Rozhledna na Komáří vížce

První den s našeho rozhlednového putování se blíží ke konci. Po zdolání čtyř rozhleden (Sokolí vrch, Pastýřská stěna, Velký Chlum, Děčínský Sněžník) se v pozdním odpoledni dostáváme do cíle prvního dne. Tím cílem není nic jiného, než další rozhledna. Od ostatních se liší tím, že zde budeme ubytováni. Jedná se o rozhlednu Komáří Vížka. Nachází se v Krušných horách cca 10 km severovýchodně od Teplic.

Jak vznikl název rozhledny - Ve starých mapách je možné vrchol nalézt pod jménem Kněžiště - Mückenthürmchen, též Mückenberg podle slovanských kněží, kterým se říkalo "mykové". Špatným překladem se z myků stali komáři - Mückenberg, přeložením Komáří hůrka. A název byl na světě.

Jak se tam dostat: Na Komáří Vížku stoupá asfaltová silnice z Krupky. Hned samotný začátek vede po náměstí do příkrého kopce v délce asi kilometr až nad město. Dál pokračuje prudké stoupání se třemi serpentinami. Ani v Horní Krupce se stoupání nezmírňuje. Na vrcholu dlouhého kopce se nachází odbočka Doprava k hotelu. Cesta v délce 400 metrů vede po hrubém asfaltu opět do příkrého kopce. Posledních 60 metrů je strmý úsek a silnice končí na parkovišti před hotelem. Na Komáří vížku se lze také dostat krátkým prudkým stoupáním z Fojtovic, kam ústí dvě cesty. Jedna z Cínovce a druhá z Adolfova. Obě vedou po náhorní planině s minimálním převýšením. Výjezd na tuto planinu z Dubí nebo Telnice je podobný jako stoupání z Krupky.

Dá se říci, že historickým zážitkem jak se tam dostat je z Bohosudova, který je součástí Krupky, sedačkovou lanovkou. Ta je dlouhá téměř 2,5 kilometru, což z ní dělá nejdelší lanovou dráhu bez mezizastávky v ČR. Její horní stanice je v nadmořské výšce 806 metrů. Do roku 1996 patřila Českým drahám, poté ji Fond národního majetku prodal soukromému majiteli. Ročně převeze zhruba 40.000 až 50.000 lidí. Byla zprovozněna v roce 1952 a jedná se tak po současné likvidaci lanovky na Sněžku o nejstarší provozovanou visutou lanovou dráhu v Česku a zároveň jde o nejdelší osobní lanovku v Česku.

Ale zpět k rozhledně. Rozhledna je dlouhodobě mimo provoz, výhled možný od paty rozhledny a z oken hotelu. Výhled je krásný - Krušné hory, Děčínský Sněžník, Lužické hory, Jizerské hory, Ještěd, Krkonoše, České středohoří, Doupovské hory, Teplice, Drážďany. Nejhezčí bylo probuzení, když město Teplice bylo utopeno v ranní mlze. Bylo to jako když koukáte z letadla, které letí nad mraky.

Historie rozhledny: Již od poloviny 16. století stávala na vrcholu cca 10 metrů vysoká čtyřhranná věž se zvonem, který svolával horníky na šichtu. Současná stavba na Komáří Vížce pochází z roku 1857, kdy ji zde nechal na místě zvonice vystavět majitel zdejšího panství kníže Clary Aldringen. V cestovním průvodci z roku 1890 se k výhledu z Komáří Vížky píše: Na tomto místě chtěli bychom upozornit, že rozhled z Komáří Vížky patří nejen k nejkrásnějším v Krušných horách, ale může se směle tvrdit, že i k nejkrásnějším v celé Evropě. Rozhledna na Komáří Vížce sloužila svému účelu až do 90. let 20. století, kdy ji noví majitelé nechali kompletně zrekonstruovat. Součástí této rekonstrukce bylo bohužel i zabednění vyhlídkových oken a uzavření rozhledny. Tento stav trvá dodnes, přičemž majitel s odvoláním na špatný technický stav věže opětovné zpřístupnění neplánuje.

Restaurace v hotelu je stylová a výběr jídel je dostatečný. Obsluha velmi vstřícná. Ubytování je zde příjemné. Menší, účelně zařízené pokoje poskytují vše co člověk potřebuje. Není to žádný luxus, ale o ten tady přece nejde. Je zde 11 pokojů. Náš byl v mezipatře a s výhledem na západ. Bylo vidět přes Cínovec až do Německa. Tam bude náš příští cíl. Dvě rozhledny nedaleko hranic (Kohlhaukuppe a Gesingberg). Ale o těch až příště.

Rozhlednám a jejím příznivcům zdar.