Puchart (zříc.), rozcestník

Zříceninu hradu Puchart jsme navštívili během toulek v okolí města Potštát. Jako výchozí bod k hradu jsme zvolili hostinec U tlustého Jana, nad nímž se ve svahu hrad nachází. Místo se nachází v údolí potoka Veličky a sousedství Potštátského skalního města. Samotný hostinec má také zajímavou pověst. V 19. století tu žil velmi tlustý hostinský, který musel mít speciální židli (protože do jiné by se nevešel) a do vzpřímené polohy si prý pomáhal lanem zavěšeným na háku poblíž výčepu. Tato původně zahradnická usedlost pochází z roku 1710. V hostinci se můžete osvěžit a posilnit - čeká na Vás krátký, ale strmý výšlap na hrad.

Od hostince jsme se vrátili po silnici zpět ke křižovatce, kde je odbočka na Kyžlířov. U betonového mostu přes potok se nachází informační cedule, kde jsme si přečetli dějiny hradu a také si mohli prohlédnout jeho podobu na nákresu. Potom jsme již vyrazili po žluté trase na hrad.

Trasa vede přes dřevěný most k chatám. Polní cesta záhy mizí v lese a zde již začíná prudké stoupání po špatně znatelné stezce. Naštěstí vzdálenost, kterou musíme urazit je pouhých půl kilometru.

Přišli jsme na hrad - respektive ke dvěma zdem, které tu ještě zbyly. Výhled také není téměř žádný. Přesto jsme byli spokojeni - krásný podzimní slunečný den se vydařil, krásné barvy stromů, padající listí....

Hrad byl zajímavý tím, že se skládal ze dvou samostatných částí, které mohli nezávisle na sobě fungovat. Dvojdílných hradů u nás máme velmi málo. Byly odděleny hlubokou, do skály vylámanou rozsedlinou a vzdálené byly od sebe asi 100 m. Na samotném skalním cípu se nacházela obytná věž, z níž se zachovala jen západní stěna. Věž mohla mít rozměry asi 10×12 metrů.

Hrad byl postaven pravděpodobně někdy ve 13. století, aby strážil starou obchodní cestu ze Slezska do Hranic. Hrad založili páni z Kunštátu a zanikl v 90. letech 14. století za bojů mezi markrabaty Prokopem a Joštem. V roce 1408 se hrad připomíná již jako pustý. V té době byl majetkem Tas z Prusinovic. Když byla poté postavena ve městě Potštát tvrz ( později přestavěná na nynější zámek ), hrad zpustl úplně. Přesto doporučuji se sem podívat, třeba když se půjdete podívat na okruh Potštátským skalním městem.

http://www.hrady.cz/index.php?OID=615

Další z pověstí praví, že poslední majitel, Tas z Prusinovic se stal údajně loupeživým rytířem. Na cesta z Potštátu do Hranic na Moravě přepadával kupce a obíral je o zboží a peníze. Naloupené zboží ukryl ve sklepení hradu, které tam zůstaly i po dobytí a rozboření hradu. Poklady hlídá velký černý pes spolu s černou kočkou a černým kohoutem.

Jednou sem zabloudil chudý pasáček. Uklouzl a z nohy mu spadla bota otvorem do sklepení. Pasáček se dal do nářku, protoře to byly jeho jediné boty, které měl. Se strachem se pustil dp sklepení a hledal botu. Když ji našel, utíkal zpět na světlo denní a venku zjistil, že je plná zlata.

A ještě jedna pověst. Poslední puchatský majitel unikl při dobývání svého hradu na koni a prorazil řetěz svých obléhatelů. Tento loupeživý rytíř pozdě litoval svých činů a na koni dojel až na velkou skálu nad Olšovcem nedaleko Podlesného mlýna. V patách měl své pronásledovatele a nezbývalo mu než s koněm skočit dolů ze skály do jezera a tam utonul. Jezero je pozůstatkem vytěženého a zaplaveného břidlicového lomu.

( vyňato z knihy Pověsti a legendy Moravy a Slezska - Jiřina a Jaromír Poláškovi )