Slovensko - Vysoké Tatry (2): Nižné Temnosmrečinské (Temnosmrečianské) pleso
Slovensko - Vysoké Tatry (2): Nižné Temnosmrečinské (Temnosmrečianské) pleso (09/2021)
Temnosmrečinská plesa se nachází ve Vysokých Tatrách v Temnosmrečinské dolině pod hradbou štítů, které tvoří slovensko-polskou státní hranici, z nichž nejvyšší je Hrubý štít. Dolina je ze slovenské strany přístupná přes Kôprovou dolinu, která obchází masív Kriváně ze západní strany a tvoří hranici mezi geomorfologickými celky Západné a Východné Tatry.
Temnosmrečinská dolina je kvůli vzdálenosti od nejbližších parkovišť jedním z tatranským míst, které není přeplněno turisty. Vzdálenost od nejbližších parkovišť k Nižnému Temnosmrečinskému plesu je: od parkoviště Tri Studničky – 11 km, od parkoviště Podbanské 13 km. Dlouhá trasa Kôprovou dolinou po asfaltu není nic příjemného. Proto jsme vymysleli řešení kombinované s jízdou na kole.
Auto jsme nechali na parkovišti Podbanské, vybalili kola, na záda dali batohy pro pěší turistiku a jeli 8 km až po povolené místo, což je rozcestník Kmeťov vodopád. Dál je cyklistům vjezd zakázán. Tady jsme kola zamkli k sobě a nebyli jsme jediní. Stály tu ale většinou bicykly turistů, kteří se šli podívat k vodopádu, stejný nápad jako my měla pouze jedna slovenská rodina s dětmi.
Od rozcestí Kmeťov vodopád je to k Nižnému Temnosmrečinskému plesu pouze 5 km s převýšením 480 m. Nápadem s koly jsme ušetřili tam a zpět celkem 16 km chůze po asfaltové cestě, což po výstupu na Kriváň v předchozím dni nebylo vůbec marné a udělali jsme si tento den takovým v podstatě odpočinkovým.
Temnosmrečinská plesa tvoří Nižné a Vyšné Temnosmrečinské pleso, přičemž turisticky zpřístupněné je pouze Nižné, které leží v nadmořské výšce 1 677 m n. m. Svou rozlohou 12 ha a maximální hloubkou 38 m je třetím největším plesem na Slovensku (největší je Veľké Hincovo pleso a druhé největší je Štrbské pleso). Stezka k plesu je veřejnosti přístupná pouze v období od 16. června do 31. října. Obě plesa jsou nejlépe viditelná z Kôprovského štítu nebo ze sedla Závory.
Nižné Temnosmrečinské pleso, někdy nazývané také Nižné Temnosmrečianske pleso, podle starého smrkového lesa nacházejícího se v oblasti pod plesem, který svou hustotou a výškou působí temným dojmem, je jezero karové – vyhloubené ledovcem. Od východu z Vyšného Temnosmrečinského plesa přitéká do plesa Temnosmrečinský potok, který z plesa odtéká dále na západ, kde tvoří Vajanského vodopád (turisticky nepřístupný, ale je částečně vidět ze stezky k plesu) a dále se vlévá do Kôprovského potoka. Vrátit se od jezera je možné pouze stejnou cestou, turistický chodník k Vyšnému Temnosmrečinskému plesu a dále do sedla Chałubińského brána a do Polska byl zrušen.
Stezku Kôprovou dolinou od rozcestí, kde jsme zanechali kola, tvoří nejprve šotolinová cesta a následně stezka lesem částečně zničeným kůrovcem, po cestě jsou dvě studánky s vydatným pramenem vody. Od rozcestí Rázcestie pod Temnými smrečinami vede dolinou kvůli zamokřené půdě krátký dřevěný povalový chodník a dále úzká kamenitá stezka kosodřevinou do kopce k plesu.
Z bezlesých částí stezky se otvírají krásné pohledy na barevné Liptovské kopy, které tvoří nejvýchodnější hřeben Západních Tater. Výše na trase se nachází pramen vody, který však není pro pití vhodný – je to žabí království. Vodní hladinu plesa pak uvidíme až těsně před koncem trasy, kdy se jakoby před vámi náhle objeví zarámované krásným panoramatem tatranských štítů.
Mapa trasy: https://mapy.cz/turisticka - stezka k Nižnému Temnosmrečinskému plesu
Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda
Další naše články z Vysokých Tater:
- Slovensko - Vysoké Tatry (1): Výstup na Kriváň
- Slovensko - Vysoké Tatry (3): Ze Štrbského plesa kolem Solisek přes Bystrou lávku
- Slovensko - Západné Tatry / Roháče (1): Brestová - Salatín
- Slovensko - Západné Tatry / Roháče (2): Volovec