Ravenna – Národní muzeum (Museo nazionale di Ravenna)

Národní muzeum v Ravenně je jedním z mnoha míst tohoto krásného města, které prostě nelze minout a musíte je navštívit. Nachází se v ambitu bývalého benediktinského kláštera a najdete ho v monumentálním komplexu baziliky San Vitale. Svého času byl vstup do muzea součástí „velké“ vstupenky do většiny památek UNESCA v Ravenně, dnes už je to trošku jinak … ale o tom až později. Toto muzeum nabízí svým návštěvníkům mnohé, ale nejvíce se „chlubí“ cennou sbírkou drobných kamenných artefaktů (zejména pohřebních stél), epigrafiky (věda o nápisech na nepaleografických materiálech jako je kámen, dřevo, keramika aj.), textilu (od období Koptů – tedy prvních egyptských křesťanů – po renesanci), slonoviny, ikon, mincí a medailí nebo fascinující sbírkou starých zbraní. Najdete zde také cyklus fresek ze 14. století, které původně zdobily klášterní kostel klarisek ze Santa Chiara (dnes Rasiho divadlo), nebo mozaiky z komplexu Via d' Azeglio, objevené v roce 1993. Pominout nelze ani sbírku bronzů a keramiky. Součástí programu muzea bývají také zajímavé semináře, zejména se zaměřením na téma „Architektonické dědictví a krajina“.

Národní muzeum v Ravenně je otevřeno celoročně – vyjma 1. ledna, 1. května a 25. prosince a veškerých pondělků – od 08:30 do 19:30, přičemž poslední vstup je umožněn 30 minut před uzavřením. Cena vstupného je 5 €, ale můžete si koupi i kombinovanou vstupenku (Theodorichovo mauzoleum + Národní muzeum za 4 eura nebo Theoderichovo mauzoleum + Národní muzeum + Bazilika S. Apollinare v Classe za 10 Euro) … a to se vyplatí !!! Volný vstup mají všichni občané Evropské unie mladší 18 a starší 65 let, čehož jsem už ani zatím využít nikdy nemohl. Národní muzeum se nachází – na ulici Via Benedetto Fiandrini - v centru města, v zóně s omezeným provozem. Nejbližší autobusovou zastávku i parkoviště najdete na náměstí Piazza Baracca, krátce parkovat se dá i u vchodu do muzea nebo 200 metrů od něj. V nejbližším okolí muzea najdete i dvě krásné raně-křesťanské stavby s mozaikovou výzdobou, které byly v roce 1996 zařazeny na seznam UNESCO, a to baziliku San Vitale a mauzoleum Gally Placidie.

Národní muzeum Ravenna zkrátka nabízí archeologický materiál i artefakty a umělecké předměty z různých epoch. Nejstarší část muzejních fondů připadá na sbírku velkého učence Camaldoleseho, mnicha z Classe. Z této sbírky vlastně v roce 1804 vzniklo Museo Municipal Classense. V letech 1884 až 1885 se „muzeum materiálů“ – díky bohatým objevům v okolí Ravenny i v samotném městě – prudce rozrůstá a přestává kapacitně stačit. Dochází k jeho reorganizaci – kterou má „na triku“ sochař Enrico Pazzi - a v roce 1887 se muzeum stěhuje do kláštera s kostelem sv. Romualda. Rok 1913 se pak stává novou etapou v dějinách muzea, které se přestěhovalo do dnešních protor starého benediktinského kláštera San Vitale.

A po pár slovech o historii muzea ještě přidejme několik informací o muzejních sbírkách. Největší plochu zabírá lapidárium kamenných artefaktů, které návštěvníkům muzea nabízí sbírku prací kameníků a sochařů z doby římské, raně-křesťanské, byzantské, románské, gotické, renesanční i barokní. Za nejvýznamnější z nich jsou považovány raně-křesťanský sarkofág, basreliéf zvaný „Augustova apoteóza", což je fragment monumentálního mramorového oltáře z poloviny 1. století, a pohřební stéla Publia Longidiena, pocházející rovněž z 1. století. Pozoruhodná je také sbírka bronzových soch a plaket, která obsahuje nejen bronzy středověké a renesanční, ale i moderní. Cenná je severoněmecká „čtyřnohá konev“ ze 13. století a některé bronzové výrobky, pocházející z Padovy, Benátek a Florencie, jakož i práce německé a islámské školy. Zapomenout nelze na Marka Aurelia na koni od Severa Calzetty z Ravenny nebo vázu se starým satyrem od Andrey Briosca. Mezi archeologickými materiály najdeme různé předměty z doby bronzové (zejména keramiku a zbraně), etruské keramické materiály nebo sbírku skla a keramiky z pozdní doby římské a byzantské říše.

Sbírce výrobků ze slonoviny – mapující období od antiky po baroko – dominuje tzv. Diptych z Murana, vyrobený v Egyptě na počátku 6. století. Uprostřed reliéfu je Kristus na trůnu mezi čtyřmi apoštoly, na bocích se nachází zobrazení čtyř Ježíšových zázraků (uzdravení slepého, osvobození posedlého, vzkříšení Lazara a léčení chromého). Velmi zajímavá je také sbírka ikon, kterých zde najdeme téměř dvě stě. Většina maleb je na dřevě a pochází z 15. až 17. století. Sbírka obsahuje také několik náboženských obrazů z různých regionálních malířských škol (14. a 15. století), včetně fragmentu kříže a svatých od Paola Veneziana. Zvláštní pozornost zasluhuje sbírka zbraní a brnění, která je součástí muzea od roku 1924. Většina z nich pochází z období 15. až 17. století, přičemž nejcennější mají být práce puškaře Desideria Helmschmieda.

Sbírka keramiky je rozdělena do tří částí. V té první najdeme ukázky legendární španělské keramické dlažby i jejích kolegyň z italských měst Faenza, Forlì a Urbino. Téměř všechny exponáty pochází ze 16. století, jen několik kousků je datováno koncem 17. století. Klenotem je bohatě zdobený „hrnek“ z nedaleké Faenzy, na kterém je zobrazeno Klanění pastýřů a Hercula bojujícího se lvem. Druhá část expozice obsahuje lékárenskou keramiku z 15. století, ta třetí pak keramiku z Ravenny, jejíž nejstarší exponáty pocházejí ze 14. století. Ve sbírce mincí můžeme vidět mince římské, pozdně římské, byzantské i středověké.

Závěrem bych se ještě rád omluvil za sníženou kvalitu fotografií. Do Ravenny jsem jezdíval v letech 2002 až 2007, tedy v době, kdy jsem o koupi digitálního fotoaparátu ještě ani neuvažoval. Fotogalerie je proto v tomto případě tvořena pouze oskenovanými fotografiemi 13 x 9 cm nebo ofocenými pohlednicemi a skutečně slouží pouze jako ilustrační foto a propagační materiál. Považuji však Ravennu a její památky za natolik zajímavé, že by byla škoda je nepředstavit alespoň touto formou.