Loading...
Tento příspěvek je tak trošku „smutnou zprávou o konci světa“. O obci Ruskinovce i jejím raně gotickém kostele už dnes totiž můžeme hovořit pouze v minulém čase, a i ten „titulkový“ portál bychom v kežmarském okrese hledali zcela marně. Vesnice i kostel totiž definitivně zmizely z povrchu zemského v II. polovině minulého století, kdy bylo „nutné“ na tomto místě vybudovat vojenský výcvikový prostor Javorina, a jen kamenný portál – zřejmě coby němého svědka zločinů komunismu – si ponechalo hlavní město našich východních sousedů.
Některé historické momenty bychom si však připomínat měli, a proto také vznikl tento článek.
Jednolodní kostel sv. Anežky byl v obci Ruskinovce postaven již na konci 13. století a ještě na počátku 80. let minulého století zůstával posledním stavbou zaniklé obce. Sloužil vojákům jako sklad, jeho věž pak jako orientační bod. Následně byl i on stržen a využit jako materiál pro zpevnění vojenských komunikací. Žádné oko gotika v té chvíli nemohlo zůstat suché a zvláště to platilo pro všechny, kteří historii tohoto svatostánku alespoň trošku znali. Připomeňme si ji tedy krátce i my.
Nevelký, raně gotický kostelík byl v obci Ruskinovce, ležící v centru spišské oblasti, postaven v závěru 13. století. Původně se jednalo o jednolodní sakrální stavbu s polygonálním presbytářem a jednou věží. Na přelomu 14. a 15. století byla klenba lodi svedena na středové sloupy, takže nově vzniklo dvojlodní, Podoba typického spišského venkovského kostela se pak změnila až v 19. století, kdy bylo gotické kněžiště zbořeno a nahrazeno novým, půlkruhovým. I poté však zůstával kostel sv. Anežky cennou ukázkou středověké architektury, pyšnící se krásným portálem, původní gotickou klenbou, oltářem, vzácnými freskami i středověkou křtitelnicí.
Pro mnohé odborníky byl však nejvýznamnějším i nejcennějším artefaktem celého kostela krásný, bohatě členěný a poměrně monumentální, ústupkový portál, který charakterizovala pětice sloupků. Část jejich hlavic pak zdobily motivy vinné révy. Právě tento raně gotický portál byl z tehdy ještě stojící stavby „vyříznut“ a následně umístěn do poměrně utajeného lapidaria v podzemí vstupní části Bratislavského hradu.