Rybníky Roudničku (tehdy zván jako Roudnický, resp. Roudničský) a Datlík, jež napájel Černý potok (dříve nazývaný i jako Bejšťský potok a dnes jako Biřička), začalo město Hradec Králové stavět naráz v roce 1469, kdy pro ně král Jiří z Poděbrad listinou z 29. května téhož roku daroval městu potřebné pozemky z pozůstalosti roku 1421 husity zpustošeného opatovického kláštera (část lesa Křivec; někde se uvádí již rok 1465, kdy byl onen les zapsán do městského majetku), i když některé prameny hovoří rovněž o jiných letopočtech, zejména o roce 1339. Královéhradecká obec za to postoupila 1 ½ lánu svých pozemků lidem ze vsi Roudničky, kteří příslušeli dříve k výše zmíněnému klášteru a pak synům krále Jiřího z Poděbrad. Co bylo lidem z Roudničky zatopeno, bylo nahrazeno pozemky královéhradecké obce. Král Jiří z Poděbrad toto ujednání schválil s podmínkou, že pozemky vyměněné lidem z Roudničky mají připadnout k vlastnictví bývalého opatovického kláštera. Před rokem 1491 koupilo město Hradec Králové vesnice, jež náležely původně k tomuto klášteru a poté Jindřichu staršímu knížeti z Minsterberka a mělo je v zástavě. Mezi nimi byla rovněž Roudnička a zmíněný les Křivec.
Další zpráva o rybnících u Roudničky je z roku 1546. V roce 1547 patřila Roudnička k městskému majetku, který byl zabaven císařem jako trest za to, že Hradec Králové odepřel králi Ferdinandu I. pomoc ve válce proti saskému kurfiřtu Bedřichovi. V témže roce byl s ostatními rybníky (Březhradský, Nový, Datlík, Cikán, Bejšťský a Výskyt) prodán Janovi z Pernštejna, jehož správa nad ním začala jeho úpravou, u níž šlo zejména o navýšení hráze a její zhutnění. Teprve 22. dubna 1559 je prodal zpět Hradeckým jeho syn Jaroslav z Pernštejna. Po bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620 došlo k jeho opětovnému zabavení císařem. Tentokrát však nedošlo k jeho prodeji a přípisem z 11. května 1628 byl spolu s dalšími zbylými neprodanými majetky navrácen městu. V roce 1661 byl rybník veden jako vejtažní a ještě v josefinském katastru byl nazýván jako Roudnický, což dokazuje rovněž pojmenování pole "U rybníka Roudnickýho", uváděné roku 1713.
Ke zrušení rybníka mělo dojít v roce 1824, kdy byl podle řady pramenů vysušen a přeměněn na luka, i když stejně jako u nedalekého Datlíka můžeme nalézt řadu nesrovnalostí, neboť Roudnička je v mapových dílech zakreslována ještě ve 2. polovině 19. století. O 10 let později město Hradec Králové pronajalo roudničské obci rybníky Roudničku a Datlík s tím, že je může buď napustit vodou a osadit rybami, nebo je nechat ležet na sucho a užívat je jako pole či louky. Na zimu si mohla Roudnička dát ryby do úschovy do městských sádek. Pozemky bývalého rybníka následně měly sloužit zejména jako pastviny, jen částečně jako pole. V rozporu s tím však je indikační skica stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Josepha Scheny a geometra 3. třídy Michaela Lensche, jenž zaznamenává lokalitu obou rybníků – Roudničky a Datlíka – jako panské rybníky. Je tedy možné, že koncem 30. let 19. století bývala Roudnička občas napouštěna a sloužila tak svému účelu. Existenci tohoto stavu může dokládat i to, že v roce 1845 měl roudničský katastr celkovou výměru 342 ha, 93 arů a 89 m2 a z toho bylo 9 ha, 51 arů a 49 m2 vedeno jako rybníky bez rákosu. Naopak v mapách 3. vojenského mapování z počátku 70. let 19. století není po rybnících stopy. Z toho se dá usuzovat, že k zrušení obou rybníků došlo později. Nejspíše kolem let 1865-1867, kdy měl být proměněn v louku i nedaleký rybník Cikán. Zpráva o zhotovení hlavního lesního příkopu z roku 1861 však dokazuje, že již tehdy byla Roudnička bez vody.
Opětovně byla Roudnička obnovena v roce 1897 a její opětovné napuštění bylo dokončeno o rok později (Ludvík Domečka ve svých dílech píše o roku 1896, ale tehdy se teprve o tomto kroku hovořilo). Důkazem toho může být článek "Obnovy" ze 7. května 1897: „Hradecké rybníky budou příštím rokem napuštěny. Kdo je labužníkem, těší se zajisté již na hradecké kapry, marény, candáty, úhoře, pstruhovité a duhovité okouny a na menší rybu, kterou všeliká ta havěť českých rybníků tvoří. Cikán, Datlík a Roudnička, které dříve Hradčanům tak výtečné ryby dávaly, zalesknou se tedy v nové slávě. Na baště nových rybníků, bude v létě zajisté korso mladých Hradečanů, kteří se rychlým krmením ryb houskami, chlebem a různými odpadky přičiní, abychom za dvě horka lovili kapry pěti až šesti kilové.“
O vysazení ryb do tohoto rybníka píše totéž periodikum 24. března 1898 toto: „Obecní rybníky mezi obcí Roudničkou a Novým Hradcem byly v úterý o 6. hodině večer za přítomnosti obecního rady Šulce a jeho paní choti, obecních starších, pp. architekta Weinhengsta, poštovního správce Ryšánka, ředitele Haněla, pana Petříčky, p. lesmistra Strachoty, důchodního p. Th. Peřiny a p. Hamačka vysazeny kapříky, které p. Petříček přivezl z knížecích Thurn-Taxisovských rybníků v Loučeni u Mladé Boleslavi ve stavu výtečném. Za svou namahavou práci a přiděleného mu personálu zasluhuje p. Petříček dík a uznání. Rybník Cikán (má 9 korců) osazen 3 trdlicemi (jikrnáči) a 2 mléčňáky pětiletými, dále 15 kopami (5 cty) jednoročních 20-30 cm. Velkých plůdků, jichž šlo 185 do centů. Datlík (12 korců) osazen 4 centy čili 12 kopami dvouletých částečně i tříletých plůdků. Největší rybník Roudnička (17 korců) osazen 13 centy čili 25 kopami tříletých plůdků, které váží tři čtvrtě kg, ba i přes 1 kg. Roudnička se bude letos na podzim lovit. V rozpočtu vzat jest výtěžek jen 20 ctů po 65 zl., vynesla by tedy Roudnička 1.300 zl. Násada 22 centů koupena výhodně po 60 zl., ač teď plůdky po 72 zl. se prodávají. Bude-li počasí příznivé, tedy při výživnosti hradeckých rybníků lze počítat podzimní výtěžek ne 20 ale 23 centy, které Hradečtí obyvatelé sami dobře spotřebovati mohou. V Budějovicích si na městském důchodě objednají partie po 12 ½ neb 25 kilogramech kaprů, které z městských sádek po 1 kusu neb dvou zvláště v adventě a postě dle potřeby si vybírají. Hostinští si objednají ovšem větší partie, aby každý pátek a svátek měli čerstvou rybu na jídelním lístku. Dosud si soukromníci i hostinští z Hradce musí objednat kapry z daleka, nebo musí si sami pro ně jezdit a kilo po 90 až 130 kr. platit. Vlastní rybníky budou tedy pro městský důchod i naše domácnosti velikou výhodou. Nesčetní diváci z Hradce starého i nového, z Roudničky, Lhoty i z Kluků s velikou zálibou dívali se, jak kapříky z lejt vyndávali do rybníků, jak kapříci napřed podél mělkého břehu nový svůj domov ohlédali a jak pak vesele zmizeli v hlubinách. Diváci si dělali již laskominy, jak budou chutnat na hrázi při lovení z pekáčů při veselých zvucích dud a niněr. První rybolov bude ovšem velkolepou národní slavností jako na Rožmberku a Světě.“
Roku 1890 byly na hrázi rybníka vysázeny topoly, které ji měly zpevnit, ale z většiny však zašly. Nakonec byla hráz osázena v letech 1903-1904 duby, a to lesní správou města Hradce Králové. V rybníku byly většinou chováni kapři. Ti tvořili většinu z každého výlovu, např. 31. října 1934 činil celkem 1 190 kusů ryb o hmotnosti 1 592 kg. Osazování novými násadami se dělo v pravidelných cyklech až do poválečného období. Jen v letech 1936 a 1938 bylo do Roudničky nasazeno 296 kg kaprů. Za německé okupace z něj bylo dokonce vyloveno mnohdy více ryb, než tomu bylo v minulých letech, např. v roce 1944. Stejně tak město pečovalo o jeho stav. Po roce 1948 však rybník, jehož maximální hloubka se později udávala na 2,3 m, spravovalo Státní rybářství Chlumec nad Cidlinou, protože většina vodních ploch připadla státu (zákon č. 62/1952 Sb. o rybářství). Na přelomu 70. a 80. let 20. století byla plánována hospodářská úprava rybníka, jenž měl zasahovat do místa, v němž se měla nacházet budoucí botanická zahrada, k jejímuž vybudování nikdy nedošlo. Od roku 1980 se stal rybník sídlem labutí rodinky, která zde pravidelně vyváděla v květnu své mláďata. 18. února 1988 se rybník stal součástí chráněného přírodního výtvoru Roudnička a Datlík, z něhož se roku 1992 stala přírodní památka. Navíc byla Roudnička v roce 1991 spolu s dalšími rybníky a lesy navrácena městu. Její poslední rekonstrukce proběhla v srpnu až říjnu 2005, kdy bylo provedeno celkové odbahnění, oprava hráze a manipulačního zařízení tohoto průtočného rybníku, který dosud slouží polointenzivnímu chovu ryb.
Poslední aktualizace: 2.12.2023
Roudnička na mapě
Diskuse a komentáře k Roudnička
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!