Loading...
Jednu z mnoha skalických sakrálních památek najdeme na zdejším náměstí Svobody, v těsné blízkosti farního kostela sv. Michaela Archanděla. A protože je tento kostel nezpochybnitelnou dominantou města, působí vedle něj karner sv. Anny až nepatřičně „ušlápnutým“ dojmem. Přitom ani tato stavba rozhodně není žádným lehce přehlédnutelným „chudáčkem“. Původně se totiž jednalo o gotický hřbitovní kostelík, pocházející z konce 14. století. Ten byl postaven jako ojedinělá osmiboká rotunda s kvadratickou apsidou a zpevňujícími opěrnými pilíři. Tato rotunda byla v průběhu 17. a 18. století přestavěná ve stylu barokním, kdy loď získala novou klenbu (kopuli s lucernou) i nová oválná okna. Nově byl řešen také hlavní vstup z jižní strany. Později však byla znovu zvýrazněna okna gotická i původní západní portál. A jistou kuriozitkou na úvod je fakt, že tento karner dnes vlastně slouží jako „knihkupectví“.
Karner je stavbou, jejíž horní část tvoří kaple a dolní, většinou podzemní, kostnice. Sem byli pohřbíváni významní skaličtí měšťané, posledním z nich se stal v roce 1930 František Víťazoslav Sasinek. Tento katolický kněz a významný historik zemřel roku 1914 a jeho ostatky sem byly převezeny z rakouského Grazu. Jemu je také věnovaná pamětní bronzová tabulka od Ladislava Šalouna, umístěná na fasádě kaple.
Skalický karner tvoří s farním kostelem velmi pěkný soubor středověkých sakrálních staveb v centru města a říká se o něm, že jeho základy pocházejí dokonce už z 10. století. Obvodové zdi jsou pak středověké. Před karnerem můžeme vidět sochu uherského krále Ludvíka Velkého, který se významně zasloužil o rozvoj města Skalica. Objekt karneru v současné době patří zdejší římskokatolické církvi a nachází se v něm – od listopadu 2008 - prodejna náboženské literatury, předmětů a dárků. Ta je otevřená pouze v pracovní dny od 14,00 do 16,30 hod. Výjimku tvoří středa, kdy se otevírá v 7,45 a zavírá v 10,00 hod.