Slezské Beskydy (2): Filipka – Kyčera – Velký Stožek
Slezské Beskydy (2): Filipka – Kyčera – Velký Stožek (05/2021)
Pohoří Slezské Beskydy se rozkládá kolem naší severovýchodní hranice s Polskem, větší část leží v Polsku, menší část v Moravskoslezském kraji. Na podzim 2019 jsme šli hřebenem po česko-polské hranici od Velké Čantoryje po Malý Stožek. Tentokrát, pro změnu v jarní přírodě, hřeben dokončíme až po Kyčeru, a také se projdeme po zvlněném zeleném bočním hřebenu od Filipky po sedlo Groníček.
Okružní trasa v délce cca 13 km v nejvýchodnější části Slezských Beskyd začíná na konečné zastávce autobusu Hluchová – Kolibiska. Dostanete se sem po úzké asfaltové cestě od Nýdku. Autobus sem o víkendu nezajíždí, ale v týdnu je silnice v době průjezdu autobusového spoje uzavřena, protože by se protijedoucí vozidla jen těžce vyhýbala – časy jsou uvedeny na zákazové značce (zákaz platí 4,25 – 4,55 hod., 12,35 – 12,50 hod., 15,00 – 16,00 hod.). Auto je možné nechat kousek před točnou autobusu v místě odbočky k občerstvení Kolibiska, je tu rozšířené místo.
Stoupáme po zelené značce směr Filipka. Krásná stará kamenná cesta, nad kterou se sklání listnaté i jehličnaté stromy, nás dovede na goralské paseky. Zaujme udržovaná tradiční goralská dřevěnice, ostatní domy jsou již přestavěné typickým stylem konce 20. století. Z pasek je pěkný pohled na hlavní hřeben Slezských Beskyd. Červená značka míjí pomníček s nápisem "Forstmeister Emil Merk † 24. VI. 1911" připomínající smrt lesmistra Emila Merka, a my míříme k vrcholu Filipky. Po cestě se otevře krásný výhled na údolí za Jablunkovem, Moravskoslezské Beskydy a Gírovou.
Vrchol Filipka má nadmořskou výšku 771 m a leží na hraničním trojmezí katastrů obcí Hrádek, Návsí a Nýdek, což je zde připomínáno trojmezním hraničním kamenem. Na vrcholu dále najdeme krytou dřevěnou turistickou odpočívku. V minulosti bylo v plánu vybudovat zde rozhlednu, protože přímo vrchol Filipky je porosten lesíkem. Z míst kolem vrcholu ale výhledy jsou.
Pokračujeme po červené do osady Zimný pod Stožkem. V osadě se zachovaly původní horské dřevěnice. V minulosti měla osada dokonce obecnou školu, její stavba byla dokončena v roce 1935. Po 2. světové válce byla škola uzavřena a objekt byl v době socializmu přebudován na rekreační středisko, čímž ztratil veškerou svoji autenticitu. Dnes je budova opuštěná a chátrá. U bývalé školy je umístěna pamětní deska připomínající dva učitele, kteří byli umučení během 2. světové války.
Pokračujeme po červené úbočím Velkého Stožku, za potokem Radvanov se červená odpojuje od cyklostezky a vede málo prošlapanou pěšinou velmi pěkným lesem, který již připomíná pralesovitý porost. Pěšina končí v sedle Groníček. Sedlo je rozježděno těžkou technikou a slouží jako překladiště při těžbě dřeva. Ze sedla se dá jít na hlavní hřeben po modré značce, ale my se rozhodujeme pokračovat po červené a na Kyčeru se dostaneme neznačenou, avšak velmi pěknou pěšinou kolem Přírodní rezervace Plenisko. Na odbočce je závora, která brání vjezdu motorovým vozidlům, pro pěší je ale ideální cestou na vrchol.
Bohužel začíná pršet, ale jak se později ukáže, jsou to přeháňky, které přeletí a pak se zase ukáže slunce. Na vrcholu Kyčery ale zrovna opravdu prší, vytahujeme pláštěnky. Vrchol Kyčera (polsky Kiczory) má nadmořskou výšku 989 m a je po Velké Čantoriji druhým nejvyšším v horském pásmu Čantoryje. Kyčera je rohovým vrcholem naší hranice, na kterém se hraniční čára s Polskem stáčí kolmo k jihu.
Kyčera znamená zalesněná hora s lysým vrchem. Tento název se v moravských a slovenských horách vyskytuje poměrně často. Z vrcholu však již výhled není, protože už není lysý a postupně zarostl, ale okolní lesy s kamenitou vrcholovou pěšinou jsou velmi krásné a působí až tajuplně. Na jižních svazích Kyčery se rozkládá Přírodní rezervace Plenisko, ve kterém pramenní Bystrý potok, který tvoří zmíněnou hranici s Polskem stáčející se směrem k jihu.
Rezervace zde byla vyhlášena v roce 1956. Chráněn je přirozený pralesovitý porost se stromy ve věku 60 – 220 let (jedle, buky, kleny a smrky). V bylinném patře roste mnoho chráněných rostlin. Rezervace je biotopem mloka skvrnitého, ještěrky živorodé, zmije obecné. V porostech hnízdí mnoho chráněných ptáků (jeřábek lesní, kulíšek nejmenší, včelojed lesní a datlík tříprstý).
Z Kyčery se otáčíme směrem k severozápadu a po opravdu krásné vrcholové stezce značené červenou turistickou trasou jdeme směrem na Velký Stožek. Po cestě jsou pěkné skalní výchozy pojmenované stroze Skały. Přes vrchol Krkavice se dostáváme k polskému lyžařskému středisku a k chatě Schronisko PTTK na Stožku.
Schronisko z roku 1922 je nejstarší polskou turistickou chatou ve Slezských Beskydech a je v majetku polského turistického svazu PTTK. Je odtud moc pěkný výhled na polskou část Slezských Beskyd a na Pilsko a Babí horu v Oravských Beskydech. V chatě je útulno, plno lidí - jakoby ani ten covid už nebyl, a přečkáme tu u jídla a pití další přeháňku.
Modrá turistická značka vede od chaty na vrchol Velkého Stožku, polská trasa jej obchází. Vydáme se na vrchol (978 m n.m.), který je zalesněný, ale ze severní strany je mezi stromy pěkný výhled dál směrem k Malému Stožku a Česlaru. Severní strana vrcholu je po modré dolů opravdu dost prudká, proto kdo se necítíte, vraťte se stejnou cestou zpět a obejděte vrchol po polské straně.
Scházíme k rozcestí Malý Stožek a tím se dostáváme do míst, kde jsme naši trasu minule zakončili a dolů už půjdeme po stejné stezce označené zelenou ke Kolibiskům, kde máme zaparkované auto.
V údolí se za hájenkou Kobiliska na potoku Hluchová nachází klauz, rozhodneme se zajít ještě k němu. Klauzy byly v Beskydech budovány jako splavovací nádrže, kdy se v období sucha zvedla stavidlem hladina v nádrži natolik, aby po jejím uvolnění bylo možné korytem potoka splavovat dřevo. Klauz Hluchová byl postaven v 19. století, nyní slouží jako retenční nádrž, kterou udržují Lesy ČR s. p. U nádrže je turistický přístřešek.
Mapa trasy na mapy.cz: Slezské Beskydy - Filipka, Kyčera (mapy.cz/turisticka)
Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda
Další naše články z oblasti Beskyd:
- Slezské Beskydy (1): Velká Čantoryje, česko-polská hřebenovka
- Nejvýchodnější bod ČR, Hrčava - Trojmezí, Gírová
- Moravskoslezské Beskydy: Velký Javorník
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Slezské Beskydy (2): Filipka – Kyčera – Velký Stožek
