodkyně Alžběta (Elisabeth Marie Henriette Stephanie Gisela von Österreich). Poté byla vila zakoupena obcí Královské Vinohrady a v květnu roku 1906 byl tento areál zpřístupněn veřejnosti jako Havlíčkovy sady. V únoru roku 1945 byla vila téměř zničena při spojeneckém bombardování (již předtím ji však celkem výrazně poškodili její předchozí uživatelé, tedy Vysoká škola zemědělská, Baxova ubytovna a Hitlerjugend). K rekonstrukci zničené vily bylo přistoupeno v letech 1951 až 1953, a to na základě projektu architekta Pavla Smetany. A přiznejme si rovnou, že vznikl interiér zcela ve stylu socialistického realismu. Původní stropy nahradil železobeton, na kazetovém stropu se objevily kladiva se srpy a na dveřích obrazy družstevnice s dělníkem. V místnostech přibyly cihelné příčky a vila získala nového uživatele, Ústřední Dům pionýrů a mládeže Julia Fučíka. Ten později vystřídala konzervatoř.

K výrazné změně došlo teprve v létě roku 2001, kdy byla podepsána nájemní smlouva s CEELI Institutem s tím, že nájemce vloží do rekonstrukce vily téměř 5 milionů dolarů a vila mu za to bude pronajata na 25 let. V roce 2002 byla zahájena generální rekonstrukce vily podle projektu ateliéru Arkom Architekti, s.r.o. s tím, že tato památka získá zpět svou původní podobu i styl. Tato rekonstrukce byla dokončena v roce 2005; proti původnímu projektu však byly sloupy hlavního podjezdu nahrazeny pilíři a byl zrušen podjezd s lodžií na boční straně.

Vila má obdélníkový půdorys, na severní straně mohutný portikus a mělký rizalit na straně jižní. Zde se nachází i velká terasa s dvouramenným schodištěm vedoucím na vinici. Součástí průčelí vily je také pilířový podjezd, nad nímž je umístěna malá terasa a balkónek. Pod „italsky“ nízkou střechou vidíme výraznou lunetovou římsu zdobenou freskovým pásem s motivy dětí od vídeňského malíře Josefa Kuglera. Výzdoba na východní a severní straně je dílem neznámého italského malíře, sochařské práce jsou dílem Bohuslava Schnircha a Josefa Vorlíčka. V interiéru někdejšího podnikatelského letního sídla se dnes nachází celkem 30 velkých místností.

Samotná Gröbeho vila je postavena na uměle zvýšeném „pahorku“ z navážek získaných při budování vinohradského tunelu a bývá veřejnosti přístupná při různých kulturních akcích a pravidelných komentovaných prohlídkách.

Vila Grébovka je spolu s kuželnou, střelnicí a vilou Dolní Landhauska zařazena na seznam našich chráněných památek již od května roku 1958 (s rozšířením v roce 1964), a to jako jedinečně dochovaný areál neorenesanční vily - vycházející z italské renesanční architektury - s parkem ve stylu dobového romantismu. Od listopadu roku 1993 je areál navíc součástí památkové zóny Vinohrady, Žižkov, Vršovice.