Růženec – Różaniec – Rosenkranz

Horské sedlo mezi vrchy Javorník (768) a Kraví horou (806) v severovýchodní části Rychlebských hor (klidně bychom mohli říci v Górach Złotych, což je polský ekvivalent českého názvu. No a abychom byli spravedliví, neměli bychom zapomenout, že dlouhá léta se pro tyto pomezní hory používal název Reichensteiner Gebirge.

Tato část Rychleb je odborně a geograficky vzatou součástí podcelku, kterému říkáme Travenská hornatina, což je vlastně ten pohraniční hřeben, který se táhne od Smrku právě na severozápad, kde vlastně končí spádem do sníženiny, která tyto kopce oddělí od Kladských hor.

Sedlo upomíná na bývalou osadu, která ležela v údolí severněji směrem k Bílé Vodě. Sídlo vzniklo někdy v 17. století kolem zájezdního hostince (U růžového věnce, Müllers Gasthaus), který užívali hlavně formani, ale i poutníci, kteří sem docházeli směrem od Landeku, později Bad Landeku (Lądek-Zdrój) v Kladsku. Do poloviny 18. století to vše patřilo k državám české koruny, po prusko-rakouských válkách celé Kladsko a nakonec i severní část Slezska (Dolní Slezsko) spadlo pod vládu Hohenzollernů (tedy braniborského krále a pruského velkovévody Bedřicha II.). Nicméně na obou stranách nové hranice převládalo německy hovořící obyvatelstvo a přeshraniční ruch nakonec neustal defakto až do roku 1945, byť v posledním roce 1. republiky (1938) docházelo k potyčkám mezi československou pohraniční stráží a bojůvkami z obou stran hranice. Podle dochovaných zpráv se měl dokonce v Růženci (Rosenkranzu) objevit i jeden z největších německých literátů, Johann Wolfgang Goethe.

Valná část stálých obyvatel byla po 2. světové válce odsunuta do Německa a noví obyvatelé se tu už neusadili.

Větší osídlení zůstalo jen v Bílé Vodě (kde byly internovány v 50. letech řádové sestry) a hlavně v Javorníku.

Paradoxně tak Rychlebské hory poněkud připomínají Šumavu a to ani nemuseli být na železné oponě (i když v 80. letech byla díky Solidaritě v Polsku situace podobná).

Po opuštění osady zbyl jen jeden dům, který sloužil celníkům jako služebna. K pojmenování bývalé osady tak zbyla jen připomínka na turistickém rozcestí na pohraničním hřebenu. Jde nakonec o celkem důležitý orientační bod. Prochází tudy červená „rychlebská“ hřebenovka, která odbočí po lesní cestě ke svému cíli v Bílé Vodě.

Turista ale může navázat na polské značky zelené a žluté barvy (blíž po žluté Jawornik Wielki s rozhlednou, po zelené do Złoteho Stoku). K tomu můžeme přiřadit i naši modrou cyklotrasu 6044, která je takovou páteřní trasou pro cyklisty v této části Rychleb.

No a nezapomínejme, že nedaleko je i osídlení v bývalém Schönau, dnes Orłowci.