Staré Hobzí – Loucký mlýn

Uvádí se jako nejstarší mlýn na Moravě. To platí o místu, stavba je přeci jen novějšího data, nicméně podle písemných zpráv je existence na levém břehu Moravském Dyje pod Starým Hobzím možná již koncem 12. století (1190).

V základech stavby jsou dochovány prapůvodní zbytky stavby. Výraznou přestavbou prošel mlýn v 16. století po jednom z mnoha požárů. Poslední velká přestavba proběhla v roce 1905 po požáru z r. 1901. Mlýn byl v té době dobudován víceméně v původních dispozicích, změnila se spíše obytná budova. Ve 20. letech 20. století byla změněna technologie na plně elektrifikované, místo vodního kola je tak v podzemí vodní turbina. Dochovaná mlecí technologie pochází právě z 20.–30. let minulého století.

Loucký mlýn prezentuje ukázku větší mlecí kapacity na vesnickém mlýně. Provoz mlýna skončil v roce 1951, ale do současnosti se dochovala takřka celá mlecí technologie, byť z části poznamenaná zubem času, ale i tak je vcelku v dobrém stavu. K pohonu mlýna sloužila voda z Moravské Dyje. Ta je přiváděna náhonem do malé nadržovací nádrže. Mlýn samotný je tzv. periodický, má oddělenou mlecí část na pšenici a žito.

Při dostavbě ve 20. letech 20. století přibyla k mlýnu soukromá kaple, zasvěcená Nejsvětější Trojici.

V obytné budově je možnost ubytování v soukromí pro 7–8 osob, dle sdělení majitele by technologický objekt mohl v budoucnu sloužit i jako technické muzeum.