Pomník padlým v 1. světové válce v Rožnově

V naší zemi snad není obce, až na pár skutečných výjimek, jejíž vývoj by nebyl poznamenán 1. světovou válkou, kdy řada místních mužů položila své životy na frontách nebo následně v lazaretech. I Rožnov, malá vesnička nedaleko Jaroměře, která je občas některými zaměňována s dalekým a mnohem větším Rožnovem pod Radhoštěm, dala na oltář vlasti 9 svých mužů. Ale těch špatných věcí se však vyskytlo mnohem více a nešlo jen o nedostatek pracovních sil a později snad všeho - od potravin až po suroviny, nýbrž též o rekvizice mnoha věcí, takže ke konci války již v obci chyběly nejen různé kovové věci.

S ideou postavit pomník místním padlým občanům přišla TJ Sokol Rožnov-Neznášov, která podala obecnímu zastupitelstvu dotaz ohledně toho, jestli by se neměl v obci postavit takový objekt jako vzpomínka na ty, jež se již do rodné vsi nemohli navrátit. 16. srpna 1920 byla tato věc projednávána ve schůzi obecního zastupitelstva, na níž předložil jeho člen Josef Hrubý přípis od jednoho z hořických sochařů, že by pomník mohl stát kolem 4 800 Kč. Tato částka se nezdála příliš veliká, a tak bylo zřízení pomníku schváleno a na jeho stavbu věnovány z obecní pokladny 2 000 Kč. Následně byla rozjeta také sbírka mezi místními občany a spolky.

Již 12. října téhož roku proběhla schůze obecního zastupitelstva, na níž mělo být projednáno umístění onoho pomníku. Sám obecní starosta navrhl, aby byl umístěn na obecním pozemku proti domu čp. 47. Po shlédnutí místa, kdy bylo zjištěno, že úprava terénu by s množstvím potřebné navážky trvala značně dlouho, však došlo k zamítnutí tohoto návrhu. Další podnět ohledně místa pro pomník učin il František Novotný, jenž by ho umístil proti domu čp. 45 nebo proti stavení čp. 9. Nakonec byla schválena druhá možnost, neboť u obecní zvoničky nebylo tolik místa, aby zde mohl pomník stát a být reprezentativním místem pro takovou významnou věc. Zároveň bylo opětovně schváleno to, že obec poskytne ze svého 2 000 Kč na vybudování pomníku. Zajímavé je, že vše bylo schváleno jednomyslně, což se málokdy u některého bodu stávalo. Následně bylo také vybráno Jiránkovo kamenictví v Hořicích, aby tento pomník nechalo zhotovit.

Všechny práce šly kupředu strašně rychle, což můžeme vidět z toho, že již 29. října 1920 oznámil obecní starosta, že slavnostní odhalení pomníku padlým proběhne následujícího dne (viz https://www.obecroznov.cz/obec-7/historie-obce/19-20-stoleti/roznov/) a v souvislosti s tím proběhne průvod obcí za účasti hudebníků, kteří se rozhodli vše v jeho rámci provést zdarma, za což jim obec poděkovala tím, že jim zaplatila 50 l piva.

Onoho dne byl tedy odhalen pomník v podobě vysokého podstavce z hrubě opracovaných pískovcových kvádrů s mohutným lvem na vrcholu, jenž stojí na skalce s roztrženými okovy pod předními tlapami. Na přední straně byl umístěn nápis: "PADLÝM HRDINŮM VE SVĚTOVÉ VÁLCE 1914-1918 ZA SVOBODU NÁRODA ČESKOSLOVENSKÉHO VĚNUJE OBEC ROŽNOV" a vpravo vpředu v úrovni spodní linie nápisové plochy bylo vytesáno jméno autora - "JIRÁNEK HOŘICE". Na zadní část soklu pak byla umístěna jména zdejších padlých: "DOHNAL VÁCLAV 24.12.1915 HUSÁK VÁCLAV 9.3.1915 HUŠEK VÁCLAV 21.6.1916 SKLENKA VÁCLAV 7.2.1916 ŠPRYŇAR JAN 6.10.1918 ŠPRYŇAR VÁCLAV 23.9.1918 VOJTĚCH JOSEF 3.7.1915 JAKOUBEK JAN 6.7.1916 PÁCALT JOSEF 30.2.1918". Celkem jeho zřízení vyšlo na 8 000 Kč.

V tomto stavu vydržel pomník až do roku 1949, kdy byl pod hlavní přední nápis přidán ještě text: "1938-1945 NA PAMĚŤ ZNOVUNABYTÉ SVOBODY Z NĚMECKÉHO JAŘMA" a pod seznam padlých v 1. světové válce bylo přidáno jméno oběti německé okupace - "MIROSLAV MACHAŇ 7.5.1945". Tento rožnovský rodák (* 31. ledna 1923) a vnuk dlouholetého starosty totiž působil v Praze jako obchodní příručí a zúčastnil se pražského povstání v květnu 1945, kdy se spolu s dalšími ukryl ve vile čp. 106/21 Viléma Brettschneidera. Zde byl zadržen a zastřelen spolu s dalšími 13 lidmi (Vilém Brettschneider, Jan Čech, František Kodet, Vítězslav Liška, Vítězslav Maška, Josef Němejc, Ing. Maria Vlad. Nešpor, Antonín Ondráček, Josef Patřičný, Jiří Petrlík, Arnošt Resl, Jan Staněk a Bohumil Zima) příslušníky SS a následně přechodně pochován v zahradě čp. 101 v Hornokrčské ulici na Praze XIV.

Poté docházelo jen k drobným opravám pomníku, více času a námahy se věnovalo spíše jeho okolí. Kompletní opravy se dočkal až v roce 2011, kdy získal rovněž přístupový chodník z pískovcové dlažby a oplocení z řetězem spojených kamenných sloupků, jež nahradilo nevzhledný zeleně natřený drátěný plot. Tato akce byla provedena v rámci projektu Obnova kulturního dědictví mikroregionu Hustířanka a vyšla celkem na 200 000 Kč, přičemž na ni byla poskytnuta dotace z Programu rozvoje venkova.