Rožnov

Území této obce bylo osídleno již v pravěkých dobách. Na poli Jana Neumana z čp. 38 byla na levé straně silnice nalezena v roce 1895 (v „Hradeckém kraji“ z 15. března 1908 je udáván rok 1894) kostra se železnou sekyrkou, jež se dostala do jaroměřského muzea. V úvoze nad Rožnovem nalezl roku 1880 neznášovský hostinský Jan Žižka vrtaný mlat z hadce, který se následně dostal do sbírky obecné školy v Opočně. Někdy v témže čase bylo objeveno serpentinové dlátko, jež bylo dáno do sbírek vídeňského dvorního muzea. Nálezy z Libin u Rožnova jsou naopak z doby hradištní. V letech 1980-1982 byly objeveny střepy ze střední a mladší doby hradištní a ze středověku. Při záchranném archeologickém výzkumu v návaznosti na meliorační práce bylo v roce 1984 nalezeno 76 objektů z různých období pravěku a středověku, většinou však na katastru Neznášova. O rok později byly v Rožnově nalezeny 2 kamenné nástroje.

První dochovaná zmínka o obci pochází teprve z 5. července 1387, kdy náležela ke rtyňské tvrzi, jejíž držitel Ješek, řečený Šváb, postoupil Rtyni a Rožnov Mikešovi z Kunratic. Její jméno má být odvozeninou z německého výrazu Rosenau (růžová louka, niva či luh), protože tu vždy rostlo plno šípkových růží (v letech 1387 a 1390 Roznow, v roce 1496 Rožnow, roku 1790 Rožniow), případně od staročeského osobního jména Rožen. Ke konci 15. století patřil Rožnov Věnkovi Kordulovi ze Sloupna, držiteli hradu Vřešťova. Ten byl naposledy zmíněn v roce 1492. Po jeho smrti se jeho 2 starší synové Jan a Hynek nemohli dohodnout s matkou a poručníky svých mladších bratrů Purkarta a Jindřicha o rozdělení otcovského majetku, takže byl tento spor řešen před zemským soudem, který do vyřešení této záležitosti stanovil, že jej budou všichni dotčení společně opatrovat. Následně obdrželi Vřešťov s Rožnovem bratři Jan a Hynek a později je získal jejich sourozenec Purkart. Roku 1618 se stal Rožnov součástí smiřického panství, během jehož rozdělení v roce 1661 na 2 panství – Smiřice a Hoříněves – náležel k tomu druhému. Roku 1651 byl ve vsi katolíkem pouze rychtář. Zpět ke Smiřicím se Rožnov dostal v roce 1790, kdy ho prodal Jan Karel hrabě Špork císaři Josefu II., který tu 7. července 1778 nocoval. Roku 1812 založili obyvatelé Semonic a Rožnova společnou školu.

V roce 1849 se stal Rožnov samostatnou politickou obcí. 26. srpna 1856 se uskutečnila porada o zřízení evangelického hřbitova v obci, k němuž bylo dáno povolení výnosem c. k. okresního úřadu v Jaroměři z 11. prosince 1857 č. 11930. Stavbu vydražil Václav Husák, ale nakonec k ní nedošlo, protože v Semonicích chtěli rovněž vlastní pohřebiště, a tak nedošlo ke shodě. 3. července 1866 projížděly obcí velké kolony pruského V. armádního sboru, jež směřovaly k Chlumu. 5. srpna 1866 byl Václavu Zolmanovi zrekvírován pruskými vojáky 1 kůň, protože však obec náležela do demarkační linie, byl po stížnosti pruskému plukovníku Usedomovi navrácen zpět. 4. července 1889 byl ustaven SDH. Tehdy se rovněž hrálo první ochotnické divadlo. 24. března 1890 vypukl požár v usedlosti čp. 10. O 6 let později se objevila v obci vzteklina. V roce 1897 vznikl Ochotnický spolek „Kolár“. 2. září 1897 vyhořelo stavení čp. 9. 24. května 1900 byla založena Záložna kampelička Rožnov. O 3 roky později byla vybudována silnice do Velichovek a Neznášova. V roce 1911 koupila obec od rolníka Zolmana 9 ha polí, jež pak pronajímala nejpotřebnějším občanům. Za získané peníze zřizovala prospěšná zařízení, např. roku 1908 obecní váhu. Z front 1. světové války se nevrátilo 9 místních mužů (publikace „Jaroměř za války světové v letech 1914-1918“ od Václava Pácalta uvádí pouze 6, protože zbývající trojice byla z Neznášova).

Roku 1919 vznikla TJ Sokol Rožnov-Neznášov a místní organizace Československé strany lidové. V letech 1920-1948 působil v obci Divadelní spolek, jenž hrál většinou 1x do roka. V roce 1924 došlo k elektrifikaci obce a roku 1927 k melioracím zdejších pozemků. 1. ledna 1929 převzal provozování hostince od Anny Jakoubkové Jan Moník. V roce 1929 byl ustaven místní odbor Národní jednoty severočeské. Během německé okupace nesla obec pojmenování Roschnow. V roce 1951 vzniklo JZD a k Rožnovu bylo přičleněno 7 neznášovských domů, které sousedily s Rožnovem. 5. září 1954 vyhořela pekárna. Zásoba mouky, která zde byla uskladněna, hořela po 3 dny a noci. V letech 1954-1957 byla postavena hasičská zbrojnice. V té době tu působila Sokolská loutková scéna v Rožnově. 2. a 4. března 1956 způsobilo jarní tání 2 povodně, při první se voda dostala až do pekárny, kde zničila zásobu mouky. Roku 1957 byl postaven nový transformátor. O rok později byla zahájena výstavba budovy MNV a prodejny Jednota, která byla v témže roce otevřena. 1. ledna 1961 byla k Rožnovu připojena obec Neznášov. Roku 1966 byla dokončena regulace Jordánu. 28. října 1972 byla dána do provozu novostavba tělocvičny. 20. ledna 1978 bylo otevřeno nově vybudované pohostinství. V květnu 1978 byla vyčištěna požární nádrž. Roku 1980 vzniklo Myslivecké sdružení Libiny Jaroměř, a to sloučením mysliveckých sdružení Jaroměř, Hustířany a Rožnov. V roce 1988 došlo k požáru v truhlárně. V letech 1996-1997 došlo k plynofikaci obce. Roku 2011 byl vybudován vodovod. V letech 2014-2015 byla realizována kanalizace.

Ze zdejších pamětihodností je nutno zmínit: výklenkovou kapličku ze 2. poloviny 18. století při silnici od Semonic (již na katastru Semonic); železný kříž na kamenném podstavci uprostřed obce, jenž byl vysvěcen 21. října 1878; kamenný kříž v horní části obce, který nahradil železný kříž, vysvěcený 17. listopadu 1878; pomník padlým v 1. světové válce, který byl slavnostně odhalen 30. října 1920 a dřevěnou sloupovou zvoničku se zvonkem z roku 1948.