Slavonické Horní náměstí

Příhraniční městečko, kterému se přezdívá „Malá Telč“ a v němž dnes žije okolo 2300 obyvatel, se může pochlubit vzácně zachovaným historickým jádrem patřícím u nás k těm nejkrásnějším.

(Jen tak mimochodem – Slavonice spolu s Dačicemi bývaly před „přifařením“ do Jihočeského kraje nejzápadnějšími městy Moravy.)

O renesanční vzhled měšťanských domů bohatě zdobených sgrafity se kdysi dávno přičinili tehdejší luteránští obyvatelé Slavonic. I když bylo město za totalitního režimu obklopeno pohraničním pásmem, cestovní ruch naštěstí nijak omezen nebyl a už roku 1961 došlo k vyhlášení městské památkové rezervace. Jejími nejatraktivnějšími částmi jsou oba rynky, využívané v minulosti k pořádání trhů.

 

Oproti rozlehlejšímu náměstí Míru je Horní náměstí ve skutečnosti jen rozšířenou ulicí o celkové délce 100 a šířce 25 metrů. Rynek z obou stran lemují fronty starobylých domů zbudovaných na úzkých a dlouhých parcelách a směrem k náměstí vystrkují své honosné štíty.

 

Z východu vstup na rynek umožňuje Jemnická brána (původně gotická), přestavěná renesančně v polovině 16.století a ve století devatenáctém upravena. Její fasádu zdobí erb vídeňského měšťana Václava Osterreichera a psaníčková sgrafita.

 

Na západním konci náměstí narazíme na kašnu z roku 1783. Sestává z osmiboké žulové nádrže a strmého gotického pilíře z ní trčící, na jehož témě byla osazena barokní skulptura sv.Floriána.

 

Na severozápadní straně rynku si můžeme prohlédnout jeho nejkrásnější stavení.

 

V domě č.p.517 bývala v minulosti luteránská modlitebna (dnes přístupná veřejnosti) a jinak tento dům „U Giordanů“ nabízí stylové ubytování v pěti pokojích. Budova má benátský štít se slepými arkádami a fasáda je pokryta sgrafity s mytologickými výjevy. V bývalé modlitebně v patře se zachovala původní cihlová podlaha a nástěnná malba Apokalypsy.

 

Stavení č.p.518 je dvojdomem s přepychovou fasádou a jeho patro zdobí arkýř. Vysoký dvoupatrový lombardský štít krášlí slepé arkády a sgrafita s biblickými výjevy. Z hlediska architektury je cenný jeho exteriér i interiér.

 

Dům č.p.520 je renesanční, s patrem umístěným na krákorcích a atikou. Stěnu domu zdobí ohromná plocha pokrytá sgrafity z roku 1585, zobrazující náměty ze starých řeckých bájí, Nového zákona a také portréty rakouských arcivévodů. V interiéru se zachovala sklípková klenba. Tento dům patří k největším skvostům Slavonic a byl nominován na seznam UNESCO.

 

Vedle stojí další stavení, řazené ve městě rovněž k těm nejnádhernějším. I tento renesanční dům s členitou fasádou má patro podepřeno krákorci a etážový benátský štít. Sgrafita patří k nejstarším v celé republice – pocházejí totiž už z roku 1547. Je na nich zobrazeno Deset stupňů lidského života, Kain s Ábelem a Samson. Originální horní pokoj má strop zdobený rokokovým štukovým ornamentem.

 

Samozřejmě, že i všechna ostatní stavení nacházející se na Horním náměstí jsou přinejmenším zajímavá... a jedinou vadou na kráse je to, že zde není pěší zóna a tudíž neplatí zákaz vjezdu osobních automobilů, kterých tu bývá v sezóně již brzy po ránu „jako much!“