Práskač

Zlatohorská vrchovina již podle názvu prozrazuje, že bývala vždy spojená s hledáním nerostného bohatství a to nejen jako naleziště drahého žlutého kovu, ale i jako těžební místo jiných kovových rud a minerálů. Ostatně dodnes lze ve značné části pohoří objevit větší či menší zbytky po těžbě a zpracování bohatství země. Dnes už se v hlubinách země nedoluje, ale v místech jako je Studený Zejf, Salisově, Ondřejovicích, Dolním či Horním Údolí a samozřejmě ve Zlatých Horách dodnes můžeme najít odkazy na tuto minulost.

Významný střediskem hornictví byl i Rejvíz, horská osada na půli cesty mezi Jeseníkem a Zlatými Horami. Dnes je víska vyhledávaná spíše jako letovisko a rekreační centrum. Tisíce turistů láká k návštěvě proslulé rašeliniště, lidová architektura či pověstné vyřezávané židle v jednom ze zdejších penzionů.

Bývaly doby, kdy ovšem tak veselo nebylo a místní obyvatelé dobývali v potu tváře své živobytí v útrobách země. Jedny z mnoha bývalých dobývacích prostorů můžeme objevit při cestě z Rejvízu na Zlatý Chlum, což je trasa provázená červenou turistickou značkou. Jedná se o jednu z nejpestřejších lokalit v okolí Rejvízu co se týče petrografického složení. Již brzy od výchozího místa cesty k vrchu Bleskovec můžeme dosud narazit na různě velké (nebo malé) prohlubně. Takovým jamám se říká pinky a protože se podél cesty takových dírek najde víc, říká se celé linii tah pinek. Zhruba 200 m od samotného vrcholu Bleskovce (jižním směrem) je pak k vidění skupina velkých jam, ohrazená z bezpečnostních důvodů zábradlím. Zde bylo hlavní místo dobývání železných a měděných rud. Vyskytují se zde horniny jesenického amfibolitového masivu. V dobývacím prostoru se vyskytují i biotické pararuly. Z kovových rud zde byl hojně zastoupen chalkopyrit a pyrit (měděné a železné rudy). Nachází se zde např. Sfalerit (zinková ruda) či galenit (olovo). Kolem Rejvízu povětšinou utichla těžba po polovině 19. století, nicméně průzkumné práce zde probíhaly i později (někde u vrcholu Bleskovce má být nepřístupná štola z r. 1977).

V samotné lokalitě Práskač (jak se také nalezišti mezi geology říká) můžeme v oploceném prostoru objevit černý otvor, tedy štolu, kde se těžilo, další velká jáma je zřejmě propadem této štoly.

Východně od kóty Bleskovce je k vidění pod skalami malá plošina, či prohlubeň, možné je že zde bývala i nějaká tavící pec, podle zbytků tavené rudy. Nakonec nějaké štoly by měly být k nalezení i v dalším místě pod vrchem Bleskovcem, konkrétně u skal, které se nazývají Pod Bleskovcem.