Rezavý potok pod betonárkou v Hřebči

Při procházení naučné Hřebečské důlní stezky Vás pod Hřebečským hřbetem, přesněji pod betonárkou, nejen zrak, ale i čich, upozorní na Rezavý potok. Potoky a bystřiny si většinou představujeme jako průzračné, životadárné a osvěžující součásti přírody. Voda v Rezavém potoce, který vyvěrá z vodní štoly bývalého lupkového dolu, je však silně rezavě zbarvená, nelibě páchne po zkažených vejcích a je jedovatá. Potok stéká k lesní cestě, chvíli teče podél ní, brzy se však pod ní ztrácí a směřuje kamsi k Udánkám.

Část vody z výše uvedené štoly vytékala před vybudováním důlního díla na druhé straně Hřebečského hřbetu a odtékala korytem Třebovky. Zásahem v podzemí byl pramen odkloněn na východní stranu hřbetu, do Rezavého potoka. Horní tok Třebovky je tak po většinu roku suchý.

Na informační tabuli je zbarvení vody vysvětleno několika chemickými vzorci. Protože však již řadu let neusedám do školní lavice a chemie není mým oborem, uvedu pouze, že zajímavé rezavé zbarvení a odpudivý zápach po síře vzniká vzájemným působením vody s minerály a horninami obsaženými v ložiskové oblasti. Chemické reakce jsou podporovány zrychleným oběhem okysličených vod. Vznikající blátivé důlní okry se značným obsahem železa dávají vodě charakteristickou barvu a zápach. Podle legend a pověstí vytéká ze staré štoly krev a pot horníků.

Jedovaté vody nejsou pro les vítané. Proto byly v korytu Rezavého potoka vybudovány čistící kaskády, které vodu okysličují a z části zbavují jedovatých příměsí. Postupně ztrácí na intenzitě i rezavé zabarvení vody. Záměrem výstavby kaskád je vrátit život do potoka.

Naši předkové využívali silně zbarvených důlních okrů k výrobě barviva, které nanášeli na plátno, papír a keramiku. Pokud se okry dál zpracovávaly vypálením, zabarvovaly se do karmínové červené barvy, a to až do odstínu caput mortuum (napoví Google, dodnes jsem také nevěděl, jak tento odstín vypadá).

V době naší návštěvy v červnu 2015 nebyla naučná Hřebečská důlní stezka průchozí v úsecích k závodu Hřebeč. K vyvěrajícímu Rezavému potoku jsme se dostali z křižovatky u informační tabule č. 5 cestou ve směru k závodu. Přibližně po sto metrech, když tráva začala být přerostlá, jsme odbočili vlevo po hranolech přes příkop a po několika desítkách metrů přišli k vyvěrajícímu Rezavému potoku. Je u něho instalovaná tabule č. 6 s informacemi o vodní štole (o Rezavém potoku informuje až tabule č. 7 u lesní cesty). Rozlitý Rezavý potok nám nabídl nevšední podívanou.