Stará Voda

Ohledně původu názvu této vsi, jejíž katastr byl obydlen již v době kamenné, bude nejlépe otevřít dílo prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl IV. S-Ž", v němž se píše: "2. Stará Voda, ves 4 1/2 km vých. od Chlumce n. Cidl.: 1369 - ok. 1405 decan. Bidzou.: Antiqua Aqua, RDP. 93; 1377 Stara woda: ad pres. plebani E. in Nechanicz ..ad E. in Staurauda (m. Stara woda), LC. III, 82n.; 1429 w Chuderziczich a w Stare Wuodie, DD. 20/57; 1545 (1521) postúpil w Chlumczy hradu ..Kosyczek, Starewody, Karanicz, DZ. 84 D 15; 1548 zámek Chlumecz ..Starau wodu ..s pod. kost. ..w Starowodie, DZ. 8 M 20."

I toto dílo podporuje teorii, že tato ves byla pojmenována podle zdejší legendární návesní studny, z níž měl pít sám kníže sv. Václav. O této legendě nalezneme zmínku na tomto odkazu: https://www.staravodahk.cz/historie. Jiná teorie vypráví o tom, že ho získala podle svého položení mezi bývalými rybníky bez přítoku (nebesáky) a močály, čehož se např. držel Václav Horyna ve své "Vlastivědě Královéhradecka". Sama Stará Voda však byla poprvé zmíněna k roku 1357 a v té době náležela k přestavlcké tvrzi, z níž pocházeli Čeněk, Racek a Jan Šesták z Přestavlk a nechanický farář Unka. Tito byli v letech 1375-1383 patrony zdejšího kostela. V roce 1395 poukázal Mikuláš Kokot ze Slemene seděním na Přestavlcích kostelu ve Staré Vodě plat na Chudeřicích za peníze, které sebrali mezi sebou jeho poddaní. O 2 roky později poukázal Unka platy ve Staré Vodě a Chudeřicích, dvůr, role a rybník ke kostelu ve Staré Vodě, aby mohl místní farář vydržovat 2 kněze střídníky a třikrát denně docházel na přestavlckou tvrz. Roku 1429 zapsal Unka své dědictví Dobraňovi z Kochovic a Vaňkovi Kavalci z Lipoltic, přičemž druhý z nich vložil v roce 1437 přestavlcké zboží bratřím Jiříku a Karlovi z Pouchobrad do zemských desk. Roku 1454 si vyprosili odúmrť po Unkovi Jan z Kozojed a Jiřík, čemuž se bránili Karel Pouchobradský a Epík z Krucemburka. Koncem 15. století bylo přestavlcké zboží připojeno k chlumeckému panství, takže v roce 1521 byla Stará Voda připomínána již jako jeho součást a v jeho rámci zůstala až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního. Roku 1657 se dostali do chlumeckého zámeckého vězení 2 starovodští občané - Mikuláš Syrůček, jinak Chára, a Dorota Zdařbujírová, a to za cizoložství. Po přiznání byli 17. listopadu 1657 propuštěni na hrdelní revers. Pokud by se dopustili tohoto činu opětovně, tak by zaplatili svým hrdlem. V roce 1775 se nikdo ze vsi nezúčastnil selského povstání, protože měl být vyloupen místní kostel. Roku 1800 mělo dojít k založení zdejší školy, ale učilo se po pronajatých staveních. 28. srpna 1833 byl položen základní kámen nové školy, k jejímuž vysvěcení došlo 28. září 1834. Do té doby se učilo v hostinci u Daňků. V roce 1835 byla zřízena školní zahrádka. 21. června 1839 uhodilo do zdejšího kostela. Roku 1842 byla postavena u školy studně a v letech 1842-1843 byl opraven kostel. V roce 1843 měla ves 32 domů a 218 obyvatel. O rok později dal podnět ke vzniku místní knihovny zdejší učitel Václav Fiala. Ta byla podporována synem chlumeckého sládka Josefa Daňka a některými pražskými vlastenci (Karel Slavoj Amerling, Josef Radomil Čejka a Jan Chlupatý, správce Anežské "cukrovárny" u Chlumce). Roku 1848 byly vysazeny u školy na paměť zrušení roboty 2 lípy.

V roce 1849 se Stará Voda stala samostatnou politickou obcí. 19. června 1850 byla obec stižena velkým krupobitím. 13. června a 24. července 1851 zasáhla Starou Vodu velká bouře s přívalovými srážkami a krupobitím. 6. června 1856 bylo krupobití tak silné, že se muselo obilí zaorat. Kroupy měly tehdy velikost vlašských ořechů. To se opakovalo i 22. června 1861. V letech 1863-1865 byly vybudovány nové cesty po obci. Roku 1866 byla ves postižena postupným utábořením různých vojenských oddílů a následnými rekvizicemi. V roce 1867 byla opravena zvonice. 7. srpna 1870 byla obec opět postižena přívalovými srážkami a následným krupobitím. Téhož roku byl založen Čtenářsko-hospodářský spolek, a to pro Starou Vodu a Písek. Tehdy byl ještě nazýván pouze jako Čtenářský spolek a podpořen byl opět statkářem Josefem Daňkem, který mu do počátků daroval 81 knih. Po roce 1878 se rozdělil na 2 samostatné spolky. V čele starovodského stanul Jan Dvořák z čp. 4. V letech 1872-1873 řádila v obci i v celém chlumeckém okrese epidemie neštovic. Prvním onemocnělým se stal zdejší 45letý ponocný. V roce 1877 došlo k přístavbě školy, v níž se začalo učit 2. ledna 1878. Roku 1878 bylo u školy vysázeno na počest císaře Františka Josefa I. 6 lip, z nichž jedna se skácela 8. května 1970 (v obecní kronice se však píše rovněž o 5. květnu, takže si můžeme vybrat). 6. května 1879 vyhořela stavení čp. 1 a 31. Roku 1880 vznikl SDH a byla opravena Boží muka. 15. března 1882 se zastřelil starosta František Marek z čp. 25. 25. dubna 1882 byl postaven plot kolem tělocvičny, který přišel na 15 zlatých a 20 krejcarů. Následujícího roku vznikla strojírna Františka Hlouska, jež vyráběla elektromobily pro pohon všech hospodářských strojů, mlátičky řezací stroje, čerpadla, vodovody a další obdobné zařízení. 13. září 1891 vyhořelo čp. 13. 22. června 1893 vyhořelo čp. 12 Josefa Čížka. V roce 1894 byla postavena obecní váha. Roku 1897 byla pořízena nová, koňmi tažená stříkačka. V roce 1898 byla vybudována silnice do Chudeřic. Roku 1900 vznikl Spořitelní a záložní spolek. V roce 1905 postavila Stará Voda spolu s Chudeřicemi nový hřbitov. Roku 1912 byly vysázeny podél cesty od hřbitova k rybníku jabloně. O rok později byly vysázeny jabloně u starého hřbitova, upravila se náves u Božích muk, pozlatil se kříž a byl natřen plot kolem něj. 3. srpna 1913 byla ustavena místní organizace sociální demokracie. 18. února 1914 vyhořelo stavení Josefa Kubánka. V roce 1917 byla zrekvírována dvojice zdejších zvonů. Z front 1. světové války se nevrátilo 13 místních mužů.

Roku 1922 došlo k parcelaci chudeřického dvora, během níž obdrželo 26 starovodských žadatelů 33 ha půdy. O rok později došlo k elektrifikaci obce. V roce 1926 byl zaveden do obce telefon. Roku 1933 si postavila zdejší záložna vlastní budovu. Během německé okupace nesla obec pojmenování Altwasser. V roce 1939 byla ustavena místní organizace Národního souručenství. 29. května 1942 byla obec stižena velkým krupobitím. Z nuceného nasazení v Německu se nevrátil 1 zdejší občan a 5. května 1945 byl navíc u hřbitova zastřelen německými vojáky Karel Klouček z Klamoše, protože šel od strážního domku k státní silnici s flobertkou v ruce. 22. července 1945 přišla velká vichřice, během níž byl zraněn Adolf Vosáhlo. Téhož roku odešlo z obce 40 obyvatel, kteří šli dosídlit Němci opuštěné Sudety. 14. března 1947 se ocitla část obce pod vodou. 6. ledna 1948 byl na státní silnici zastřelen 60letý František Pavlíček. 5. srpna 1950 vyhořelo stavení čp. 6. 17. ledna 1955 byla velká vichřice, jež strhala tašky ze střech. 17. září 1957 vzniklo JZD, které začalo hospodařit na 340 ha a po 2 letech vybudovalo svůj první kravín. Roku 1960 byla pořízena nová motorová stříkačka a o 3 roky později uzavřena zdejší škola. 1. listopadu 1965 byl zrušen strážní domek a železniční trať byla elektrifikována. 28. října 1968 byly vysazeny 2 lípy Svobody, a to u pomníku padlým a u zvonice. Lidově byly přezvány jako: lípa Dubčekova (u pomníku) a lípa armádního generála Svobody (u zvonice). První z nich však zanedlouho až symbolicky uschla. 2. května 1969 vybuchla plynová láhev v čp. 18. V témže roce byla vyasfaltována přes obec vedoucí silnice. Roku 1981 došlo k rekonstrukci školy, v níž byla vybudována vývařovna obědů, kanceláře JZD a sociální zařízení. Roku 1994 došlo k rekonstrukci místních komunikací. V roce 1996 byla zahájena plynofikace obce. 27. srpna 2011 bylo otevřeno nové dětské hřiště. Roku 2013 proběhla rekonstrukce kostela a zvonice. 4. dubna 2019 byly Staré Vodě uděleny obecní symboly (viz https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/1148).

Ze zdejších pamětihodností jmenujme: od 24. ledna 1964 památkově chráněný kostel sv. Václava, který byl poprvé zmíněn v letech 1350 a 1380 a v 17. století byl barokně upraven (zejména loď, viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-vaclava-13410477); od 24. ledna 1964 památkově chráněnou dřevěnou hranolovou zvonici z 2. poloviny 18. století se dvojicí zvonů (existovala zde již v 16. století, viz https://pamatkovykatalog.cz/zvonice-13738795), jejíž střecha byla opravena v roce 2013; od 16. července 2003 památkově chráněnou neorenesancí ovlivněnou venkovskou usedlost čp. 16 z poloviny 19. století (viz https://pamatkovykatalog.cz/venkovska-usedlost-13465216); od 12. března 2003 památkově chráněnou rolnickou usedlost čp. 43 z téže doby (viz https://pamatkovykatalog.cz/venkovska-usedlost-13936856); kamenný kříž na návsi před kostelem; studnu sv. Václava; pomník padlým v 1. světové válce, který byl slavnostně odhalen 4. června 1922 či pamětní desku zastřelenému traťovému strážníku Karlu Kloučkovi ve zdi hřbitova. Řada pamětihodností však již zanikla nebo byla radikálně přebudována, např. roubená stodola Josefa Sýkory z čp. 18 z období kolem roku 1800, polygonální roubená stodola Josefa Vaníčka z čp. 11 z počátku 18. století nebo obdélníková roubená stodola Františky Lehké z čp. 4 z roku 1750. Mezi místní rodáky náleží například: rolník a komunální politik Václav Sýkora (1832-1902), který byl přes 30 let obecním starostou, 24 let zasedal v okresním zastupitelstvu v Chlumci nad Cidlinou a od roku 1868 byl členem a pokladníkem okresní hospodářské záložny v Chlumci nad Cidlinou, a Jaromír Nágl, virtuos na harfu a syn místního řídícího učitele. K tomu ještě dodejme, že z čp. 31 pocházela Františka Ježková, roz. Sýkorová, matka hudebního skladatele Jaroslava Ježka. Na závěr se musíme ještě zmínit o tom, že se k obci vztahuje řada legend, jež literárně zpracoval např. Václav Horyna. Jde o pověst o svatováclavské studánce, o panském Kněžském rybníku, o tvrzi Nedabylicích či o lese Vražednici. Do okolí Staré Vody a Chudeřic je situována nejen výše zmíněná přestavlcká tvrz, nýbrž i v 15. století zaniklá ves Drahomiřice, kterou v roce 1414 držel Jindřich ze Staré Vody, roku 1458 náležela Čeňkovi z Barchova a Vyšehněvic a v žiželickém urbáři z roku 1571 již o ní není žádná zmínka.

Stará Voda na mapě