Starý kostelík ve Štípě u Zlína

Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (12 fotografií)

Starý kostel ve Štípě naleznete na travnatém prostranství pod jižním okrajem Maránského náměstí u ulice Kostelecká. Ze sakrální stavby se do dnešních časů zachovala jen loď kostelíka - původní dřevěná věž se zvonkem, presbytář i kněžiště byly už dávno zbořeny. O vznik tohoto předchůdce barokního poutního chrámu se zasloužil rod Šternberků: jak rostla poutní procesí k "zázračné" sošce Panenky Marie Štípské, přestala stačit kapacita původní malé kaple a ta byla v 2.polovině 14.století zvětšována až do podoby gotického kostelíka. Tento sloh dosud reprezentuje jeho zachovaný vstupní portál. Jak vypovídají zápisy z kronik, kostelík býval klenutý a celý vymalovaný a měl dva oltáře. Soška světice se původně krčila na vedlejším oltáři, pak ale byla přestěhována na ten hlavní. Stěny presbytáře byly pokryty zasklenými rytinami a zápisy, potvrzující všechny zázračné události a jevy, které se zde na přímluvu bohorodičky udály, doplněné byly též mnoha obrazy. Vedle kostelíka stávala fara a obklopoval jej areál starého hřbitova, ze kterého se zachovaly náhrobky, umístěné dnes u zdi hospodářského stavení na hranici jeho původního areálu. (Z těchto míst je dnes velmi hezký pohled na celou plochu opraveného Mariánského náměstí s dominantním poutním chrámem a přilehlou budovou kláštera. Směrem k východu pak vaše zraky se zalíbením spočinou na blízké stavbě Štípského Valašského šenku, kam je možno se po prohlídce zdejších pamětihodností zajít občerstvit...)

My se ale ještě na skok vrátíme ke starému kostelíku. Za doby vlády Josefa II jej postihla pohroma, kdy byl degradován a nějakou dobu sloužil jako skladiště! Naštěstí nezanikl, neboť od roku 1807 sloužil rovných 100 let jako hrobka rodu Seilernů. Po jejím přestěhování na "nový" hřbitov se nad ním sice vznášela hrozba demolice, ale Štípská Panenka Marie učinila další ze svých zázraků - kostelík zůstal stát netknutý na svém místě! A dokonce se od roku 1997 opravuje a přemýšlí se o jeho pozdějším využití. Nezbývá než doufat, že při jeho rekonstrukci se památkáři zaměří také na opravu čtyř poškozených náhrobních kamenů. Ty nesou reliéfy postav v životní velikosti, jejich šlechtické znaky a jsou doplněny napůl zničenými gotickými nápisy, které nám oznamují, že patřily Janu Nekešovi mladšímu z Landeka a na Lukově, jeho choti Barboře Bítovské ze Slavíkovic a na Lukově a prarodičům Lukrecie Nekešovy z Landeka. mecenášky nového poutního chrámu.

Podobné příspěvky

Štípa (Zlín) - starý kostel

Doslova pár metrů od nového štípského kostela - Poutního chrámu Narození Panny Marie - stojí starý gotický kostel, který vznikl ve druhé polovině 14. století, kdy rodina Šternberků rozšířila původní kapli. Do této doby je možné zařadit i vstupní portál starého štípského kostela.

Z tohoto kostelíku se do dnešní doby zachovaly jen některé části. Hodně změn v jeho životě lze sledovat pouze z kusých kronikářských záznamů. O změnách na kostele nám něco málo říkají cizorodé prvky odlišných stavebních etap, které na něm stále může najít. Nejstarší vzhled kostelíku se celkem shoduje s nynějším stavem.

Ve starém štípském kostele se zachovaly čtyři náhrobní kameny. Dva na jižní straně při vstupu do kostela náleží rodu Nekešů, jeden patří Janu Nekešovi mladšímu z Landeku a na Lukově, druhý jeho manželce Barboře Bítovské ze Slavíkovic a na Lukově, prarodičům Lukrecie Nekešovy z Landeku, mecenášce nového štípského kostela. Reliéfy vytesané do kamenů představují postavy v životní velikosti obou zemřelých s jejich šlechtickými znaky, s gotickými nápisy, dnes již značně poškozenými.

Největšího úpadku zažil starý štípský kostelík v dobách josefinských, kdy byl jako zbytečný zrušen patentem císaře Josefa II. a sloužil jako skladiště.

V letech 1807 až 1907 sloužil kostelík jako hraběcí hrobka rodu Seilernů. Když si pak vybudovali novou hrobku na nově založeném hřbitově, postupně zanikl význam i známost starého štípského kostela, který byl dokonce předurčen ke zboření. Zásahem Památkového úřadu a za finanční pomoci velkostatku v Lukově však zůstal zachován.V současné době zůstala z původního kostela pouze chrámová loď, neboť chatrné presbyterium bylo v roce 1807 strženo.

V současné době je bohužel ve velmi špatném stavu (hlavně díky spodní vodě) - od r. 1997 probíhají rozsáhlé rekonstrukční práce. Pro veřejnost je zatím samozřejmě nepřístupný.

Informace jsem čerpal hlavně ze stránky: http://www.stipa.cz/historie/stary.htm

Nadmořská výška:

264 metrů nad mořem

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (49.261, 17.715)

Poslední aktualizace: 14.10.2014

Vyhledání vlakového spojení na výlet