Złoty Stok – Knížecí štola (Sztolnia Książęca)
Turistické cíle • Technické zajímavosti • Důl, štola, šachta
Do příhraničního městečka Złoty Stok přijíždějí turisté především na prohlídku zlatonosných štol Gertruda a Černá. Ty jsou běžně přístupné s průvodcem. Stranou povědomí je Knížecí štola (Sztolnia Książęca), kterou lze navštívit po předchozí dohodě s provozovatelem Kopalnia Złota w Złotym Stoku (více na konci).
Vchod do štoly najdete na levém břehu Zlatého Potoku na úpatí Křížové Hory jeden kilometr jižně od městečka. První zmínka o Knížecí štole pochází z roku 1502. Štola je vrtaná, na stěnách jsou však viditelné i stopy po ručním ražení dlátem. V polovině 16. století, po úporné dřině, štola měřila přibližně 400 metrů. Plnila roli odvodňovací, ventilační a těžební pro ostatní důlní díla v Křížové hoře. Ve 20. století se na Knížecí štolu napojila nová štola Nanebevzetí, která byla ražená o 35 metrů níže a tvořila odbočku štoly Gertruda. Touto nově vyraženou štolou elektrický vláček vyvážel narubanou rudu. Pro lepší situační představu přikládám ofotografovaný nákres štol.
Ruda se dobývala pomocí želízka (klínu s volným otvorem v rukojeti) a mlátku. Tvrdá skála se nejprve rozpálila ohněm a poté polévala studenou vodou. Stala se tak křehčí a šla lépe odlamovat. Aby se horníci při své práci neudusili, vháněl se jim do štoly vzduch pomocí měchu nebo plachty. Šachta, která měla boční chodbu, byla vybavená i lapačem větru. Tmu prosvětloval mihotavý plamen olejové lampy. V 16. století je nahradily keramické misky s hubičkou a konopným knotem. Později je vystřídaly plechové a mosazné lampy pro lojové svíce. Ty svítily nejlépe, avšak byly poměrně drahé, a tak si je horníci příliš neužili.
Důlní činnost ve štolách, i v této Knížecí, vytvořila výhodné podmínky pro život netopýrů. Zaregistrováni byli vrápenec malý, netopýr velký, netopýr brvitý, netopýr velkoduchý a netopýr černý.
Knížecí štola místy dosahuje až třímetrové výšky. Vchod je však velmi nízký. Vysvětluje to legenda, podle které chtěl kníže (byl zároveň majitelem dolu) vidět „zlatou žílu“. Protože však štola byla nízká a kníže nechtěl lézt po čtyřech blátem, rozkázal vyrubat štolu tak vysokou, aby jí mohl projít s kloboukem na hlavě. Horníci rozkaz splnili, vchod však záměrně nechali nízký. To proto, aby se kníže při vkročení do štoly musel poklonit a vzdát hold jejich těžké práci.
Knížecí štola se dá s baterkou v ruce nebo čelní svítilnou projít do hloubky přibližně 200 metrů. Dál je štola zazděná. Proražený otvor láká k další prohlídce, avšak ta je již nebezpečná. Křehká břidlice a ztrouchnivělá výdřeva štoly šťastný návrat nezaručují. Teplota ve štole je 7 stupňů.
Provozovatel štoly:
Kopalnia Złota w Złotym Stoku
ul. Złota 7
57-250 Złoty Stok
Rezerwacja: +48 74 817 55 08
Biuro: +48 74 817 55 74
Fax: +48 74 817 61 20
e-mail: biuro@kopalniazlota.pl