Loading...
Kdybych nikdy nespatřil Telč, pokládal bych maličké historické centrum Slavonic za jedno vůbec nejkrásnější v celém Česku. Takhle se ale (spolu s dalšími sídly) ocitlo až na následujících šprušlích mého pomyslného žebříčku našich městských NEJ, leč na druhé straně jsem toho názoru, že si přízvisko „Malá Telč“ městečko Slavonice rozhodně zaslouží.
Většina budov historického jádra totiž dodnes nese podobu z 16. století, kdy Slavonice dosáhly svého největšího rozmachu. Staré gotické domy dostávaly jeden po druhém nový renesanční háv, o což se postarali hlavně rakouští stavitelé, z nichž patřil k nejvýznamnějším Leopold Esteraich. Stavení se poté mohla pyšnit novými honosnými vysokými štíty, fasády pokryla rozsáhlá a mnohde zdobná sgrafita, proměnou prošly i interiéry, jen ty mázhausy zůstaly vesměs zachovány v původní gotické podobě.
Hlavní městský rynek – náměstí Míru (původně Dolní rynek) obklopuje spousta památných a umělecky cenných stavení, jež ve spojení s budovami vypínajícími se na náměstí Horním vytvářejí v centru města atmosféru přímo pohádkovou a člověk při procházce přímo cítí ten – byť liským zrakům neviditelný - dotek renesance.
Náměstí Míru má podobu lichoběžníku o největší délce 150 m a před zastavbou v podobě „ostrůvku“ s chrámem Nanebevzetí Panny Marie, jehož vysoká věž kontroluje život města v celém historickém jádru, dosahuje své největší šířky – padesáti metrů. To jeho protilehlá strana se na konci zužuje jen na šířku pouhé ulice a nedosahuje šíře větší jak 10 až 12 metrů.
Plochu náměstí krášlí kašna se sochou Panny Marie Immaculaty se čtvercovou nádrží, z níž trčí toskánský sloup z roku 1667 plnící předtím funkci pranýře. Na něj byla mnohem později osazena Socha Madony z 18.století. Kašna je zdobena pětilistými růžemi, známým erbem pánů z Hradce – původních majitelů města. Okolo kašny jsou umístěny lavičky lákající k posezení, umožňující nejen relax a možnost sledování okolního „cvrkotu,“ ale nabízející též možnost z odstupu obdivovat nejzajímavější stavení rynek obklopující.
Na jeho jižní straně je k vidění několik budov s pozdně gotickými štíty. Dům čp.466 zdobí nástěnné malby lovců a volutový štít je opatřen napodobeninami sloupů – pilastry.
I další stavení jsou pozdně gotická anebo renesanční, někde zakončená atikou s cimbuřím a fasádami pokrytými sgrafitovými psaníčky. V přízemí domů se nacházejí zachovalé mázhausy.
Dům čp.460 se může pochlubit arkádovým loubím a fasádou se sgrafitovým kvádrováním a ve stavení s číslem popisným 459 se nachází mázhaus se sklípkovitou vějířovou klenbou a místnost v patře zdobí klenba křížová.
Na severní straně náměstí se tyčí budova radnice. Původní pocházela z poloviny šestnáctého století, ale po demolici z roku 1909 byla přestavěna na neorenesanční a secesní objekt.
Vedle něj stojí budova dnes využívaná na Infocentrum a Slavonické muzeum. Část expozic (ta stará) je věnována historii města od 12. do 19.století a nová expozice návštěvníky seznámí s osudy sídla v rušném dvacátém století.
Objekt fary (dřívě pošta) zde stojí od roku 1779 a je v jádru gotickým patrovým stavením na fasádě s minimem sgrafit. Prošel renesanční, barokní i klasicistní přestavbou, ale oproti ostatním domům nemá průčelní štít s falešným patrem.
V domě čp.451 se nachází mázhaus s centrálním sloupem a hřebínkovou klenbou.
Stavení čp.480 pochází ze 16.století a je renesanční. V jeho mázhausu je k vidění velmi cenná vějířová sklípkovitá (tzv.“diamantová“) klenba. Stěny místností zdobí sgrafita s barevnými erby Zachariáše z Hradce, jeho ženy Kateřiny a výjev Kalvárie. V patře se nachází síň s nástěnnými malbami na motivy Nového zákona a s erby.
Před tímto domem se nachází vstup do Slavonického podzemí.
Také sousední stavení jsou renesanční, v interiérech se starými mázhausy a jejich průčelí zdobí obloučkovité anebo benátské štíty.
Protože kromě stravy duševní (krásy se nenajíme!) člověk k životu potřebuje i tu stravu přízemní, reálnou, budeme muset po důkladné obhlídce rynku najít nějakou tu osvěžovnu. Což tady na náměstí Míru problém není a my si můžeme vybrat hned ze tří možností: restauraci Appetito, Hospůdku v Mázhausu, restauraci Alfa… no a kdo by chtěl jen zamlsat, tomu je k dispozici cukrárna Dolci ricordi.