Rejvíz, pomník padlým ve světové válce.
Když se projde celá naučná stezka Rejvíz, prochází se také kolem pomníku padlých v první světové válce. Pomník překvapí jak svými rozměry tak i námětem. Vysvětlení je v počtu padlých z osady, kterých bylo jedenáct. To bylo na malou vísku poměrně velké množství. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto postavit něco mimořádného. Stavba byla svěřena jesenickému sochaři Engelbertu Kapsovi. Pomník byl postaven v roce 1929. Na kruhovém půdorysu bylo postaveno pět kolem šesti metrů vysokých sloupů, které jsou v horní části spojeny kalichem hořkosti. Na vrcholu každého sloupu jsou zobrazené roky války od 1914 až 1918. Ve středu pomníku je vztyčen bílý, zřejmě mramorový sloup. Mezi válečnými pomníky je ten místní velkolepým sochařským počinem. Kopec, na kterém sloup stojí, má název U Pomníku a jeho nadmořská výška je 814 metrů.
Po té, co byla na Rejvízu vyznačena nová přístupová cesta k Velkému mechovému jezírku (zelené psaníčko), návštěvníci prochází přímo kolem monumentálního pomníků obětem 1. světové války z r. 1929 (odhalení 28.6.1929). Nakonec i návrší 814 m dnes nese název U Pomníku.
Pozoruhodný monument je dílem jesenického sochaře Engelberta Kapse. Rodák z bývalého Frývaldova (1888) studoval na kamenické škole v Supíkovicích a na akademii ve Vídni. Právě v Supíkovicích měl později svou dílnu, v l. 1937–41 tam dokonce starostoval. Četné pomníky z jeho tvorby můžeme najít na celém Jesenicku, Bruntálsku, Opavsku, Krnovsku aj. (i ve Znojmě). Spolu s Josefem Obethem je považován za nejvýznamnějšího sochaře své doby v Jeseníku a okolí.
Monument pěti kamenných čtvercových sloupů, 6 m vysokých, je vztyčen na pětiúhelníkové základně a u vrcholu spojen obvodovým věncem. Na vrcholech pilířů jsou kříže s válečnými letopočty (1914–1918).
Rejvíz nikdy nebyl příliš lidnatou osadou, takže 11 padlých občanů bylo poměrně značné množství na horskou ves. Uprostřed pomníku stojí Kalich hořkosti (který museli válkou zasažení vypít) s nápisem:
„Die Heimat ihren toten Heldensohnen bedeckt mit Lorbeer und betaut mit Tränen“
tedy:
„Vlast své mrtvé hrdinné syny pokrývá vavřínem slávy a pláče.“
Ve své době byl pomník brzy vyhledávaným místem ke zpodobňování pohledů na Rejvíz, návrší bylo méně zarostlé než dnes. Okolní plošina byla lemována březovým zábradlím. Snad právě porost, který kolem rostl skryl pomník před nenechavci, tak jej můžeme vcelku obdivovat i dnes. Okolí pomníku bylo očištěno od náletu v roce 2007.
V okolí Rejvízu bývá v četných hospodách k vidění reprodukce Graf Zeppelin nad Rejvízem. Právě v popředí snímku dominuje pomník. Zřejmě nejslavnější vzducholoď LZ-127 možná nad Rejvíz skutečně zavítala. Stalo se to zřejmě v roce 1934, ovšem ne zřejmě tak, jak ukazuje snímek, jde celkem o snadno rozpoznatelnou montáž. Jsou ovšem věrohodné snímky z nedalekých Głuchołaz (tehdy německé Bad Ziegenhals), podle zpráv vzducholoď mířila na Zlaté Hory, kde vyhodila balík s poštou.