Praha (Vršovice) - Vršovická záložna (Spořitelna)
Na pražském Vršovickém náměstí najdeme také jednu mimořádně zajímavou secesní budovu. Jedná se o někdejší záložnu, byla postavena v letech 1911 až 1912 a autorem její podoby je architekt Antonín Balšánek. A abychom předchozí řádky upřesnili, dodejme hned na úvod, že tuto budovu, považovanou za skvost vyzdobený skutečnými mistry, najdeme na adrese Vršovické náměstí č.p. 67/8 a že její nedílnou součástí je také předstoupená dvojice sloupů s vrcholovými orly, střežícími vstup do objektu
Spořitelna se nachází v severozápadní části Vršovického náměstí (i když pohledově byste přísahali na jihozápad), je řadová a třípatrová. Její průčelí oživuje vypouklý rizalit, secesní štuková ornamentika a sochařská výzdoba. Vrchol tvoří strmý štít obestoupený mužskou a ženskou postavou a ukončený znakem Vršovic. Za štítem ze střechy vystupuje věžička, vzhledově sladěná s vížkami v nejbližším okolí budovy (kostel sv. Mikuláše, Vršovický zámeček)
Interiéru, který je svým způsobem galerií nejvýznamnějších umělců své doby, dominuje velká hala s železnou prosklenou střechou a čelní nástěnnou malbou Budování blahobytu od Jakuba Obrovského. Svou stopu zde však zanechali také např. sochaři Josef Pekárek (svorník nad vchodem), Ladislav Šaloun (obě vrcholové sochy), František Uprka (socha Přadlena), Antonín Pekárek (sochy u portálu haly) nebo Josef Mařatka. Za pozornost jistě stojí také původní dekorativní prvky jako např. schodiště s dřevěným obložením, světla, obložení stěn, dekorativní mříže a další umělecko-řemeslné prvky.
Tato krásná budova peněžního ústavu je všeobecně považována za vysoce hodnotnou secesní architekturu, na jejíž výzdobě se podíleli přední umělci své doby. Proto jistě nepřekvapí, že mezi naše chráněné kulturní památky byla zařazena hned v květnu roku 1958. Od května roku 1981 je také součástí ochranného pásma pražské památkové rezervace a od prosince roku 1992 i nárazníkové zóny statku světového dědictví. V listopadu roku 1993 byla budova navíc zařazena do památkové zóny Vinohrady, Žižkov, Vršovice.
Na závěr snad ještě několik doplňujících informací:
Původně na tomto místě stávala přízemní neorenesanční atiková terasa z roku 1891. Samotná spořitelna ovšem stojí na někdejších parcelách čtyř domů, které předstupovaly současnému průčelí. Současná budova je považována za stavbu ve stylu ornamentální pozdní secese. Od 70. let minulého století zde proběhlo několik různě rozsáhlých rekonstrukcí i renovací, v čemž hodlá pokračovat i současný vlastník, tedy Česká spořitelna.